• Charakteristika třídy ptáků
• TS, NS, VS, DS, CS, rozmnožování
• ekologie, etologie, význam - domestifikace!!! (vrubozobí, hrabaví, měkkozobí)
• systém třídy ptáků
• nadřády: běžci, letci
• řády: tučňáci, potápky, trubkonosí, ...

- vejcorodí, péče o potomstvo

- 9000 druhů – nejmenší kolibřík kubánský – 5cm a kolem 1,5 dkg

                        - největší moa – 5m a 500kg, dnes vyhynutý

                        - největší žijící – pštros africký – 2m a 100g (rychlost 40km/h)

                        - největší rozpětí křídel – kondoři (3m) a albatrosi (3,5m) 

- vyvinuli se z plazů

- poměrně velký význam DOMESTIFIKACE

- přizpůsobili se k pohybu ve vzduchu => LÉTÁNÍ (x běžci)

            - aerodynamický tvar těla

            - peří; přední končetiny, které se změnili v křídla

            - duté kosti a plicní vaky, které odlehčují tělo

            - těžiště přesunuto dozadu

POVRCH

- tenká kůže bez žláz (x kostrční žlázy -> produkce mazu, který slouží k impregnaci peří)

- silná vrstva podkožního tuku (tepelná izolace) 

- rohovatění kůže: peří (let, tepelná izolace)

                                - obrysové: stvol (brk + osten)

                                                  prapor (větve s paprsky a brvami spojené háčky)

                                   - tvoří letky na křídlech (v pruzích zvaných pernice)

                                - prachové: nemá stvol, podobné srsti savců

                                   - produkce pudru (měkkozobí, papoušci) proti vlhnutí peří 

                                - zbarvení peří: pigmenty (lipofilní barviva) + lom a odraz světla

                                - výměna peří (pelichání) : 2x ročně

                                   - svatební šat - na jaře, je pestřejší

                                   - zimní šat - více prachového peří

                               zobák

                                - z rohoviny, tvar závisí na způsobu výživy (pinzeta, kužel, vrubozobí,…

                               šupiny a štíty

                                 - kryjí běháky a pařáty

                               drápy

                                 - na prstech

KOSTRA

-odlehčená, dlouhé kosti nemají dřeň = pneumatizace kostí

- čelisti -> zobák

- krční obratle – pohyblivost hlavy až 360°

- žebra – krátká, spojena s prsní kostí (prsní štít + hřeben) -> upíná se na ni největší množství svalů, které slouží k létání

- přední končetina – redukce prstů -> křídlo

- zadní končetina – 1 prst dozadu a 2 dopředu (x pštros pouze 2 prsty)

                             - hrabavá, plovací, šplhací, kráčivá,…

SVALSTVO

- létací svaly na hrudní kosti

- udržení na větvi při spánku-> automaticky sevřou prsty ->nemusí vykonat žádnou práci

NS

- rozvoj koncového mozku a mozečku -> velký rozvoj smyslových orgánů hl. zrak a sluch

smysly: zrak – nejdokonalejší z obratlovců (sokol – nejdokonalejší zrak v živočišné říši)

                     - komorové oko, větší množství světločivých buněk (čípků)

                     - oči velké, pohyblivé nezávisle na sobě

                     - akomodace čočky (zplošťování nebo vytlačování čočky)

            sluch – ve středním uchu jedna kůstka

                     - slouží k orientaci

            statokinetické ústrojí – velmi dobře vyvinuto -> létání (akrobacie)

            chuť, čich – slabé

            hmat – na neopeřených místech (kolem zobáku)

TS

- trubicovitá

- začíná zobákem -> dutina ústní – bez zubů, obsahuje slinné žlázy

- VOLE – hl. býložraví, natrávení a zvlhčení potravy

- jícen

 - žaludek – svalnatý- se zrnky písku = GRIP, mechanicky rozmělňuje semena

                   žláznatý – vlastní trávení trávicími enzymy

- nestravitelné části - - -> vývržky

- tenké střevo – vývod slinivky a jater

- tlusté střevo

- KLOAKA – společný vývod pro TS, VS a rozm. soustavu

- k létání potřebují obrovské množství E-> stálé malé dávky potravy->časté vylučování

