1. Charakteristika doby vzniku díla -
Charakter doby a literatury vydáno 1836, u nás doba národního obrození → proto nebyl Máj příliš ceněn ve své době 1830: revoluce ve spoustě evropských zemích, u nás: Metternich gesto osamělého jedince tehdejší česká společnost zaměřena na sentimentální vlastenecké hry cíle výchovné převládají nad uměleckými literatura si nekladla vyšší cíle než bavit čtenáře ani soudobí umělci si Máchy moc necenili (Tyl: posměšná povídka „Rozervanec“) Kniha Literární směr/sloh dané knihy - romantismus směr konce 18. století – 1. polovina 19. století, fantazie, city a minulost zaměřuje se na obrazotvornost a citlivost, individualismus a subjektivismus hrdina (jeho program = nenaplněná láska) člověk výjimečný, osamělý, rozervanost, neprojevuje zájem přizpůsobit se společnosti (odmítá její konvence) často loupežník, poutník (neznáme minulost ani budoucnost) a varianty poutníka jsou: potulný rytíř (např. W. Scott – Ivanhoe), kat, mnich, poustevník (tento typ hrdiny oblíbený i v současnosti), vyvrženec ze společnosti... častá autobiografie, hodně metafor, archaismů, lidský jazyk, kontrasty důraz na melodičnost (zvukomalba = eufonie) rozdělení romantismu: aktivní – hlavní hrdina se bouří proti společnosti, veřejné hlásání názorů (Byron, Mácha) pasivní – utíká do snů, trpce přijímá svůj osud, východisko z deziluze hledali autoři v různých oblastech historie: W. Scott, fantazie: E. T. A. Hoffmann, mystika, legendy: Chateaubriand, láska: J. K. Tyl, mytologie: K. J. Erben porovnání romantismu s klasicismem: klasicismus: rozum, nadčasové a obecné jevy společné všem dobám a zemím, hrdina: nejdůležitější je povinnost a čest, používá vysoký umělecký styl, měl upevnit stát, lidé mají povinnost vůči státu, národu, často se zobrazují královské dvory a vysoké vrstvy romantismus: cit, fantazie, zaměřuje se na určité historické období svého národa a idealizuje ho, hrdina - nejdůležitější jsou pro něho city, důraz na zvukomalebnost, hrdina bojuje za svobodu, často proti státní moci, za svoji lásku, štěstí, pomstu..., láska = nejvyšší hodnota, hrdina je neobvyklý - loupežník, poustevník (tajuplná osoba z nižší vrstvy) literatura v romantismu: romantismus = umělecký proud v evropských literaturách 1. poloviny 19. stol. romantismus byl uměním vyhraněně subjektivistickým, individualistickým; zásadně odmítá klasické estetické normy důraz na původnost, tvůrčí svobodu umělce, jeho emocionalitu a spontaneitu, preferuje lidové umění a tradice romantický hrdina se zpravidla ocitl v neřešitelném konfliktu se světem, v němž se cítil jako osamělý cizinec → návrat do světa fantazie, přírody – tradiční i minulé, svět exotiky... myšlenka: svět nelze proměnit vůlí, ani vírou v nadosobní ideál => romantický pesimismus, zklamání a skepse, nenaplněná láska, ... žánry: lyrická balada, básnická povídka čí poema, moderní epos, román ve verších, dramatická báseň, historický román a historická povídka romantický hrdina: myšlenkově, vizuálně a životními osudy (pocity?) se blíží k autorovi = autobiografičnost, postava: zjevově nekonvenční (= vypadá jinak než ostatní), v ošklivosti je krása hrdinovi nikdo nerozumí, nedokáže se ztotožnit se společností, společnost ho nebere prostředí: hroby, hřbitovy, tajemná jezera, temné lesy, hrady, sklepení, bizarní příroda,... návrat k historii, k lidové tvorbě, důležitý prim hraje exotičnost, příroda – kontrasty Literární druh a žánr Témata a motivy vina a trest, smrt, čas, Země, láska Kompozice, postavy a děj podstatou není děj, ale příroda + filosofické úvahy děj (1. zpěv): velmi jednoduchý (3 postavy – Vilém, Jarmila, její svůdce) – podle skutečné události – Mladý Vilém se dozví, že Jarmila byla svedena dřív než ji poznal. Zavraždí svůdce, aniž tuší, že zabil svého otce (dříve vyvržen). Vilém je za svůj čin uvězněn, druhý den poprava a zdrcená Jarmila se utopí. 