Jméno:
Heslo:
Hodnocení: 10.00 / 10 (2 hlasů)
Autor: Adélka Eretová
Vloženo: 03. 03.2011
Otevřeno: 6856x
  Printer Friendly Page
Tisknout

Stáhnout

Hodnotit

Komentovat
 
Biologie
Rozmnožovací soustava
  • rozmnožování - pohlavní, nepohlavní
  • vznik a vývoj pohlavních buněk - spermatogeneze, oogeneze oplození - vnitřní, vnější vývoj - přímý, nepřímý RS člověka:
  • mužská/ženská pohlavní soustava
  • ovulační a menstruační cyklus
  • pohlavní chromozomy
  • pohlavní styk, oplození vajíčka, těhotenství, porod antikoncepce pohlavní choroby sexuální odchylky

= rozmnožování je jedním ze základních znaků života a umožňuje přežití druhu

 

Nepohlavní rozmnožování

  • rozmnožování při kterém organismus vytvoří své klony, geneticky identické jedince

  • DĚLENÍ – nový jedinec vzniká ze skupiny buněk mateřského organismu a regenerací jsou obnoveny chybějící orgány, probíhá většinou kolmo na podélnou osu těla (např.ploštěnky)

  • PUČENÍ – mateřský jedinec si zachovává svou stavbu, nový jedinec se vyvíjí ze skupiny buněk jeho těla a zůstává s ním ve spojení určitou dobu, pak se oddělí (např.žahavci) nebo zůstane spojen trvale a tvoří se kolonie (např.korálnatci)

  • POLYEMBRIONIE (jediný případ nepohlavního rozmnožování u členovců a obratlovců) – zárodek se během rýhování nebo později rozpadne na dvě či více částí, k každé části se vyvine úplně nový zárodek (např.jednovaječná dvojčata u člověka)

 

Pohlavní rozmnožování

  • je založeno na splynutí dvou pohlavních buněk (gamet) vyvíjejících se v pohlavních orgánech = gonádách

  • zralé gamety jsou haploidní, jejich splynutím vznikne diploidní zygota (oplozené vajíčko), která je základem nového jedince

  • samičí pohlavní buňky – vajíčka, jsou velké a nepohyblivé, mají zásobu výživných rezerv, vznikají v samičích pohlavních orgánech = vaječnících

  • samčí pohlavní buňky – spermie, jsou malé pohyblivé, vznikají v samčích pohlavních orgáneh = varlatech

  • HERMAFRODITÉ – mají v těle gonády obojího typu nebo se oba typy gamet mohou vyvíjet v jedné žláze (ovotestis), např.plži, žahavci, ploštěnci

  • hermafroditismus je typický např.pro druhy, u nichž je menší pravděpodobnost setkání dvou jedinců opačného pohlaví nebo pro druhy s malou pohyblivostí

  • aby nedošlo k samooplození (oplození vajíčka vlastními spermiemi), dozrávají vajíčka a spermie v různých fázích života nebo jsou vývody pohlavních orgánů odděleny

  • GONOCHORISTÉ – živočichové odděleného pohlaví, každý jedinec má pouze jeden typ gonád, samci produkují výhradně spermie a samice vajíčka, např.hlavonožci, členovci, obratlovci

  • sexuální dimorfismus = jev, kdy se samec a samice liší svými sekundárními pohlavními znaky, např.tělesná velikost, zbarvení

Vznik a vývoj pohlavních buněk

  • u vývojově nižších organismů se gamety vyvíjejí z nediferencovaných buněk v tkáních, přeměna v pohlavní buňky je určována vnějšími vlivy (nepříznivé podmínky)

  • většina živočichů obsahuje již v začátku vývoje zárodku prapohlavní buňky, ze kterých se později vyvíjí buňky pohlavní

VÝVOJ SAMČÍCH POHLAVNÍCH BUNĚK = SPERMATOGENEZE

  • probíhá v semenných kanálcích varlete

  • prapohlavní buňky se v semenných kanálcích mění ve spermatogonie, které se mioticky množí a následně se mění na primární spermatocyty

