• PARYBY
  •    -> NS, TS, DS, CS, RS, smysly, systém:
    • podtřída - příčnoústí; řády - žraloci a rejnoci; podtřída - chiméry
• RYBY
  •      -> kůže, kostra, ploutve, NS, TS, DS,  CS, VS, RS, smysly, ekologie, systém:
    • podtřídy - dvojdyšní, lalokoploutví, paprskoploutví                     
    • nadřády - násadcoploutví, chrupavčití,mnohokostnatí,kostnatí                  
    • řády bezostní,máloostní,hrdloploutví,ďasové,holobříší,gavúni,lůčkožábří,ostnoploutví,   platýsové, čtverzubci 

Třída: Paryby (Chondrichthyes)

-          patří do kmene strunatci, podkmene obratlovci a nadtřídy čelistnatci

-          dále patří mezi ploutvovce – končetiny ve formě ploutví

anamnia = bezblaní – vajíčka se vyvíjí ve vodě a nemají žádné obaly

ektotermní = studenokrevní – tělní teplota se odvíjí od vnějšího prostředí

-          nejprimitivnější žijící čelistnatci

-          od druhohor se vyskytují v nezměněné formě

-          cca 600 druhů

-          představují vrchol predační pyramidy

-          většinou dravci, některé se živí planktonem

-          životní prostředí – moře

-          kostra a lebka chrupavčitá

-          ocasní ploutev heterocerkního typu

-          plakoidní typ šupin – mají kostní původ, ne kožovitý

-          tvar těla torpédovitý nebo zploštělý shora

-          zuby velmi ostré, na okrajích mají vroubky – možnost ostření, zuby v několika řadách

-          párové ploutve – prsní, břišní

-          nepárové ploutve – řitní, ocasní, hřbetní

-          NS – mozek protáhlý, malý

vyvinuty čichové laloky a mozeček

-          smysly – výborný čich a zrak, komorové oko s víčky

postranní čára – umožňuje orientaci v kalné vodě a ve tmě

protáhlá část hlavy = rostrum – receptory v této části schopny zachytit elektromagnetické vlnění, a tím najdou i rybu zahrabanou v bahně

-          TS – velký žaludek, střevo se spirální řasou

mají kloaku – vývod TS, VS, RS

velká játra – hydrostatický orgán – nadnášení ve vodě a zásobárna tuku

-          DS – 5-7 párů žaber, nemají skřele – musí se stále pohybovat, pokud zastaví, udusí se

-          CS – dvojdílné srdce

-          RS – gonochoristé, párové pohlavní orgány, oplození vnitřní, vajíčka prodělávají vývoj v děloze

Systém

podtřída: Příčnoústí

řád: Žraloci

-          torpédovitý tvar těla

-          rychlý pohyb

 Zástupci:

žralok šedý – 6-7 m

žralok hladký – až 20 mláďat v děloze

žralok lidožravý – vyskytuje se u pobřeží Austrálie a USA, 7 m

žralok velký – živí se planktonem, až 15 m

žralok velrybí – živí se planktonem a malými rybami, až 18 m

máčka skvrnitá – 1 m, v okolí Evropy

kladivoun – hlava napříč rozšířena, oči na kraji hlavy

řád: Rejnoci

-          tělo zploštělé

-          prsní ploutve rozšířeny v lem

-          žijí při dně moře

 Zástupci:

 rejnok ostnatý – kosočtverečný tvar

 parejnok elektrický – terčovité tělo, elektrické ústroje přeměnou svalstva – výboj až 300V – slouží jak k usmrcování potravy, tak k sebeobraně

 piloun obecný – pilovitý výrůstek k hrabání dna – způsob hledání potravy

 manta obrovská – největší rejnok

podtřída: Chiméry

-          hlubinní živočichové, vymírající skupina

-          velké prsní ploutve

-          žábry kryté kožovitou skřelí

-          oči bez víček

-          bičovitý ocas

Zástupci:

chiméra hlavatá – vyskytuje se v okolí Středozemního moře a Atlantiku

Třída: Ryby (Pisces)