2.zpěv: Vilémovy úvahy ve vězení – kritizuje společnost za pouhé mechanické potrestání viníka, aniž by se zajímala o konkrétní případ. Strach z posmrtného prázdna (- NIC) 3.zpěv: nejdůležitější: Země (vlast) jako jistota 4.zpěv: Mácha se ztotožňuje se svým revoltujícím hrdinou, stojí za jeho činy, mění třetí osobu za první a v závěru uvádí své jméno na prvním místě. skladba není optimistická ani vlastenecká, jen kritizuje, nevychovává, ptá se po skutečné vině, přemýšlí o čase úvod, 4 zpěvy, 2 intermezza (= vsuvka = mezihra nakrátko přerušující hlavní děj, vedlejší událost) hlavní postavy: Vilém (strašný lesů pán): žárlivý, pomstychtivý, odsouzený na smrt – nevěří ve svou vinu, lituje sám sebe, zatracuje se, typický romantický hrdina za svůj osud dává vinu svému otci, který jej v mládí vyhnal z domu, má strach z posmrtného života, neví co přijde Jarmila: naprosto vedlejší postava (ani krásná, ani věrná nebo zamilovaná....) Hynek: sám autor, zamyšlený, depresivní, otřesen Vilémovým osudem, ztotožňuje se s Vilémem Máj má charakter dramatu: vzestup – vyvrcholení – sestup expozice: Byl pozdní večer, první máj... kolize: Zpráva od plavce krize: Vilém zabije otce peripetie: Poprava katastrofa: Zemře nejen otec, ale i Vilém Čas, prostor a vypravěč vychází v roce 1836, děj v okolí Bezdězu, Doksy vypravěč: Hynek, v posledním zpěvu mění třetí osobu za první (er-forma → ich-forma)
Jazykový rozbor – slovní zásoba obraz přírody – barvitost (barvy kontrastní, záměrná kombinace: modrá a bílá) kontrasty: jarní příroda X poprava, život X smrt subjektivizace (vztah básníka a lyrického hrdiny) dramatická kompozice: vzestup, vrchol, sestup epiteta: bělavé páry, modrý blankyt přirovnání: co slzy lásky oxymóron: umřelé hvězdy svit metonymie: hrdliččin zval ku lásce hlas personifikace – břeh ji objímal kola a kol důraz na zvukovou stránku verše – lhal lásky žal rýmy: sdružené, střídavé, obkročné metafory, personifikace (jezero zvučelo tajný bol), gradace, epiteton konstans (kamenný stůl), epiteton ornans (hvězdný třpyt) opakování počáteční sloky, v závěru: ich-forma, popis krajiny, monolog; dialog, zvukomalba
7. Hlavní myšlenka úvaha o vině a trestu úvahy o tom, zda smrtí končí život, co je po smrti? Mácha se domnívá, že po smrti je nekonečné NIC („Kdy dopadne konce svého? Nikdy – nikde – žádný cíl“) v rozporu s křesťanským názorem, který smrt bere jako předěl, po kterém se dostáváme do jiné dimenze v rozporu s cyklickým vnímáním života a smrti úvaha o čase, Vilém zažívá nekonečnou noc před popravou X smrt: čas ztrácí význam oslava májové přírody 8. Zajímavosti Pohled na knihu Vliv díla Májovci – ovlivnil celou generaci májovců (považován za 1. českou moderní báseň) Máj se objevuje například i v komedii „Vesničko má středisková“ - doktor si Máj recituje a přejede ho auto, zapomene na realitu (Hrušínský), R. Hrušínský namluvil Máj jako LP desku ostrá kritika tehdejší společnosti (rozvrácená rodina, bezcitnost v mezilidských vztazích, lhostejnost k osudu člověka) podobnost: J. Sorel před soudem, kontrast: obraz krásné májové přírody kritika náboženství a boha, který připustil nevinnou a zbytečnou smrt dvou mladých lidí příběh přerůstá v tragédii obecně lidskou marná vzpoura proti osudu NICOTA ← smrt, touha X skutečnost, plynutí času X Země jako jediná jistota touha po volnosti v nesvobodném světě („Dalekáť cesta má! Marné volání!!