- trus – kašovitá podoba

-podle druhu potravy ->masožraví, všežraví, býložraví, semenožraví, potravní specialisté (kolibřík – živí se nektarem z jednoho druhu orchidejí)

CS

- 4 dílné srdce -> 2 krevní oběhy

- srdce je velice mohutné->velká spotřeba energie-> rychle tepe (500 – 700 tepů/min)

- -> kratší život x výjimka havranovití až 100 let

DS

- horní patro zobáku – nosní dírky

- dutina nosní -> jícen -> průdušnice -> průdušky

-> plíce – malé, kompaktní, neroztažitelné, při dýchání se nemění jejich objem

             - pevně přirostlé k hrudní kosti

- doplňkové dýchání – vzdušné vaky = zásobárna vzduchu, podílí se na termoregulaci

- hlasové ústrojí v průduškách = SIRINX – tvořený vazy a opatřený rezonátory

   typy hlasu: vábení, označení teritoria, hlas mláďat, varování

   u některých ptáků sirinx chybí – př. čáp – klape zobákem

VS

- pravé ledviny + močovody

- podobná VS plazů

- moč – kašovitá, tuhnoucí (kys. močová)

- většina nemá moč. měchýř

ROZMNOŽOVÁNÍ

- gonochoristé

- pohl. orgán jen v době rozmnožování

- samci – párové gonády (varlata)

- samice – pouze jeden vaječník levý

- páření = tok

- pářící orgán chybí, pouze někteří mají penis (vrubozobí)-> přenos spermií přes kloaku              - vnitřní oplození – vajíčko se uvolní a odchází do vejcovodu a dělohy, kde se obaluje bílkem -> blánami-> nakonec vápenatá skořápka – pod skořápkou je vzduch, při cestě vejcovodem se vejce obrací (tupý a ostrý konec)-> samice snáší vejce tupým koncem

- počet vajec souvisí s množstvím potravy

- doba inkubace různá (22dní)

- mláďata – na horní straně zobáku vaječný zub-> rozbití skořápky při líhnutí

                   - nidicolní – holá, rodiče je musí krmit (krmivá)

                    nidifugní – opeřená, jsou schopny se sami krmit (nekrmivá) 

EKOLOGIE

- podmíněna 2 hl. faktory – termoregulace a potravní zdroje

- velká přizpůsobivost-> široká ek. valence

- nejsou vázáni na prostředí (jsou odolní)

- létání umožnilo osídlit atmosféru

 - let – aktivní -> mávání křídel, třepotavý let

            pasivní -> plachtění, klouzavý let

- různé rychlosti letu – 40km/h

            rekordmani – sokoli, rorýsi 150-160 km/h

- schopnost tahu za potravou

- přelétaví ptáci – létají 100 – 500km (př. havrani)

- tažní ptáci – létají 1000km

                     - 2x ročně, odlétají na podzim a na jaře se vrací (př. špačci, vlaštovky, čápy…)

- orientace – na kratší vzdálenosti ->pamatují si podrobnosti krajiny

                   - na dálku -> vrozená směrová orientace – podle slunce, hvězd a zemského magnetismu

ETOLOGIE (vzájemné chování v rámci druhu a mezi druhy)

- bohatá, vychází z instinktivního chování

- biorytmy – aktivity vycházejí z ročních období

                   - řízeny délkou délky světelného dne

- komunikace-> hlas (vábení, varování,…)

- virtuální komunikace – př. páv (bujné postoje, čepýří se,…

Hnízdění -> staví složitá hnízda (miskovitá, spletená, hliněná slepovaná,…) X i jednoduchá hnízda – důlek v zemi; př. sovy nestaví hnízda, využívají hnízda jiných ptáků;

zahřívání – samec a samice se většinou střídají

hnízdní parazitismus – kukačka

- různé možnosti v tvoření párů – polygamie

                                                    - monogamie – buď na jeden rok, nebo na celý život 

                                                                                     (př. labutě)