-          patří mezi čelistnatce, ploutvovce, anamnia a ektotermní živočichy

-          asi 24 000 druhů

-          torpédovitý tvar těla

-          Kůže – obsahuje barviva, guaninové krystalky

vylučují sliz

šupiny – ganoidní, cykloidní, ktenoidní

-          Kostra – postupná ossifikace, ale vždy některé části chrupavčité

chorda někdy zachována (jeseteři) nebo potlačena obratli

žebra tenká, dlouhá a je jich velký počet

čelisti – přeměna žaberních oblouků

požerákové zuby – na konci úst, slouží k rozdrcení potravy

-          Ploutve – vyztužené kostěnými paprsky

párové – prsní a břišní

nepárové – hřbetní, ocasní a řitní

u lososovitých ryb před ocasní ploutví tuková ploutev

ploutve difycerkní nebo homocerkní typ

-          NS – CNS + obvodové nervstvo

mozek – 5 částí

rozvoj středního mozku a mozečku → rozvoj smyslů

-          smysly – komorové oko – velké, zaostření posunem čočky k sítnici

teleskopické oko – u hlubinných ryb, zaostření posunem čočky dopředu nebo dozadu, někdy světélkující ústrojí

čich –nemají vnitřní nozdry

chuť – receptory v ústní dutině, na hlavě, na vousech

postranní čára –orientace ve vodě

statoakustický orgán – ampuly

hmat – receptory na ploutvích, vousech

-          TS – umístění úst podle způsobu hledání potravy

prostorná ústní dutina

jazyk malý a nepohyblivý nebo chybí

hltan, jícen, žaludek, střeva, játra, slinivka břišní, žlučník

-          DS – dýchání pomocí žaber – na 4 párech žaberních oblouků, žábry kryté skřelemi

plovací měchýř – vychlípenina jícnu vyplněná plynem

u dvojdyšných ryb umožňuje dýchat vzdušný kyslík

u ostatních ryb slouží jako hydrostatický orgán – vzášení ve vodě

-          CS – dvojdílné srdce – 1 předsíň, 1 komora – 1 krevní oběh

-          VS – párové prvoledviny, močovod, močový měchýř

vývod VS spojen s vývodem RS – urogenitální vývod

-          RS – gonochoristé, pohlavní žlázy párové

v době tření bývá i pohlavní dimorfismus

samice produkují jikry, samci mlíčí

místa oplození se nazývají trdliště

oplození většinou vnější, vnitřní (kopulace, např. u živorodek)

vývoj přímý (nepřímý vývoj např. úhoř – larva = monté)

-          Ekologie ryb – obývají všechny vody

výskyt ryb ovlivňuje – množství potravy, množství plynů ve vodě, teplota vody, proudění vody a množství světla ve vodě

rybná pásma – 1. pstruhové – nejvyšší obsah kyslíku, nízká teplota vody, rychlý proud, horské potoky, např. pstruh, vranka, mřenka

2. lipanové – pomalejší proud, nižší nadmořská výška než u pstruhového pásma, např. lipan, hlavatky

3. parmové – méně kyslíku, vody nižších poloh, např. parma, plotice, okoun

4. cejnové – vyšší teplota vody, méně kyslíku, dolní toky řek, např. cejn, kapr, sumec

potrava ryb – plankton, řasy, drobní živočichové, bentické ryby – sbírají potravu ze dna

migrace – za potravou, k rozmnožování

Systém

podtřída: Dvojdyšní

 -          sladkovodní, žijí v periodických vodách – při letním vysychání si vytvoří v bahně komůrku

-          chrupavčitá kostra

-          ocasní ploutev difycerkní

-          mají chordu ne páteř

-          mají kloaku

-          plovací měchýř plní funkci plicních vaků – mohou vdechovat vzdušný kyslík

Zástupci:

bahník australský

bahník americký

podtřída: Lalokoploutví

-          dnes pouze 1 druh

-          vývojově významní (předchůdci čtvernožců)

-          ocasní ploutev difycerkní

-          zkostnatělá žebra

-          ploutve lalokovité

Zástupci:

latimérie podivná – dravá ryba, žije v hlubokých vodách, dosahuje cca 1,5 m

podtřída: Paprskoploutví

-          zahrnuje zbylé ryby

-          rozvoj kožní části ploutví s ploutevními paprsky

nadřád: Násadcoploutví

-          izolovaná skupina

-          ploutev difycerkní, hodně hřbetních ploutviček

-          mohou dýchat vzduch nad hladinou

Zástupci:

bichir nilský – žije v povodí Nilu

nadřád: Chrupavčití

-          chrupavčitá kostra, mají chordu

-          mají rostrum

-          ústa na spodní straně

-          ocasní ploutev heterocerkní

-          dravé, tažné

Zástupci:

jeseter malý – žije v řekách Kaspického a Černého moře, tření – řeka Ob, Jenisej, Lena, Dněpr, z jiker se vyrábí kaviár

vyza velká – délka až 9 m, podobný výskyt jako u jeseterů

nadřád: Mnohokostnatí

-          lebka zkostnatělá s velkým počtem kostí

-          ocasní ploutev heterocerkní

-          plynový měchýř má dýchací funkci

Zástupci:

kostlín americký – žije v povodí Mississippi

kaproun obecný – dlouhá hřbetní ploutev, staví hnízdo

nadřád: Kostnatí

-          šupiny cykloidní nebo ktenoidní

-          ocasní ploutev homocerkní

-          kostra silně zkostnatělá

-          patří sem většina ryb

řád: Bezostní

-          měkké ploutevní paprsky

Zástupci:

Sleďovité ryby – sleď obecný – žije v hejnech, základ mořského rybářství

sardinka

šprot

sardel

Lososovité ryby – losos obecný – pohlavní dimorfismus, žije v mořích, tření v pramenných oblastech, dosahuje až 1,5 m

pstruh obecný – náročný na kyslík, proto žije v horních tocích řek

pstruh duhový – u nás vysazen z Ameriky

hlavatka podunajská – kolem 1 m, žije v horních přítocích Dunaje

lipan podhorní – vysoká hřbetní ploutev

Štikovité ryby – štika obecná – velmi dravá, má hodně zubů, protáhlý tvar těla

řád: Máloostní

-          většinou sladkovodní

-          málo tvrdých paprsků v ploutvích

Zástupci:

plotice obecná – hojné ryby

střevle potoční – drobné, pestré rybky

amur bílý – u nás vysazen z Asie, délka 1 m

bolen dravý – žije v dolních tocích řek

lín obecný – žije ve stojatých vodách

hrouzek obecný – hojné

ouklej obecná – drobná, říční

cejn velký – zploštělé tělo

karas obecný – podobný kaprovi, nemá vousy

kapr obecný – celé tělo pokryté šupinami = šupináč, jen na břiše = naháč, bez šupin = lysec, u nás chován od 15. století

sumec velký – bez šupin, dlouhé vousy, až 4 m

řád: Hrdloploutví

-          mořské

-          břišní ploutve před prsními

Zástupci:

treska – dravá, 3 hřbetní ploutve, často lovena

mník mořský – “mořská štika”

mník jednovousý – sladkovodní

řád: Ďasové

-          žijí v hlubinách

-          dravé

-          vnadidlo k lákání kořisti

Zástupci:

ďas mořský

řád: Holobřiší

-          hadovité tělo, bez břišních ploutví

-          ostatní ploutve splynuly v ploutevní le

Zástupci:

úhoř říční – dravý, šupiny redukovány, tření v Sargassovém moři

muréna – zuby s jedovými žlázami

řád: Gavúni

-          mořští i sladkovodní, často bizarního tvaru

Zástupci:

paví očko – nenáročná akvarijní rybka, pochází z Jižní Ameriky

mečovka zelená – ocasní ploutev protažena v mečík, vnitřní oplození, samci mají kopulační orgány

řád: Lalůčkožábří

-          samci nosí jikry v břišním váčku

Zástupci:

koníček mořský – svislá poloha, ovíjivý ocásek

jehla mořská

řád: Ostnoploutví

-          tvrdé ploutevní paprsky

-          zdvojená hřbetní ploutev

-          evolučně nejvyspělejší skupina ryb

-          nejpočetnější

Zástupci:

okoun říční

candát obecný

vranka obecná

makrela obecná – drobné, četné ploutve, lovena

tuňák obecný – 300 kg, 5 m, často lovec

rájovec – péče o potomstvo, staví hnízdo, oblast Číny, dravý

bojovnice – samci staví hnízdo z bublin boje o samice, akvarijní

řád: Platýsové

-          ploché tělo

-          oči na jedné straně

Zástupci:

platýs – bentický způsob života, umí barvozměnu

řád: Čtverzubci

-          bez břišních ploutví a skřelí

-          čtverhranný až kulovitý tvar těla

Zástupci:

havýš – hranaté tělo s krunýřem

čtverzubec – jedovatá ryba