Jméno:
Heslo:
Hodnocení: 9.00 / 10 (49 hlasů)
Autor: Martin Bulín
Vloženo: 20. 04.2011
Otevřeno: 121997x
  Printer Friendly Page
Tisknout

Stáhnout

Hodnotit

Komentovat
 
Rozbory knih
Bohumil Hrabal - Ostře sledované vlaky

Detailní rozbor této knihy k ústní části státní maturity z českého jazyka.

1. Literární druh

  • epika, próza
  • Ostře sledované vlaky jsou epické dílo, výňatek zachycuje souvislý děj, text je členěn na věty a odstavce, výrazovou formou je tedy próza.
  1. Literární žánr

    • střední žánr prozaické epiky, novela

      • Novela je rozsahem střední prozaický žánr. Odbočky od hlavní dějové linie a popisné pasáže jsou omezeny na minimum, příběh směřuje k výrazné pointě. Děj novely se obvykle odehrává v krátkém časovém úseku, v příběhu vystupuje omezený počet postav.

    • Ostře sledované vlaky představují žánr střední epiky, občasné odbočky od souvislé dějové linie představují zejména vzpomínky hlavního hrdiny, děj však směřuje k výrazné pointě, jak je z konkrétního úryvku patrné. Charaktery jednotlivých postav příběhu jsou od počátku dané, v průběhu děje se příliš nemění. Výjimkou je hlavní hrdina, jehož přerod z naivního, přecitlivělého chlapce v muže je i ústředním tématem knihy.

  2. Literární směr/sloh

    • česká literatura v letech 1958 - 1968, druhá vlna válečné prózy

    • Ostře sledované vlaky vyšly v roce 1965, tedy v době, v níž došlo (během let 1958 - 1968) k jistému oslabení moci komunistické vlády, a tím k částečnému uvolnění kontroly nad oficiálně vydávanými pracemi. Pozdější Hrabalovy knihy ze 70. let (např. román Obsluhoval jsem anglického krále či prózy Příliš hlučná samota a Postřižiny) mohly vyjít pouze v samizdatu a exilu. Z výňatku je patrné, že se Ostře sledované vlaky mimo jiné zabývají tématikou druhé světové války i pocity hlavního hrdiny, lze je tedy zařadit do linie tzv. druhé vlny válečné prózy.

  3. Jazyk - Stylistická charakteristika textu

    • kontrast, tragikomika, erotika, černý humor, nekonečný proud řeči, obecná čeština

    • Ostře sledované vlaky jsou v Hrabalově prozaickém díle spíše výjimkou, ve většině ostatních próz (např. v próze Taneční hodiny pro starší a pokročilé, která je tvořena pouze jedinou nekonečnou větou) chybí souvislá dějová linie, děj se rozpadá na množství epizod, které jsou zachyceny nekonečným proudem řeči. Autor se snaží o poetizaci všednosti, často užívá kontrastů v rovině obsahové (častý je střet motivů krásy a ošklivosti, hrůzy a naděje či krutosti a něhy) i formální (zejména v mísení básnických metafor s obecnou češtinou i vulgarismy). Spisovatel se ve svém díle nevyhýbá erotice, černému humoru ani tragikomickým scénám, hrdiny svých příběhů volí zejména z periferie společnosti.

    • Zásadní znaky Hrabalova autorského stylu je možné najít i ve výňatku. Lze zde nalézt protikladné motivy (např. klidu a ticha vedle crčící krve, medailonu se čtyřlístkem vedle narůstajícího hřibovitého oblaku po výbuchu nálože atd.), v rovině syntaktické se pak objevují dlouhá souvětí, připomínající pro Hrabala typický nekonečný proud řeči. Z hlediska lexikálního výňatek obsahuje výrazy spisovné i obecné češtiny. Tragikomické vypointování novely je patrné z poslední věty výňatku i knihy (Měli jste sedět doma, na prdeli...).