                                                    - polyandrie

- většina ptáků se rozmnožuje 2x ročně

VÝZNAM

- domestifikace –> peří, maso, vejce př. kur domácí (peří, maso, vejce), kachna, holub, husa, krocan, částečně i pštros, páv a hrdličky

- chovy -> papoušci, korely,…

- hony-> bažanti, holubi, tetřevi, koroptve

- sokolnictví-> dravci

- pěvci – znečišťují x žerou hmyz a zpívají; městský holubi přenášejí nemoci

SYSTÉM

A) nadřád BĚŽCI 

- obecně pštrosi

- vyvinuli se ekosystému stepi, savany a JA pampy

- silné nohy, mají redukované prsty (většinou 2 nebo i 3)

- křídla – zakrněná

- největší žijící ptáci na zemi

- vytvořen penis

- 2m a vejce 2,5kg

- samice sedí na vejcích a o mláďata většinou pečuje samec

Př.: PŠTROS DVOUPRSTÝ = největší žijící pták na zemi; Afrika (2 prsty)

       NANDU PAMPOVÝ – 3 prsty, menší; JA pampy

       EMU AUSTRALSKÝ – 3prsty; Austrálie

       KIVI – 3 druhy, opeření připomíná srst

       MOA – vyhubený člověkem, žil na Novém Zélandu

B) nadřád LETCI

- dobrý let X kur domácí – nerad létá

- penis mají pouze vrubozobí

- o mláďata pečují oba rodiče

řád: TUČŇÁCI

- dříve řazeny do samostatného řádu plavci

- velmi specializovaní-> křídla se změnila ve vesla-> pro pohyb ve vodě a na vodě

- polární oblasti – Antarktida

- velká vrstva podkožního tuku

- žijí v koloniích

- nemůžou stavět hnízda-> samice snese vejce a dá ho do kapsy, kde se vejce inkubuje

př.: TUČŇÁK CÍSAŘSKÝ

        TUČŇÁK PATAGONSKÝ

        TUČŇÁK BRÝLATÝ

řád: POTÁPKY

- vodní ptáci

- nemají mezi prsty blány, ale mají lemy

- impregnace peří

- krmivá mláďata

př.: POTÁPKA MALÁ

       POTÁPKA VELKÁ

       POTÁPKA ROHÁČ

řád: TRUBKONOSÍ

- trubicovité protažené nozdry (mořští)

- výborní letci <-> obrovské rozpětí křídel

př.: ALBATROS STĚHOVAVÝ – rozpětí 3,5m

       BURŇÁK LEDNÍ

řád: VESLONOZÍ

- živí se rybami

- loví ze zábavy, nemusí mít ani hlad

- veslovací noha s plovací blánou

př.: KORMORÁN VELKÝ – kolonie na stromech; 1kg ryb/den

       PELIKÁN RŮŽOVÝ, BÍLÍ, ČERNÝ

řád: BRODIVÍ

- dlouhé, tenké nohy a krátký plochý zobák

- krmivá mláďata

- potrava: hlodavci, hadi

př.: ČÁP BÍLÝ – velká hnízda; monogamie

        ČÁP ČERNÝ – v lesích

        IBIS POSVÁTNÝ – Afrika

        VOLAVKA POPELAVÁ

        BUKAČ MALÝ- hlas->bučení

řád:PLAMEŇÁCI

- dlouhé nohy a krk

- krátký zahnutý zobák

př.: PLAMEŇÁK RŮŽOVÝ

řád: VRUBOZOBÍ

- život spojen s vodou

- po straně zobáku – vroubky-> zachycování potravy

- dlouhý krk

- všežraví někteří i býložraví

- intenzivně vyvinuta kostrční žláza a prachové peří

- mají plovací nohy

- domestifikace: kachny a husy domácí (maso,peří, sádlo)

- monogamie

př.: LABUŤ VELKÁ – rozpětí křídel přes 2m

HUSA VELKÁ

KACHNA DIVOKÁ

ČÍRKA MODRÁ

LŽIČÁK PESTRÝ

POLÁK VELKÝ

KAJKY-mořské kachny

PLÁK CHOCHOLAČKA

řád: DRAVCI

- masožraví ptáci s denní aktivitou

- zabíjí pařáty i zobákem

- kořist trhají a polykají v celku i s peřím

- nemají vole ->vývržky

- výborní letci

- zobák – špičatý a zahnutý

- smysly: oko – několik žlutých skvrn; sokol vidí přibližně jako člověk s dalekohledem