  • nastává meióza:

  1. redukčním dělením vznikají z každého primárního spermatocytu dva sekundární spermatocyty

  2. redukčním dělením vznikají z každého sekundárního spermatocytu dvě spermatidy, které se dále vyvíjejí ve spermie (=spermatelióza – spermie ztrácejí většinu cytoplazmy a tvoří struktury uplatňující se při oplodňění, např.bičík)

Rozmnožovací soustava - spermatogeneze

VÝVOJ SAMIČÍCH POHLAVNÍCH BUNĚK = OOGENEZE

  • probíhá ve vaječnících

  • prapohlavní buňky se ve vaječnících mění v oogonie, které se mioticky množí a následně se mění na primární oocyty - v růstové fázi primárního oocytu dochází k hromadění látek potřebných pro vývoj zárodku a molekul DNA a RNA, primární oocyty mohou vznikat jednou za rok (např.ryby, obojživelníci, mnoho bezobratlých) nebo už během zárodečného vývoje (např.plazi, ptáci, savci)

  • nastává meióza:

  1. v profázi prvního redukčního dělení se vývoj zastaví a nastává růstová fáze primárního oocytu, vývoj pokračuje až v pohlavní dospělosti, na konci prvního RD vzniká z každého primárního oocytu velký sekundární oocyt a malá pólová buňka

  2. redukčním dělením sekundárního oocytu vzniká ootida (zralé vajíčko) a druhá pólová buňka (pólová buňka vzniklá prvním RD se dále dělí na dvě, všechny tři vzniklé pólové buňky zanikají)

 

Oplození

  • splynutí samčích a samičích pohlavních buněk

  • ke styku a splynutí pohlavních buněk dochází při páření

VNĚJŠÍ – dochází k němu mimo tělo samice (ve vodním prostředí), typické pro vodní živočichy

VNITŘNÍ – dochází k němu v těle samice, probíhá především z suchozemských, i u některých vodních

- spermie jsou vpraveny do pohlavního ústrojí samice, nebo mohou být vypouštěny do vodního prostředí a samice je vlastní aktivitou vtahuje do svého pohlavního ústrojí (např.čolci)

 

Vývoj

NEPŘÍMÝ

  • období vývoje zárodku je krátké (často u vajíček chudých na žloutku s nedostatkem zásobních látek)

  • mezi zárodek a dospělou formou je vřazeno stadium larvy

PŘÍMÝ

  • období vývoje zárodku dlouhé (vajíčka bohatá na žloutek nebo tam, kde je zárodek vyživován mateřským organismem)

  • nový jedinec se podobá dospělé formě živočicha

  • u suchozemských obratlovců je umožněn existencí zárodečných obalů, které zárodek chrání a nahrazují mu fylogeneticky původní vodní prostředí

  • obratlovce podle tvorby zárodečných obalů rozdělujeme na:

  • ANAMNIA – obaly netvoří (ryby a obojživelníci)

  • AMNIOTA – vnitřní obal zárodku, tvoří amniovou dutinu vyplněnou anionovou tekutinou

  • amnion (vnitřní obal), chorion, alantoin (srůstá s chorionem, přivádí k němu krevní cévy a zprostředkuje jeho dýchání a látkovou výměnu

  • u placentálních savců chorion vrůstá klky do děložní sliznice matky a vytváří placentu, která je spojena pupečníkem se zárodkem

  • u plazů a ptáků se vytváří ještě další obaly – bílek a skořápka

 

ROZMNOŽOVACÍ SOUSTAVA ČLOVĚKA

  • zajišťuje zachování druhu, přenos a kombinaci genetické informace = vývoj

  • pohlavní soustava (mužská i ženská je tvořena:

  1. párovými pohlavními žlázami (gonády) = vaječníky a varlata – tvorba pohlavních buněk a pohlavních hormonů

  2. přídatnými pohlavními orgány – zajišťují oplození

 