  4. Jazyk - Slovní zásoba

    • spisovná (hovorová, neutrální, knižní) čeština, vulgarismy

    • Výňatek se vyznačuje využitím zejména jazykových prostředků spisovné češtiny - většinou jde o výrazy neutrální a hovorové (např. civil), výjimečně knižní (). V pointě se objevuje vulgarismus (na prdeli), jehož použití je nečekané a kontrastuje se situací, v níž se hrdina nachází. Zvláštně působí např. použití slov se symbolickou hodnotou - medailonek (symbol rodinných pout) a čtyřlístek (symbol štěstí) - i samotný popis medailonu ve spojení s paralelně probíhající hrůzou. V souvislosti s líčením utrpení hlavního hrdiny Hrabal využívá mimo jiné kakofonického (nelibozvučného) spojení hlásek cr, chr ve výrazech crčet a chrčet. Ve výňatku se dále objevuje záměrné nadužívání spojky a, ukazovacího zájmena ten a jeho tvarů i kupení přísudků pro sugestivnější popis situace, přiblížení se hovorové řeči i větší dějový spád (syčel a hvízdal, a oddychoval jsem a začal jsem se dusit atd.). Nezvykle působí spojení expresivního slovesa kuckat se zvratným zájmenem se. Jako básnický prostředek lze hodnotit např. přirovnání ožehnutá díra jako modrý monokl.

    • Obecně je pro Hrabalův slovník charakteristické využití prostředků hovorové češtiny, které jsou mnohdy doplněné vulgarismy. To přímo souvisí s jeho stylem, který často připomíná záznam odposlechnutého hovoru, i s tím, že hrdiny jeho próz jsou většinou obyčejní lidé. Použití uvedených jazykových prostředků tak zvyšuje autenticitu projevu. Autor před přesnější a podrobnější psychologickou kresbou postav upřednostňuje expresivní zabarvení textu.

  5. Tematická výstavba

    • téma přerodu chlapce v muže

    • Ústředním tématem Hrabalovy knihy je přerod chlapce (vlivem dějinných událostí, ale i první sexuální zkušenosti) v muže. Tématem výňatku, tedy závěrečné pasáže novely, je umírání hlavního hrdiny.

  6. Vypravěč

    • vypravěčem hlavní hrdiny, ich-forma

    • Vypravěčem je hlavní hrdina novely, mladý výpravčí-aspirant Miloš Hrma. Příběh je vyprávěn v první osobě jednotného čísla, jde tedy o tzv. ich-formu. Jak je zřejmé i z výňatku, vypravěč neomezeně zachycuje své subjektivní pocity, prožitky i názory na další postavy nebo situace (např. ... kdybychom se někde potkali v civilu, možná, že bychom se měli rádi, pohovořili si).

  7. Děj

    • Miloš Hrma, osobní trauma, ztráta zábran a nasazení života v sabotážní akci

    • Hlavní hrdina a zároveň vypravěč novely Miloš Hrma se po prvním sexuálním nezdaru neúspěšně pokusí o sebevraždu. Z psychiatrické léčebny se vrací na nádraží, kde předtím pracoval. Jinak poklidnou atmosféru provinční stanice narušují erotické hry výpravčího Hubičky (orazítkování pozadí telegrafistky Svaté), zejména však průjezdy „ostře sledovaných“ německých vlaků se zbraněmi, vojáky a municí. Milošovo osobní trauma překonává tajemná Viktorie Freie, odbojářka, která na stanici přinese nálož k likvidaci německého transportu. Miloš zbavený svého problému ztrácí zábrany a v sabotážní akci nasazuje vlastní život. Výňatek je zde samotného závěru novely a zachycuje moment, kdy hrdina po zásahu kulkou umírá u trati společně s německým vojákem.

  8. Kompozice

    • chronologický kompoziční postup, retrospekce hlavního hrdiny

    • Celá novela je rozčleněna do šesti kapitol, sled jednotlivých událostí je přerušován krátkými retrospekcemi (návraty do minulosti) hlavního hrdiny, přesto lze kompoziční postup užitý v díle označit jako chronologický. I ve výňatku jsou jednotlivé motivy podány v časové následnosti (střelba na nepřítele, jeho smrt, úvahy o nesmyslnosti války, výbuch vlaku, smrt hlavního hrdiny).

  9. Postavy

    • Miloš Hrma, výpravčí Hubička, Viktoria Freie

    • Hlavní hrdina novely, dvaadvacetiletý Miloš Hrma, působí jako velmi citlivý, naivní a zranitelný mladík, který své mužské selhání (opakovaně metaforicky nazývané zvadlé lilium) řeší zcela nehrdinsky, pokusem o sebevraždu. Později je během svého působení ve stanici konfrontován s postavou výpravčího Hubičky, jehož úspěchy u žen obdivuje, ale zároveň se tím prohlubuje i jeho trauma. Sebevědomí, sílu a odvahu Milošovi dodá až první sexuální zkušenost. Paradoxně brzy poté umírá při sabotážní akci. Z výňatku - závěrečné pasáže knihy - je patrná Milošova vyrovnanost, vnitřní klid, jistota a smíření s osudem. Díky nabyté odvaze je schopen zabít a zkrátit tak utrpení německého vojáka, kterého však nevnímá jako nepřítele, ale jako člověka (... taky to byl člověk jako já nebo pan výpravčí Hubička...).