- potravní specialisté na lov ryb, hadů (HADILOV PÍSAŘ), na lov hmyzu (VČELOJED), jinak hlodavci a drobní obratlovci

- mrchožrouti – kondoři a supi (mají holé hlavy)

př.: KONDOR VELKÝ – Andy, největší rozpětí až 3m

       POŠTOLKA OBECNÁ – třepotavý let

       SOKOL STĚHOVAVÝ

       OREL SKALNÍ

       JESTŘÁB LESNÍ

      KRAHUJEC OBECNÝ

      KÁNĚ LESNÍ

      SUP BĚLOHLAVÝ – mrchožraví, výborný zrak (7x lepší než člověk)

řád: HRABAVÍ

- hl. význam – domestifikace

- silné hrabavé nohy-> hledání kořisti

- silný zobák, velké vole<-> příjem potravy

- všežravci (hl. semena, ve volné přírodě v létě živ. potrava a v zimě rostl. potrava)

- krátká a zaoblená křídla -> neohrabaný let, obraný let, dobře běhají, neradi létají a spí na stromech

- většinou stálí ptáci X KŘEPELKA cesta na J (,,jde pěšky´´)

- výrazný pohl. dimorfismus kohout(větší, barevnější, ostruhy)  X slepice

- polygamie X KOROPTVE – roční monogamie

- 18 per v ocase

- nekrmivá mláďata

př.: KUR DOMÁCÍ – domestifikace z kura indického (vejce, maso)

       plemena NOSNÁ na vejce – BROJLEŘI

       KROCAN DOMÁCÍ – domestifikace z divokého ze S Ameriky

Lesní:

TETŘEV HLUŠEC

TETŘÍVEK OBECNÝ

JEŘÁBEK

Polní:

KOROPTEV POLNÍ

KŘEPELKA POLNÍ

PÁV KORUNKATÝ

TABONI

BAŽANT OBECNÝ

řád: DLOUHOKŘÍDLÍ

- vodní a pobřežní

- většinou plovací noha

- dobří letci

př.: RACEK CHECHTAVÝ – tažný, loví drobné ryby

       RYBÁK OBECNÝ

       CHALUHA PŘÍŽIVNÁ

       ČEJKA CHOCHOLATÁ

       SLUKA LESNÍ

       ALKY

řád: MĚKKOZOBÍ

- domestifikace

- středně velcí ptáci

- typické dvojdílné vole ->trávení potravy na holubí mléko, kterým krmí mláďata

- monogamie, hnízdí na skalách, stromech

- po celém světě

- snáší 2 vejce (2x do roka)

- krmivá mláďata

- býložraví (semenožraví)

- zvláštní způsob pití (sají vodu jako savci)

př.: HOLUB HŘIVNÁČ, DOUPŇÁK

       HOLUB SKALNÍ – domestifikace HOLUBA DOMÁCÍHO

       HRDLIČKY – H. ZAHRADNÍ a H. DIVOKÁ

       DRONTE (BLBOUON  NEJAPNÝ) – vyhubený pták, důvěřivý k člověku; dobré maso

řád: KUKAČKY

- hnízdní parasitismus

- tažné, odlétají brzo už v polovině srpna

- živí se chlupatými housenkami

- pohl. dimorfismus – kuká jenom samec

- mláďata krmivá a velice rychle rostou

př.: KUKAČKA OBECNÁ

řád: PAPOUŠCI

př.: ANDULKA VLNKOVANÁ

       ARA

       KAKADU – Austrálie, pochází ze S Amazonie

řád: SOVY

- příbuzní dravcům X noční aktivita

- typy adaptace: velké oči nasměrované dopředu-> malý úhel vidění-> otáčí hlavou až 360°

                            tichý let <- jemné peří

                            výborný sluch a zrak

- uspořádání drápů-> pro lov kořisti

- hl. potrava – hlodavci (myši)

