Třída: Paryby (Chondrichthyes)
- patří do kmene strunatci, podkmene obratlovci a nadtřídy čelistnatci
- dále patří mezi ploutvovce – končetiny ve formě ploutví
anamnia = bezblaní – vajíčka se vyvíjí ve vodě a nemají žádné obaly
ektotermní = studenokrevní – tělní teplota se odvíjí od vnějšího prostředí
- nejprimitivnější žijící čelistnatci
- od druhohor se vyskytují v nezměněné formě
- cca 600 druhů
- představují vrchol predační pyramidy
- většinou dravci, některé se živí planktonem
- životní prostředí – moře
- kostra a lebka chrupavčitá
- ocasní ploutev heterocerkního typu
- plakoidní typ šupin – mají kostní původ, ne kožovitý
- tvar těla torpédovitý nebo zploštělý shora
- zuby velmi ostré, na okrajích mají vroubky – možnost ostření, zuby v několika řadách
- párové ploutve – prsní, břišní
- nepárové ploutve – řitní, ocasní, hřbetní
- NS – mozek protáhlý, malý
vyvinuty čichové laloky a mozeček
- smysly – výborný čich a zrak, komorové oko s víčky
postranní čára – umožňuje orientaci v kalné vodě a ve tmě
protáhlá část hlavy = rostrum – receptory v této části schopny zachytit elektromagnetické vlnění, a tím najdou i rybu zahrabanou v bahně
- TS – velký žaludek, střevo se spirální řasou
mají kloaku – vývod TS, VS, RS
velká játra – hydrostatický orgán – nadnášení ve vodě a zásobárna tuku
- DS – 5-7 párů žaber, nemají skřele – musí se stále pohybovat, pokud zastaví, udusí se
- CS – dvojdílné srdce
- RS – gonochoristé, párové pohlavní orgány, oplození vnitřní, vajíčka prodělávají vývoj v děloze
Systém
podtřída: Příčnoústí
řád: Žraloci
- torpédovitý tvar těla
- rychlý pohyb
Zástupci:
žralok šedý – 6-7 m
žralok hladký – až 20 mláďat v děloze
žralok lidožravý – vyskytuje se u pobřeží Austrálie a USA, 7 m
žralok velký – živí se planktonem, až 15 m
žralok velrybí – živí se planktonem a malými rybami, až 18 m
máčka skvrnitá – 1 m, v okolí Evropy
kladivoun – hlava napříč rozšířena, oči na kraji hlavy
řád: Rejnoci
- tělo zploštělé
- prsní ploutve rozšířeny v lem
- žijí při dně moře
Zástupci:
rejnok ostnatý – kosočtverečný tvar
parejnok elektrický – terčovité tělo, elektrické ústroje přeměnou svalstva – výboj až 300V – slouží jak k usmrcování potravy, tak k sebeobraně
piloun obecný – pilovitý výrůstek k hrabání dna – způsob hledání potravy
manta obrovská – největší rejnok
podtřída: Chiméry
- hlubinní živočichové, vymírající skupina
- velké prsní ploutve
- žábry kryté kožovitou skřelí
- oči bez víček
- bičovitý ocas
Zástupci:
chiméra hlavatá – vyskytuje se v okolí Středozemního moře a Atlantiku
Třída: Ryby (Pisces)
- patří mezi čelistnatce, ploutvovce, anamnia a ektotermní živočichy
- asi 24 000 druhů
- torpédovitý tvar těla
- Kůže – obsahuje barviva, guaninové krystalky
vylučují sliz
šupiny – ganoidní, cykloidní, ktenoidní
- Kostra – postupná ossifikace, ale vždy některé části chrupavčité
chorda někdy zachována (jeseteři) nebo potlačena obratli
žebra tenká, dlouhá a je jich velký počet
čelisti – přeměna žaberních oblouků
požerákové zuby – na konci úst, slouží k rozdrcení potravy
- Ploutve – vyztužené kostěnými paprsky
párové – prsní a břišní
nepárové – hřbetní, ocasní a řitní