Mužská pohlavní soustava

  • zajišťuje tvorbu pohlavních buněk, pohlavních hormonů a umožňuje pohlavní spojení

POHLAVNÍ ŽLÁZY

Varle (testis)

  • párový vejčitý orgán uložený v šourku (scrotum) – kožním vaku uloženém mimo břišníVarle dutinu (významné pro zrání spermií vyžadující teplotu asi o 4 °C nižší, než je normální teplota těla)

  • varlata produkují spermie = mužské pohlavní buňky, složené z hlavičky, krčku a bičíku, tvoří se v semenotvorných kanálcích varlete ústících společně do kanálku nadvarlete, (spermie= nejmenší buňka těle, denně se vytvoří miliony spermií procesem: spermatogeneze)

  • tvorba spermií začíná asi kolem 13. roku, varlata pracují na rozdíl od vaječníků až do stáří organismu

  • testosteron – mužský pohlavní hormon, tvoří se v semenotvorných kanálcích nadvarlete

PŘÍDATNÉ POHLAVNÍ ORGÁNY

Nadvarle (epididymis)

  • na horním zadní ploše varlat, nemá obaly

  • obsahuje spirálovitě stočené kanálky, ve kterých se shromažďují a dozrávají spermie

  • varlata i nadvarlata se zakládají v zárodečném vývoji v břišní dutině, do šourku sestupují v 8. měsíci nitroděložního vývoje

Chámovod (ductus deferens)

  • úzká asi 40 cm dlouhá párová trubice odvádějící spermie z nadvarlete do močové trubice (prochází tříselným kanálkem do břišní dutiny)

  • spojuje se s vývodem měchýřkovité žlázy a před vyústěním do močové trubice prochází předstojnou žlázou (prostata) – sekrety obou žláz se mísí se spermiemi a vzniká ejakulát

  • prostata je umístěna pode dnem močového měchýře, jejím středem prochází močová trubice…produkuje zásaditý sekret, který neutralizuje kyselé prostředí v močové trubici a pochvě a zvyšuje tak pohyblivost a životnost spermií…její zbytnění ve stáří může znesnadňovat močení

Močová trubice (urethra)

  • vede pánevním dnem až do penisu, slouží nejen k vedení moči ale prochází jí také ejakulát (při pohlavním vyvrcholení se její vnitřní svěrač uzavírá a spermie nemohou projít do močového měchýře

Pyj (penis)

  • nepárový zevní mužský pohlavní orgán

  • složen z jednoho nepárového a jednoho párového topořivého tělíska (=houbovité tkáně s bohatým cévním zásobením)

  • je zakončen rozšířeným žaludem (glans penis), na jehož vrcholu ústí močová trubice

  • žalud penisu je překryt volně pohyblivým kožním záhybem – předkožkou

  • žlázy pod žaludem produkují bílou hmotu, která umožňuje snadné stahování předkožky přes žalud

  • obřízka = chirurgické odstranění předkožky u chlapců a nebo poštěváčku u dívek

Mužská pohlavní soustava

Ženská pohlavní soustava

  • zajišťuje tvorbu pohlavních buněk, pohlavních hormonů a vývoj plodu po oplození vajíčka

POHLAVNÍ ŽLÁZY

Vaječník (ovarium)

  • párová pohlavní žláza umístěná na bočních stěnách pánevní dutiny (velikost asi jako vlašský ořech)Vaječník

  • kryt vazivovým obalem

  • v jeho kůře jsou už při narození umístěna nezralá vajíčka uložená ve folikulech (váčcích), které v pohlavní dospělosti dozrávají v pravidelných intervalech v tzv. Graafův folikul, jehož stěny vyměšují hormon estrogen

  • dozrálý folikul praská, uvolní se vajíčko postupující do vejcovodu, prasklý GF se uzavře a vytvoří žluté tělísko (corpus luteum) produkující hormon progesteron