- nestaví hnízda, snáší vejce do dutiny stromů

- krmivá mláďata

- nemají vole -> ve vývržcích i kosti

- zabíjí pařáty (2 prsty dopředu a 2 dozadu)

př.: PUŠTÍK OBECNÝ

       KALOUS UŠATÝ

       SÝČEK OBECNÝ

       SOVA PÁLENÁ

       KULÍŠEK NEJMENŠÍ – sova velikosti špačka, bíle zbarvená

       SOVICE SNĚŽNÁ

       VÝR VELKÝ – největší sova

řád: SVIŠŤOUNI

 KOLIBŘÍCI

- osídlili konkrétní ekosystém, kde rostou orchideje

- nejmenší ptáci

- nejrychlejší kmitání křídel, dokážou zastavit na místě

- získávají nektar z orchidejí a zároveň je opilují

- sní 2x tolik, co váží

- srdce 1100 tepů/min

- pestré zbarvení- kovové lesky

- střední a Jižní Amerika

RORÝSI

- tažní, přilétají až po pol. dubna a odlétají koncem srpna

- většinu života tráví za letu

- největší rychlost 160 km/hod

- zakrnělé nohy

- za letu se páří, za letu i spí

- intenzivní hlasové projevy

řád: SROSTLOPRSTÍ    

- ptáci rozličného vzhledu

- pestře zbarveni

- prodloužené zobáky

- potrava: bezobratlí (hmyz) X LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ – potrava: ryby

- hnízdění – budují si nory v  břehu X DUDEK CHOCHLATÝ – hnízda v dutinách stromů, pařezů

př.: MANDELÍK HAJNÍ – zeleno-modro žlutý

       VLHA PESTRÁ

       DUDEK CHOCHOLATÝ

       DVOJZOBOROŽEC– samec si najde dutinu ve stromě->naláká tam samici a pak jí zazdí

řád: ŠPLHAVCI

- šplhavá noha (2. a 3. prst dopředu a 1. a 4. dozadu)

- živí se larvami hmyzu

- zobák = dláto

- daleko vysunovací jazyk s háčky

- hnízdí v dutinách stromů

- krmivá mláďata

- údery do větví-> vydávání zvuků

př.: ŽLUNA ZELENÁ

       STRAKAPOUD VELKÝ

       DATEL ČERNÝ

       ŤUKAN OBROVSKÝ

řád: PĚVCI

- nepočetnější řád, 60% z celé třídy ptáků

- intenzivně vyvinutý sirynx – pouze samci

- stálí i tažní; hnízdí 2x do roka

- býložraví, masožraví, všežraví

- staví si hnízda (5 mláďat)

- skořápka zbarvena barevně (kropenatá)

- krmivá mláďata

Zástupci:

SKŘIVANOVITÍ – skřivan polní, chocholouš obecný – tažní ptáci

VLAŠTOVKOVITÍ – vlaštovka obecná (delší ocasní péra), jiřička obecná

DROZDOVITÍ – drozd zpěvný, drozd kvíčala, kos černý, slavík obecný

PĚNICOVITÁÝ – pěnice černohlavá, rehek, budníček menší

STŘÍZLÍKOVITÍ – skorec vodní – žije v okolí vod, chodí po dně a loví larvy kmyzu

KONIPASOVITÍ – konipas bílí,

ŤUHÝKOVITÍ – ťuhýk obecný, velký, rudý

BRLÍKOVITÝ – šoupálek, brhlík lesní

SÝKOROVITÍ – sýkora koňadra, s. modřinka, s. parukářka,

STRNADOVITÍ – strnad obecný, moudivláček lužní

PĚNKAVOVITÍ  - pěnkava obecná, dlask tlustozobý, stehlík obecný, hýl obecný

ŠPAČKOVITÍ – špaček obecný

SNOVAČOVITÍ – vrabec domácí, vrabec polní

HAVRANOVITÍ

            - patří mezi pěvce X zpěv chybí

            - můžou se naučit mluvit

            - havran tažný – žije až 100 let; vrána černá, vrána šedá, krkavec, straka, kavka,sojka