“) Autor Život Karla Hynka Máchy (1810 – 1836) a vliv na jeho tvorbu český básník, jeden z největších představitelů českého romantismu, zakladatel moderní české poezie, životopisci bývá popisován jako samotářský zamlklý melancholik pěšky navštěvuje hradní zříceniny, kde přespává a maluje je – díky němu některé dnes známe, pěšky šel až do Itálie inspirace u mnohých evropských autorů romantismu studium: gymnázium, filozofie, práva, poté pracuje jako advokátní praktikant u soudu v Litoměřicích neskrýval své sympatie k revolučním hnutím v Evropě, pomáhal polským vlastencům snoubenka: Eleonora Šomková, syn: Ludvík 1836 umírá na tyfus nebo choleru, asi po napití kontaminované vody při hašení požáru Máchův postoj ke světu (symboly) symboly jsou vyjádřené postavami poutníků, katů, Cikánů a poustevníků, kteří utíkají do samoty, protože jim společnost nerozumí poutník dále vyjadřuje romantickou touhu po svobodném putování = pasivní postoj symbol loupežníka (= aktivní postoj), který svým násilným činem protestuje proti řádu a společnosti, snaží se násilně přerušit řád, ale nenabízí alternativu rozpor mezi snem a skutečností → skutečnost je úplně jiná ROZERVANOST – člověk rozpolcený, SVĚTOBOL prostředí je stejné jako autor viděl ve skutečnosti, nejsou kompromisy hrdinové se bouří, zoufají si, ale nikdy se nekají Mácha se ztotožňuje s hrdiny v jejich nevíře v posmrtný život Máj má podstatu dramatu: vzestup – vyvrcholení – sestup jedinou jistotou je Země Další autorova tvorba básnická próza: „Pouť krkonošská" (1833-34) historická próza: „Křivoklad" (1831) je to první část nedokončeného čtyřdílného prozaického příběhu „Kat" další díly měly být nazvány podle českých hradů: Valdek, Vyšehrad, Karlštejn uvěznění Václava IV., jeho vztah k přemyslovskému levobočku-katu je odhalován jako tragédie obou hrdinů: král je nespokojen se svým vysokým postavením, kat po něm touží „Návrat", „Obrazy ze života mého" (1834) román: „Cikáni" (1835) za Máchova života nevyšel, rozporuplné city, romantický děj, tragické zápletky hlavní postavy nejsou skuteční cikáni, ale žijí jako vyděděnci společnosti, bez vlasti a domova, touha po spravedlnosti je přivádí ke mstě za zločiny spáchané hrabětem Valdemarem z Korku starý „cikán" Giacomo pomstí svou milenku vraždou vinníka-hraběte a je popraven. Jeho chovanec v zabitém poznává pravého otce, ale i svůdce své milé-židovky Ley. Odmítá ujmout se panství po otci a odchází jako poutník do světa (je svobodný, bez pánů) mladý „cikán" + Lea = Mácha + Lori Používané žánry, představitelé a jiná umění Nové umělecké směry a žánry próza – historický román, povídka a novela lyrika – reflexivní (úvahová) a intimní poezie nový žánr – byronská básnická povídka - autorem je W. Scott × ale proslul ho Byron Představitelé období romantismu v české literatuře
- Karel Jaromír Erben
- Josef Kajetán Tyl
- Božena Němcová
- Karel Havlíček Borovský
více o těchto autorech v souboru - nahoře - stáhnout soubor PDF
|