Jméno:
Heslo:
Hodnocení: 10.00 / 10 (2 hlasů)
Autor: Kamil Bulka
Vloženo: 08. 02.2011
Otevřeno: 14845x
  Printer Friendly Page
Tisknout

Stáhnout

Hodnotit

Komentovat
 
Biologie
Výtrusnaté - mechorosty a kapraďorosty
  • Vyšší rostliny
  • oddělení Mechorosty - třídy: Játrovky, mechy
  • oddělení Kapraďorosty - třídy: Přesličky, Kapradiny
  • obrázky 

VYŠŠÍ ROSTLINY (Cormobionta)

  • mezi vyšší rostliny patří především autotrofní mnohobuněčné organismy přizpůsobené životu na souši
  • tvořeno eukaryotickými buňkami
  • tělo vyšších rostlin (kormus) je zpravidla rozlišeno na kořen, stonek a listy (výjimku tvoří pouze mechorosty, u nichž zůstává zachována organizace stélky)
  • vyšší rostliny se odvozují od zelených řas na základě mnoha shodných znaků (stejná fotosyntetizující barviva, stejná zásobní látka, buněčná stěna tvořena především celulózou) jsou však daleko lépe přizpůsobeny suchozemskému životu (vodivá pletiva, krycí pletiva – pokožka, kutikula, průduchy; zpevňovací pletiva – kolenchym, sklerenchym)
  • vývojem zygoty u vyšších rostlin vzniká zárodek (embryo), z něhož vzniká semeno
  • charakteristický znakem je různotvará rodozměna (v průběhu vývoje začíná převládat sporofyt nad gametofytem)
  • u mechorostů a kapraďorostů je pohlavní rozmnožování závislé na vodě (jinak nedojde k oplození), u ostatních není k pohlavnímu rozmnožování přímo nutná

 

oddělení MECHOROSTY:

  • převážně suchozemské výtrusné rostliny
  • gametofyt převažuje nad sporofytem
  • nemají pravé cévní svazky (jen u sporofytu některých zástupců)
  • gametofyt buď lupenitý (stélka) nebo rozlišen na lodyžku (kauloid) a lístky (fyloidy)
  • k podkladu je připevněn rhizoidy (příchytná vlákénka)
  • mají kutikulu
  • většinou dosahují velikosti do 30 cm (vzhledem k absenci pravých vodivých pletiv)
  • typická je rodozměna – z jednobuněčného haploidního výtrusu vyklíčí zelený vláknitý nebo lupenitý prvoklíček (protonema), z něhož vyrůstá vlastní mechová rostlina (nese gametangia) Spermatozoidy jsou dvoubičíkaté. K oplození dochází ve vodním prostředí. Ze zygoty vyrůstá diploidní sporofytní generace tvořená nohou štětem a tobolkou (výtrusnicí). Redukčním dělením vznikají spory a po jejich dozrání sporofyt odumírá. Po celou dobu existence je sporofytní rostlinka zcela závislá na gametofytní rostlince
  • mechorosty se mohou rozmnožovat tak vegetativně například rozpadem prvoklíčku či úlomky mechové rostlinky (mechové polštáře)

třída Játrovky

  • redukovaný prvoklíček
  • na rozdíl od mechů nemají fyloidy
  • porostnice mnohotvárná – lupenitá vidličnatě větvená stélka, dvoudomá, na vlhkých a stinných místech

 

třída Mechy

  • dobře vyvinutý prvoklíček
  • u nejvyvinutějších (ploník) je ve středu lodyžky vodivé pletivo
  • tobolka mechů se otvírá víčkem a je kryta čepičkou – v jejím ústí je řada hygroskopických zubů, které se otevřou jen, když je příhodná vlhkost vzduchu (rozšiřování větrem)
  • rašeliníky – nejpůvodnější, nemají rhizoidy, lupenitý prvoklíček, lístky bez žebra (obsahují však hyalocysty – bezbarvé, umožňují poutat velké množství vody a chlorocysty obsahující plastidy); rašeliníky rostou na vlhkých stanovištích, vršek dorůstá, spodní část postupně odumírá rašelina
  • měříky
  • bělomech sivý – bochníkovité polštáře (indikují kyselou půdu)
  • zkrutek vláhojevný
  • ploník ztenčený
  • dvouhrotec chvostnatý
  • pramenička obecná – vodní mech
  • trávník Schreberův rozšiřují se intenzivně sekáním trávníku