    • Dalšími postavami příběhu jsou např.: výpravčí Hubička - zkušený sukničkář a záletník, Milošův protipól; přednosta - vášnivý chovatel holubů, který touží po povýšení, ale uniforma znečištěná od holubích výkalů mu to znemožní; paní přednostová - trpělivá, chápající žena, u které Miloš naivně hledá pomoc od svého problému; Viktoria Freie - tajemná, atraktivní a zkušená žena, která připraví Miloše o panictví a iniciuje tak jeho přerod v muže; Máša - Milošova dívka, která je v partnerském vztahu aktivnější, svědkyně jeho „selhání“.

  10. Čas a Prostor

    • druhá světová válka, nádraží v Kostomlatech

    • Děj novely se odehrává v únorových dnech roku 1945 a je zasazen do prostředí malého nádraží v Kostomlatech.

  11. Význam sdělení

    • nesmyslnost války, která zasahuje do každodenního života lidí

    • Novelu lze chápat jako dílo, které se vyslovuje proti nesmyslnosti války, jež zasahuje do každodenních osudů lidí, mění jejich charaktery a zároveň ničí vše, co dává lidskému životu smysl a činí ho krásným.

  12. Politická situace

    • 60. léta 20. století, politické reformy, doba „tání“, socialismus s lidskou tváří, srpen 1968

    • Novela Ostře sledované vlaky vyšla v 60. letech 20. století, která pro Československo znamenala alespoň částečnou demokratizaci politické i společenské situace. V důsledku ekonomické krize, která se projevila na přelomu 50. a 60. let, prosadila část komunistického vedení zahájení ekonomických reforem. Liberalizace hospodářství se však promítla i do politické roviny a do té doby umlčované veřejné mínění žádalo rozsáhlejší demokratizaci režimu. Uvolnění politických poměrů, tzv. tání, se projevilo v politické reformě směřující k „socialismu s lidskou tváří“. Snahy liberálních komunistů, jakým byl např. Alexander Dubček, však byly zcela potlačeny invazí vojsk pěti států Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

  13. Základní principy fungování společnosti v dané době

    • kritika režimu, Dva tisíce slov

    • Česká společnost reagovala na změny ve veřejném i kulturním životě velmi živě, důležitou roli při prosazování demokratizace režimu sehráli také umělci, kteří požadovali tvůrčí svobodu. Pomáhali probudit společenské hnutí, šířili názory, které byly v rozporu s oficiální ideologií. Po pokračování reforem volal manifest Dva tisíce slov, jehož autorem byl Ludvík Vaculík a který v krátké době podepsalo více než 120 000 lidí. Kultura se v 60. letech stala věcí veřejnou a zabývala se problémy, které obvykle řeší parlamenty nebo publicistika.

  14. Kontext dalších druhů umění

    • figurální malířství, abstraktní malba, pop-art, figurální sochařství, masové stavebnictví, populární hudba

    • Šedesátá léta 20. století znamenala uvolňování situace i v dalších druzích umění. Docházelo k navazování kontaktů se západní kulturou, výtvarnému i hudebnímu umění se dostávalo více svobody, otevíral se prostor pro experimenty. V malířství se uplatňovala abstraktní malba, ale také umění nové figurace, malíři se inspirovali i americkým pop-artem, vycházejícím z populárního masového umění komiksu a reklamy. Sochařská tvorba byla v tomto období zaměřena zejména na hledání nových výtvarných materiálů a netradičních způsobů jejich zpracování. V architektuře převládalo masové stavebnictví, vznikala velká sídliště a nákupní střediska, velký rozkvět zaznamenal bytový design. 60. léta se stala zlatou érou populární hudby. Mladí zpěváci, např. Karel Gott, Waldemar Matuška, Helena Vondráčková či Václav Neckář, se sdružovali kolem divadel Semafor a Rokoko.