  • povrch vaječníků je původně hladký, později zjizvený po uvolněných vajíčcích

  • vaječníky pracují od pohlavní dospělosti do 45 – 50 let

 

PŘÍDATNÉ POHLAVNÍ ORGÁNY

Vejcovod (tuba uterina)

  • párová trubice vystlaná řasinkami, které společně se svalovinou umožňují pohyb vajíčka směrem do dělohy

Děloha (uterus)

  • nepárový dutý svalový orgán hruškovitého tvaru

  • uložena mezi močovým měchýřem a konečníkem

  • kryta pobřišnicí a pánevním vazivem

  • děložní sliznice prochází v době pohlavní zralosti výraznými pravidelně se opakujícími změnami

  • po oplození vajíčka zde probíhá vývoj zárodku

Pochva (vagina)

  • svalová trubice spojující dělohu a zevní pohlavní orgány

  • kryta vrstevnatým dlaždicovitým epitelem bez žláz

  • vchod do pochvy kryje (do doby prvního pohlavního styku) slizniční řasa – panenská blána (hymen)

  • v pochvě je stálé kyselé prostředí zajišťující ochranu před nežádoucími mikroorganismy

  • pochva sestupuje šikmo vpřed a ústí mezi malé stydké pysky (labia minora), vně oklopené velkými stydkými pysky (labia majora) – kožními řasami vyplněnými tukem

  • pod sliznicí poševního vchodu jsou malé vestibulární žlázy, které vylučují sekret zvlhčující poševní vchod

  • nad poševním vchodem a těsně nad ústím močové trubice je topořivé těleso kapkovitého tvaru – poštěváček (clitoris)

Ženská pohlavní soustava

Ovulační a menstruační cyklus

  • u žen dochází od puberty k cyklickým změnám produkce pohlavních hormonů v těle, důsledkem toho jsou morfologické a funkční změny pohlavních orgánů, nejvýrazněji u vaječníků a děložní sliznice.

  • vaječníky procházejí ovulačním cyklem (vaječníkovým)

  • sliznice dělohy menstruačním cyklem: opakuje se v intervalech 28 dní (24-32 dnů)

  • oba cykly spolu velmi těsně souvisejí a navazují na sebe

1. ovulační cyklus: střídá se folikulární a luteální fáze

- folikulární:

  • vlivem hormonů se rozvíjejí a rostou zárodečné buňky (ovocyty), postupně se tvoří Graafův folikul (váček v kůře vaječníku, obsahuje zrající vajíčko, produkuje estrogeny)

  • 12. až 15. den po menstruaci je z folikulu uvolněno zralé vajíčko- dochází k ovulaci

  • pravidelné dozrávání folikulů ustává okolo 50. roku- období, ve kterém postupně ovariální cykly zanikají, označujeme jako klimakterium.

- luteální:

  • nazvaná podle žlutého tělíska, které vzniká po ovulaci z Graafova folikulu (produkuje progesteron)

  • dojde-li k otěhotnění, produkuje progesteron do 6. měsíce, pak jej produkuje placenta, nedojde-li k otěhotnění, vytváří se nový Graafův folikul.

2. menstruační cyklus: fáze menstruační, proliferační, sekreční a ischemická

- menstruační:

  • odloučení a odstranění děložní sliznice, což se projevuje krvácením z pochvy (menstruace) trvajícím 3-5 dní (tato fáze je považována za začátek )

- proliferační:

  • regenerace, růst, bujení a zbytňování děložní sliznice (řízeno estrogeny z Graafova folikulu) 5.-12. den cyklu

- sekreční:

  • kypření a prokrvování děložní sliznice (po ovulaci i vlivem progesteronu ze žlutého tělíska), 12.-27. den cyklu

- ischemická:

  • není-li vajíčko oplodněno, žluté tělísko zaniká, nízká hladina hormonů vyvolá stažení svaloviny cév a zastavení přívodu krve k buňkám děložní sliznice, které následkem toho odumírají, trvá 24 hodin