 

 

oddělení KAPRAĎOROSTY:

  • skupina výtrusných cévnatých rostlin, u nichž již výrazně převládá sporofyt nad gametofytem
  • gametofyt má povahu stélky (výživou je však na sporofytu nezávislý)
  • sporofyt bývá členěn na kořen, stonek a listy
  • charakteristickým znakem je přítomnost cévních svazků, dřevní část je tvořena pouze tracheidami (tracheje jen výjimečně)
  • netvoří semena ani květy
  • listy kapraďorostů jsou buď malé, celistvé, nečleněné obvykle čárkovité (plavuně, přesličky) - mikrofilní vývojová větev nebo velké, víceméně členité a často bohatě zpeřené – megafylní vývojová větev (kapradiny)
  • u některých zástupců jsou funkčně rozlišeny na listy asimilační (trofofyly) a výtrusnicové (sporofyly)
  • výtrusy kapraďorostů jsou buď stejně velké (stejnovýtrusné kapraďorosty) nebo jsou velikostně i funkčně rozlišeny na menší samčí (mikrospory) a větší samičí (megaspory). Těmto říkáme různotvaré kapraďorosty.
  • Rozlišujeme stejnovýtrusné (oboupohlavný prokel, 1 typ výtrusů) a různovýtrusné (jednopohlavný prokel, 2 typy výtrusů) typy kapraďorostů.
  • Životní cyklus stejnovýtrusných kapraďorostů:
  • Z výtrusu vyroste prokel (prothalium), tj. pohlavní generace gametofyt, který nese pohlavní orgány (gametangia) - samčí (pelatky, antheridia) a samičí (zárodečníky, archegonia). Někdy jsou prokly dvoudomé. Spermatozoidy přecestují z pelatek pomocí vody do zárodečníků, kde dojde ke splynutí s vaječnou buňkou. Z ní vyroste sporofyt, který nese sporangia se sporami. Jakmile sporofyt zapustí kořeny, gametofyt umírá.
  • Životní cyklus různovýtrusných (heterosporních) kapraďorostů:
  • Na sporofytu vyrůstají dva typy výtrusnic - samčí mikrosporangia na výtrusných listech mikrosporofylech a samičí megasporangia na megasporofylech. Z nich vyrůstá mikroprothalium s mikrogametangii (pelatkami) a megaprothalium s megagametangii (zárodečníky). Splynutím pohlavních buněk vzniká zygota, z níž vyrůstá sporofyt.

třída Plavuně

  • plavuně představují stálezelené kapraďorosty s plným nečlánkovaným vidličnatě větveným stonkem, který je hustě porostlý drobnými listy mikrofylního typu
  • výtrusnice jsou umístěny na svrchní straně sporofylů, které společně tvoří výtrusnicové klasy (strobily)
  • převažují u nich dvoubičíkaté spermatozoidy ze spory se nejprve pomalu vyvíjí podzemní prokel (prothalium). Po několika letech se na něm vytvoří gametangia (pelatky, zárodečníky nebo oboje – podle toho zda je rostlina stejno- nebo různovýtrusná) → z oplozené vaječné buňky se poté vyvíjí mladý sporofyt a gametofyt odumírá
  • zástupci: plavuň vidlačka