  15. Literární směr/sloh

    • uvolnění kontroly nad literaturou, scelování povolené a zakázané literatury, formální i jazykové experimenty

    • Pro českou literaturu představovala 60. léta 20. století dobu nebývalého rozkvětu. V letech 1958 - 1968 došlo k oslabení moci komunistické vlády, což bylo způsobeno zejména vlnou kritiky stalinismu v 50. letech i pozdější ekonomickou krizí. V české kultuře se tato situace projevila především uvolněním kontroly nad vydávanými pracemi, postupně tak došlo ke scelování povolené a do té doby zakázané literatury i rozšíření publikačních možností dříve zakázaných autorů. Hledáním nových způsobů vyjádření svých názorů i pocitů spisovatelé reagovali zejména na schmetismus literatury 40. a 50. let. Básníci, prozaici i dramatici se často pouštěli do formálních i jazykových experimentů, mnozí byli ovlivněni existencialismem. V českých podmínkách se uplatnil i nový román, absurdní drama a experimentální poezie. Výrazným kulturním fenoménem doby se staly tzv. malé scény, jako např. Semafor.

  16. Život autora + vlivy na dané literární dílo

    • prozaik, studoval práva, ale střídal většinou dělnické profese, vliv na tvorbu, omezená možnost publikování

    • Významný český prozaik Bohumil Hrabal se narodil v roce 1914 v Brně-Židenicích jako nemanželské dítě. Později se jeho matka provdala za Františka Hrabala, který se stal ředitelem pivovaru v Nymburku, kde rodina nějaký čas bydlela společně s otčímovým bratrem Pepinem. Svérázná postava lidového vypravěče se stala inspirací pro mnohé Hrabalovy prózy. Spisovatel vystudoval práva v Praze, pracoval však většinou v nekvalifikovaných profesích, jako např. pojišťovací agent, balič starého papíru ve sběrných surovinách či výpravčí na nádraží, odkud čerpal inspiraci pro svá literární díla. V roce 1963 se stal spisovatelem z povolání, po roce 1968 vydával své práce pouze v samizdatu a exilu, po vyjádření loajality k režimu mohl v omezené míře znovu publikovat. Poslední léta života trávil v osadě Kersko poblíž Prahy. Bohumil Hrabal zemřel na následky pádu z nemocničního okna.

    • Přímou inspirací novely Ostře sledované vlaky se stalo Hrabalovi jeho zaměstnání, neboť ve 40. letech 20. století pracoval jako výpravčí na nádraží v Kostomlatech a Dobrovicích.

  17. Život autora + vlivy na jeho tvorbu

    • inspirace reálným životem, rodinou i přáteli, pábitel

    • Většina Hrabalových prozaických děl je přímo inspirována autorovými zkušenostmi a zážitky. Např. v povídce Postřižiny se odráží jeho vzpomínky na rodiče, strýce Pepina a dětství strávené v pivovaře. Neomezené vypravěčské schopnosti ševce a vysloužilého vojáka Pepina ovlivnily i prózu Taneční hodiny pro starší a pokročilé. Zkušenost z přechodných zaměstnání Hrabal zpracoval např. v novele Ostře sledované vlaky (výpravčí na dráze), v povídkovém souboru Perlička na dně (pojišťovací agent) či v povídce Příliš hlučná samota (balič starého papíru ve sběrných surovinách). Místa, kde žil (zejména pražskou Libeň, Kersko), i mnohé své blízké přátele zachytil v prózách Slavnosti sněženek a Něžný barbar (zde je hlavním hrdinou předčasně zemřelý grafik Vladimír Boudník).

  18. Další autorova tvorba

    • povídky, novely, romány

    • Bohumil Hrabal začal publikovat už ve 30. letech 20. století. Nejprve psal poezii, od 50. let se soustředil více na prózu, z politických důvodů však narážel na velké publikační potíže. Hlavními hrdiny jeho prací jsou svérázné postavy z periferie společnosti, pro něž je typický nepřetržitý tok vyprávění. Jim jsou věnovány povídkové soubory Perlička na dně či Pábitelé. Experimentální próza Taneční hodiny pro starší a pokročilé dovádí tento způsob vyprávění do extrému - je tvořena jedinou větou. Příklon k tradičnímu způsobu vyprávění, tj. pevnějšímu epickému útvaru, představuje novela Ostře sledované vlaky. V 70. letech Hrabal nesměl několik let publikovat, v této době však vznikla jeho vrcholná díla, román Obsluhoval jsem anglického krále, povídka Příliš hlučná samota a vzpomínková próza Postřižiny. Vzpomínkový charakter má i trilogie Svatby v domě, Vita nuova, Proluky, která zachycuje autorův život z pohledu jeho ženy Elišky (Pipsy).