  • po obnovení normálního průtoku krve sliznicí se odloučí odumřelé buňky a jsou odplaveny krví (menstruace)

Menstruační cyklus

Pohlavní chromozomy a pohlaví člověka

- jádra tělních (somatických) buněk obsahují diploidní počet chromozomů (2n), u člověka je to 46 chromozomů- jejich sestava se označuje jako karyotyp: je tvořen 22 páry autozomů a 1 párem gonozomů (pohlavní chromozomy, heterochromozomy- v DNA gonozomů je uložena informace o pohlavní člověka, jsou obsaženy ve většině tělních buněk člověka)

- gonozomy muže: X, Y (zřetelně se liší), gonozomy ženy: X, X (pár chromozomů)

 

- při vzniku gamet dochází v gonádách k meióze (redukčnímu dělení)- vzniklé gamety mají haploidní (poloviční) počet chromozomů (n), u člověka je to 23 chromozomů (zralá gameta obsahuje vždy po jednom chromozomu každého chromozomového páru--- zralé vajíčko tedy obsahuje vždy pohlavní chromozom X, ale zralá spermie může obsahovat pohlavní chromozom X i Y- „ženská a mužská spermie“)

  • pohlaví člověka je určeno v okamžiku oplození a rozhoduje o něm spermie muže

Pohlavní styk

  • při pohlavním styku neboji souloži (koitu) dochází ke spojení pohlaví muže a ženy

  • při pohlavním vzrušení nastává u muže erekce (ztopoření) penisu v důsledku naplnění jeho topořivých těles krví a může být zaveden do vaginy

  • drážděním při kopulačních pohybech vyvolá sexuální vyvrcholení = orgasmus, který je u muže doprovázen ejakulací – výstřikem ejakulátu do pochvy ženy

Oplození vajíčka

  • spermie vstříknuté do pochvy aktivně putují dělohou až do vejcovodu, kde může dojít k oplození vajíčka – splynutí spermie s vajíčkem

  • vajíčko je schopné oplození asi v průběhu 20 hodin po ovulaci

  • spermie mají v ženském ústrojí životnost přibližně 1 – 2 dny

  • největší pravděpodobnost oplození vajíčka je tedy mezi 12. a 16. dnem ovulačního cyklu

Těhotenství

  • vajíčko po uvolnění z Graafova folikulu je zachyceno ústím vejcovodu a postupuje jím do dělohy

  • ve vejcovodu dochází ke splynutí vajíčka se spermií- hlavička s jádrem spermie proniká do vajíčka, bičík je odhozen, dalším spermiím je do oplozeného vajíčka průnik znemožněn

  • po oplození se vajíčko rýhuje, přibližně čtvrtý den po oplození se dostává do dělohy (jako morula či blastula), dochází zde k jeho zanoření do děložní sliznice a mění se v zárodek a plod

  • o těhotenství hovoříme od okamžiku zachycení oplozeného vajíčka děložní sliznicí, trvá 280 dní (240-310)

  • v 8. týdnu těhotenství nabývá zárodek zřetelněji lidského tvaru, má přibližně 2,5cm a dále se vyvíjí v plod, (od 3. měsíce) uzavřený ve třech obalech

  • souběžně s vývojem embrya a plodu se vyvíjí placenta, která bezprostředně kolem zárodku a plodu vytváří ochrannou vodní vrstvu (plodová voda), která cirkuluje, chrání před nárazy, infekcí, podílí se na termoregulaci. Placenta zajišťuje pro plod funkce plic, trávicí soustavy, ledvin, jater, také produkuje hormony, plod je k ní připojen pupečníkem (obsahuje cévy)

Porod

  • končí jím normální průběh těhotenství, vyvolávají jej mechanické vlivy a hormonální (oxytocin, vyvolává stahy hladké svaloviny dělohy)

průběh:

  1. první porodní doba (otevírací): končí protržením plodového vaku a odtokem plodové vody, trvá u poprvé rodící ženy (primipary) 8-12 hodin, u vícekrát rodící (multipara) 3-8 hodin

  2. druhá porodní doba (vypuzovací): plod je stahy děložního svalstva vypuzován, u primipary 1-2 hodiny, multipary 10-20 minut

  3. třetí porodní doba (doba k lůžku): vypuzení placenty a plodových obalů

  • porod donošeného plodu nastává ve 38.-42. týdnu těhotenství

  • porod mezi 28.-38. týdnem je označován jako předčasný – rodí se nedonošené děti

  • porod před 28. týdnem plod většinou nepřežije.