u lososovitých ryb před ocasní ploutví tuková ploutev
ploutve difycerkní nebo homocerkní typ
- NS – CNS + obvodové nervstvo
mozek – 5 částí
rozvoj středního mozku a mozečku → rozvoj smyslů
- smysly – komorové oko – velké, zaostření posunem čočky k sítnici
teleskopické oko – u hlubinných ryb, zaostření posunem čočky dopředu nebo dozadu, někdy světélkující ústrojí
čich –nemají vnitřní nozdry
chuť – receptory v ústní dutině, na hlavě, na vousech
postranní čára –orientace ve vodě
statoakustický orgán – ampuly
hmat – receptory na ploutvích, vousech
- TS – umístění úst podle způsobu hledání potravy
prostorná ústní dutina
jazyk malý a nepohyblivý nebo chybí
hltan, jícen, žaludek, střeva, játra, slinivka břišní, žlučník
- DS – dýchání pomocí žaber – na 4 párech žaberních oblouků, žábry kryté skřelemi
plovací měchýř – vychlípenina jícnu vyplněná plynem
u dvojdyšných ryb umožňuje dýchat vzdušný kyslík
u ostatních ryb slouží jako hydrostatický orgán – vzášení ve vodě
- CS – dvojdílné srdce – 1 předsíň, 1 komora – 1 krevní oběh
- VS – párové prvoledviny, močovod, močový měchýř
vývod VS spojen s vývodem RS – urogenitální vývod
- RS – gonochoristé, pohlavní žlázy párové
v době tření bývá i pohlavní dimorfismus
samice produkují jikry, samci mlíčí
místa oplození se nazývají trdliště
oplození většinou vnější, vnitřní (kopulace, např. u živorodek)
vývoj přímý (nepřímý vývoj např. úhoř – larva = monté)
- Ekologie ryb – obývají všechny vody
výskyt ryb ovlivňuje – množství potravy, množství plynů ve vodě, teplota vody, proudění vody a množství světla ve vodě
rybná pásma – 1. pstruhové – nejvyšší obsah kyslíku, nízká teplota vody, rychlý proud, horské potoky, např. pstruh, vranka, mřenka
2. lipanové – pomalejší proud, nižší nadmořská výška než u pstruhového pásma, např. lipan, hlavatky
3. parmové – méně kyslíku, vody nižších poloh, např. parma, plotice, okoun
4. cejnové – vyšší teplota vody, méně kyslíku, dolní toky řek, např. cejn, kapr, sumec
potrava ryb – plankton, řasy, drobní živočichové, bentické ryby – sbírají potravu ze dna
migrace – za potravou, k rozmnožování
Systém
podtřída: Dvojdyšní
- sladkovodní, žijí v periodických vodách – při letním vysychání si vytvoří v bahně komůrku
- chrupavčitá kostra
- ocasní ploutev difycerkní
- mají chordu ne páteř
- mají kloaku
- plovací měchýř plní funkci plicních vaků – mohou vdechovat vzdušný kyslík
Zástupci:
bahník australský
bahník americký
podtřída: Lalokoploutví
- dnes pouze 1 druh
- vývojově významní (předchůdci čtvernožců)
- ocasní ploutev difycerkní
- zkostnatělá žebra
- ploutve lalokovité
Zástupci:
latimérie podivná – dravá ryba, žije v hlubokých vodách, dosahuje cca 1,5 m
podtřída: Paprskoploutví
- zahrnuje zbylé ryby
- rozvoj kožní části ploutví s ploutevními paprsky
nadřád: Násadcoploutví
- izolovaná skupina
- ploutev difycerkní, hodně hřbetních ploutviček
- mohou dýchat vzduch nad hladinou
Zástupci:
bichir nilský – žije v povodí Nilu
nadřád: Chrupavčití
- chrupavčitá kostra, mají chordu
- mají rostrum
- ústa na spodní straně
- ocasní ploutev heterocerkní
- dravé, tažné
Zástupci:
jeseter malý – žije v řekách Kaspického a Černého moře, tření – řeka Ob, Jenisej, Lena, Dněpr, z jiker se vyrábí kaviár
vyza velká – délka až 9 m, podobný výskyt jako u jeseterů
nadřád: Mnohokostnatí
- lebka zkostnatělá s velkým počtem kostí
- ocasní ploutev heterocerkní
- plynový měchýř má dýchací funkci
Zástupci:
kostlín americký – žije v povodí Mississippi
kaproun obecný – dlouhá hřbetní ploutev, staví hnízdo
nadřád: Kostnatí
- šupiny cykloidní nebo ktenoidní
- ocasní ploutev homocerkní
- kostra silně zkostnatělá
- patří sem většina ryb
řád: Bezostní
- měkké ploutevní paprsky
Zástupci:
Sleďovité ryby – sleď obecný – žije v hejnech, základ mořského rybářství
sardinka
šprot
sardel
Lososovité ryby – losos obecný – pohlavní dimorfismus, žije v mořích, tření v pramenných oblastech, dosahuje až 1,5 m
pstruh obecný – náročný na kyslík, proto žije v horních tocích řek
pstruh duhový – u nás vysazen z Ameriky
hlavatka podunajská – kolem 1 m, žije v horních přítocích Dunaje
lipan podhorní – vysoká hřbetní ploutev
Štikovité ryby – štika obecná – velmi dravá, má hodně zubů, protáhlý tvar těla
řád: Máloostní
- většinou sladkovodní
- málo tvrdých paprsků v ploutvích
Zástupci:
plotice obecná – hojné ryby
střevle potoční – drobné, pestré rybky
amur bílý – u nás vysazen z Asie, délka 1 m
bolen dravý – žije v dolních tocích řek
lín obecný – žije ve stojatých vodách
hrouzek obecný – hojné
ouklej obecná – drobná, říční
cejn velký – zploštělé tělo
karas obecný – podobný kaprovi, nemá vousy
kapr obecný – celé tělo pokryté šupinami = šupináč, jen na břiše = naháč, bez šupin = lysec, u nás chován od 15. století
sumec velký – bez šupin, dlouhé vousy, až 4 m
řád: Hrdloploutví
- mořské
- břišní ploutve před prsními
Zástupci:
treska – dravá, 3 hřbetní ploutve, často lovena
mník mořský – “mořská štika”
mník jednovousý – sladkovodní
řád: Ďasové
- žijí v hlubinách
- dravé
- vnadidlo k lákání kořisti
Zástupci:
ďas mořský
řád: Holobřiší
- hadovité tělo, bez břišních ploutví
- ostatní ploutve splynuly v ploutevní le
Zástupci:
úhoř říční – dravý, šupiny redukovány, tření v Sargassovém moři
muréna – zuby s jedovými žlázami
řád: Gavúni
- mořští i sladkovodní, často bizarního tvaru
Zástupci:
paví očko – nenáročná akvarijní rybka, pochází z Jižní Ameriky
mečovka zelená – ocasní ploutev protažena v mečík, vnitřní oplození, samci mají kopulační orgány
řád: Lalůčkožábří
- samci nosí jikry v břišním váčku
Zástupci:
koníček mořský – svislá poloha, ovíjivý ocásek
jehla mořská
řád: Ostnoploutví
- tvrdé ploutevní paprsky
- zdvojená hřbetní ploutev
- evolučně nejvyspělejší skupina ryb
- nejpočetnější
Zástupci:
okoun říční
candát obecný
vranka obecná
makrela obecná – drobné, četné ploutve, lovena
tuňák obecný – 300 kg, 5 m, často lovec
rájovec – péče o potomstvo, staví hnízdo, oblast Číny, dravý
bojovnice – samci staví hnízdo z bublin boje o samice, akvarijní
řád: Platýsové
- ploché tělo
- oči na jedné straně
Zástupci:
platýs – bentický způsob života, umí barvozměnu
řád: Čtverzubci
- bez břišních ploutví a skřelí
- čtverhranný až kulovitý tvar těla
Zástupci:
havýš – hranaté tělo s krunýřem
čtverzubec – jedovatá ryba