  19. Inspirace literárním dílem

    • film Jiřího Menzela, Oscar za nejlepší zahraniční film

    • Prózu Ostře sledované vlaky proslavilo zejména filmové zpracování režiséra Jiřího Menzela. Šlo o velmi výrazný počin tehdejší československé kinematografie, snímek byl oceněn americkou filmovou cenou Oscar za nejlepší zahraniční film.

  20. Jak dané literární dílo inspirovalo další vývoj literatury

    • vliv na spoluvytváření literární a kulturní atmosféry 60. let, běžné užívání obratu „ostře sledovaný“

    • Novela Ostře sledované vlaky se v době svého vydání podílela na vytváření literární a kulturní atmosféry 60. let 20. století, výraznější vliv na další vývoj české literatury však neměla.

    • Obrat „ostře sledovaný“ se však v českém jazyce začal běžně používat, např. ve spojení ostře sledovaný politik, ostře sledovaný projekt apod.

  21. Dobové vnímání literárního díla a jeho proměny

    • kontroverzní přijetí, ale čtenářsky jedna z nejoblíbenějších Hrabalových knih

    • Novela se v době svého vydání stala čtenářsky velmi úspěšnou knihou, přestože nevyvolávala pouze kladné reakce. Konzervativnější veřejnost byla textem pohoršena a vyčítala Hrabalovi zejména obscénnost a vulgaritu některých pasáží, které „měly kazit“ tehdejší mládež.

    • Ostře sledované vlaky patří dodnes k nejčtenějším a nejoblíbenějším Hrabalovým prózám. Tento fakt však do značné míry ovlivnila velmi zdařilá filmová verze díla.

  22. Kritika a její proměny

    • nejednoznačné přijetí kritikou

    • Dobová kritika nepřijala Hrabalovu knihu jednoznačně kladně, většinou přivítala autorův vývoj směrem k tradičnějším formám, někteří kritici (především Jan Lopatka) však ihned postřehli úskalí této cesty. To ostatně cítil i autor a žádné jeho další dílo už takto konvenční není. Ostře sledované vlaky nebývají ani současnou kritikou řazeny k vrcholným Hrabalovým dílům, bezpochyby jde však o dílo nejpopulárnější

  23. Posouzení aktuálnosti tématu a zpracování daného literárního díla

    • aktuálnost díla

    • Zachycení nedávné a bolestné historie, věrohodné vylíčení pocitů mladého hrdiny i způsob zpracování tématu byly v době vydání novely vnímány jako aktuální.

  24. Srovnání díla s vybraným dílem z formálního či tematického hlediska (J. Škvorecký - Zbabělci)

    • téma druhé světové války, autobiografické rysy hlavních postav

    • Obě prózy spojuje společné téma druhé světové války a zájem o osudy obyčejných lidí (na malém nádraží v Kostomlatech, na maloměstě v Kostelci), do jejichž života válka bezděčně zasáhla. Do života věkově blízkých hlavních hrdinů, Miloše Hrmy z Ostře sledované vlaky i Dannyho Smiřického ze Zbabělců, kteří mají autobiografické rysy, však válka vstupuje jaksi mimochodem a tvoří pozadí pro jejich milostné problémy. U Dannyho je to neopětovaná láska k Ireně, u Miloše problém ryze sexuálního charakteru, předčasná ejakulace. Miloš Hrma se na počátku knihy na rozdíl od Dannyho jeví jako přecitlivělejší (svůj problém vidí jako fatální a řešitelný ne jinak než sebevraždou), naivnější i zranitelnější, v závěru však prokáže odvahu obětovat svůj život. Danny se zajímá hlavně o jazz a o to, jak zapůsobit na Irenu, k „vysokým“ hodnotám, jako je vlastenectví, nemá úctu a položit život ve válce považuje za zcela zbytečnou oběť. Škvoreckého Zbabělci jsou tak satirou na „zbabělou“ českou společnost, román končí příjezdem sovětské armády a vystoupením Dannyho kapely. Vyznění Hrabalovy prózy je tragikomické, končí zbytečnou smrtí hlavního hrdiny Obě prózy, psané v ich-formě, se liší i rozsahem a žánrovým zařazením.

  25. Další autoři této doby

    • Vladimír Körner

    • Vladimír Páral

 
Powered by XOOPS 2.5 | 2008 - 2015 | © Kitt