  • umělé přerušení těhotenství- interrupce, v ČR povolena zákonem a každá žena má právo se sama rozhodnout

  • bezprostředně po styku je možné lékařsky zabránit těhotenství (do pěti dnů po styku)

  • interrupce je vážným zásahem a může poškodit organismus ženy (i neplodnost)

Antikoncepce

Přirozené metody antikoncepce

  • například přerušovaná soulož nebo metoda plodných a neplodných dnů

  • tyto metody nepatří mezi spolehlivé druhy antikoncepce.

Bariérové metody antikoncepce

  • mechanicky zabraňují splynutí vajíčka a spermie, kladou spermiím do cesty určitou bariéru – překážku

  • pesar, vaginální diafragma, kondom a jiné

  • kondom je jediná antikoncepce, která chrání před pohlavními chorobami.

Chemické metody antikoncepce

  • fungují na principu spermicidních látek – tedy látek, které znehybňují (zvýšením kyselosti v pochvě) nebo přímo hubí spermie

  • pěny, želé, krémy nebo globule.

Chirurgické metody antikoncepce – sterilizace

  • jsou sice velmi spolehlivé, ale návrat plodnosti je možný velmi obtížně nebo vůbec a mít vlastního potomka je často možné pouze s využitím asistované reprodukce

  • u muže přerušení chámovodů a u ženy přerušení vejcovodů a takto se znemožní pohlavním buňkám doputovat na místo fertilizace.

Hormonální antikoncepce

  • patří k téměř nejčastějším a zároveň nejspolehlivějším metodám

  • je vhodná zejména pro mladé ženy, které mají stálého partnera

  • zvláštní přístup vyžadují kuřačky, kojící ženy nebo ženy, které jsou nemocné a užívají jiné léky

Nitroděložní tělísko

  • působí mechanicky, chemicky a aktivací obranných mechanismů

  • z některých tělísek se uvolňují hormony. Nitroděložní tělísko s hormonem je velice spolehlivé. Díky tomu, že hormony působí zejména lokálně, v děloze, jsou u něj vzácné vedlejší účinky.

Choroby

Infekční choroby

  • přenos pohlavním stykem

  • nutná léčba (antibiotika aj.) obou partnerů

Syfilis - tři stádia: 1.tvrdý vřed, 2.vyrážky, období latence (až 20 let), 3.postižení různých orgánů (srdce, CNS,..)

Kapavka - zánětlivý výtok z močové trubice, neléčená přechází do chronického stádia (až neplodnost)

Trichomoniáza – způsobuje prvok bičenka poševní

Plísňová onemocnění – původem např. kvasinky

Neinfekční choroby

Neplodnost – různé příčiny (neprůchodnost vejcovodů, malé množství či defektní spermie..)

Poruchy menstruačního cyklu – častá na začátku a ke konci období plodnosti

Nádorová onemocnění- častá, zhoubné i nezhoubné povahy, postihují zejména dělohu a čípek děložní (u žen častá rakovina prsu)

Sexuální odchylky

  • sexuální orientace dána dědičnými faktory a nastavením center v hypothalamu

Homosexualita: orientace na stejné pohlaví – asi 4% populace

Bisexualita: současná orientace k oboum pohlavím

Transsexualita: člověk se cítí být přísušníkem opačného pohlaví

chorobné úchylky (sexuální deviace)- pedofilie, sadomasochismus, zoofilie,..

 
Powered by XOOPS 2.5 | 2008 - 2015 | © Kitt