 

třída Přesličky

  • dosáhly největšího rozvoje v karbonu a permu
  • vzniky z nich uhelné sloje (dorůstaly do výšky až 30 m
  • dnes pouze rod přeslička
  • vytrvalé cévnaté rostliny s plazivými oddenky a dutými přeslenitě větvenými stonky
  • pokožka je sině prostoupena oxidem křemičitým
  • někteří zástupci vytvářejí lodyhy dvojího typu, jarní (nezelené, nesoucí výtrusnicový klas-strobilus) a letní (zelené, asimilující)
  • Výtrusnicový klas se skládá z přeslenité větvených sporofylů nesoucích na spodní straně vakovité výtrusnice. Výtrusy jsou kulaté a jsou opatřeny 4 hapterami. Tyto se vlivem vlhkosti proplétají a pohybují, což umožňuje rozšiřování ve shlucích, čímž je zajištěna blízkost samčích a samičích proklů (výtrusy jsou totiž jednopohlavní). Mnohobičíkaté spermatozoidy z pelatek jsou vodním prostředím přeneseny na zárodečníky a dojede k vzniku zygoty.
  • zástupci:
    • přeslička rolní
    • přeslička lesní – po oplození dojde k odpadnutí výtrusnicových klasů a zazelenání lodyhy

 

třída Kapradiny

  • megafylní vývojová větev se zpeřenými listy, které nejsou funkčně rozlišeny (trofosporofyly), v mládí spirálovitě stočené
  • stonek je plný nečlánkovaný, často jen ve formě oddenku
  • na listech ze spodních stran vyrůstají tzv. výtrusnicové kupky často chráněné ostěrou (zpravidla mají na obvodu řadu charakteristicky ztloustlých buněk – prstenec – umožňuje otevírání sporangií)
  • zástupci: 
    • kapraď samec
    • papratka samičí
    • osladič obecný
    • slezníky
    • hasivka orličí
    • žebrovice různolistá

 

Obrázek 1: Schéma životního cyklu mechorostů

1 - výtrus10 - obrázek 1

2 - klíčící výtrus

3 - prvoklíček

4 - mechová rostlinka

5 - pelatky (5a - spermatozoid)

6 - zárodečníky

7 - štět

8 - výtrusnice (8a - výtrusorodé pletivo, 8b - průduchy, 8c - zuby obústí, 8d - víčko, 8e - čepička)

 

 

10 - obrázek 2Obrázek 2: Zástupci mechů

A – měřík příbuzný

B – bělomech sivý

C – zkutek vláhojevný

D – dvouhrotec chvostnatý

E – ploník ztenčený

 

 

Obrázek 3 : Srovnání životních cyklů stejnovýtrusných (A) a různovýtrusných (B) kapraďorostů

 

 

Obrázek 4: Životní cyklus plavuně vidlačky:10 - obrázek 3

1 - celkový pohled (a - výtrusnicový klas)

2 - sporofyl s výtrusnicí (a - otevírající se příčnou štěrbinou 

3 - výtrus

4 - klíčící výtrus

5 - prokel

6 - pelatka (a - dvoubičíkatý spermatozoid)

7 - zárodečník (a - vaječná buňka)

8 - vývoj zygoty

9 - mladý sporofyt

 

 

 

obrázek 5: Životní cyklus přesličky rolní: →10 - obrázek 4

1 – jarní lodyha (1a - výtrusnicový klas)

2 – štítkový sporofyl s výtrusnicemi (2a)

3 – výtrus (3a-za sucha, 3b - za mokra)

4 – samčí prokel (4a - pelatky, 4b - mnohobuněčný spermatozoid)

5 – samičí prokel (5a - zárodečníky)

6 – letní lodyha

 

 

 

obrázek 6: Kapradiny:10 - obrázek 6

A – osladič obecný (1 - detail listu)

B – slezník

C – hasivka orličí

D – žebrovice klasnatá (1 - trofofyl, 2 - sporofyl)

 

 

 

 

 

 

Obrázek 7: Schéma životního cyklu kapradě samce. Sporofyt barevně, gametofyt černobíle, R - redukční dělení.

10 - obrázek 7

 

 
Powered by XOOPS 2.5 | 2008 - 2015 | © Kitt