Jméno:
Heslo:
Hodnocení: 8.00 / 10 (2 hlasů)
Autor: Martin Bulín
Vloženo: 14. 05.2011
Otevřeno: 46229x
  Printer Friendly Page
Tisknout

Stáhnout

Hodnotit

Komentovat
 
Rozbory knih
Jack Kerouac - Na cestě

Detailní rozbor díla Na cestě představitele amerického Beat Generation Jacka Kerouaca. Vhodné pro ústní část státní maturity z českého jazyka.

Charakteristika doby vzniku díla

    1. Politická situace

      • dílo bylo vydáno v roce 1957 (napsáno 1951), jedná se tedy o druhou polovinu 20. století

        konec 2. světové války, vznik dvou světových soustav – kapitalistické a socialistické

        • úsilí západoevropských zemí o vytvoření „evropského domu"

          • USA nabízí pomoc evropským zemím (Marshallův plán), politika zadržování komunismu (Trumanova doktrína), příliv inteligence do USA

          • 1952 – 61: 3. průmyslová revoluce, bohatne střední vrstva (stát blahobytu), ukončená korejská válka, ale pokračuje zbrojení, aktivizace černošského hnutí

          • globální problémy lidstva, krize hodnot na východě i západě

          • dobývání vesmíru, zbrojení a odzbrojování, koncem 80. let rozpad východního bloku

           

          1. Obecný charakter literatury

            • motivy reakce na 2. světovou válku

              • východní autoři (hlavně Rusko) – patos, černobílé vidění hrdinů, pompézní scény, politická uvědomělost

              • západní autoři – střízlivost, nepatetičnost, vystižení psychiky => působivější

              • satirické a humoristické romány, které útočily nejenom proti nepříteli, ale i proti vlastním řadám, např.: „Hlava XXII“

              • psychologická studie vnitřního světa hrdinů, např.: „Sophiina volba"

        2. Kniha – Na cestě

         1. Literární směr/sloh

      • americká „beat generation“ bylo hnutí vnitřně různorodé

        • slovo „beat“ znamená jednak „zbitý“ či „unavený životem“ (takže vystihuje stav generace), ale stejně tak znamená „blažený“ (naznačuje tedy únik ze stavu „zbitý“)

        • termínu „beat generation“ poprvé použil předchůdce a propagátor beatniků J. C. Holmes, a to na konci 40. let

        • beatnici se vysmívali tradičním americkým hodnotám, jakými jsou bohatství, rodina, jistá loajalita či národní hrdost

        • odmítali rovněž společnost s její disciplínou, dobrými mravy, s její morálkou

        • byl to jakýsi chaotický nihilismus, můžeme říci až zmatený bezprogramový anarchismus

        • protest beatniků byl převážně negativní – nestavěli proti světu nějaký svůj vlastní ideový či akční program – snažili se jen, aby je společnost nepohltila, aby se nezařadili

          • tento protest se někdy nazývá vnitřní emigrací – oficiální svět tento postoj nebere

        • dva beatnické pojmy:

          • hipster – člověk, který se přesvědčil, že svoboda může existovat jedině mimo oblast života normální společnosti)

          • squares – lidé spořádaní, někdy překládáno jako paďouři

        • hipster se nesmí dostat do světa squares

        • skutečnosti:

          • hledání vnitřní svobody beatniků vede k různým formám anarchistické výstřednosti, jakou je šokující móda, nebo naopak odvržení jakékoliv péče o zevnějšek

          • je zde vědomá snaha docílit jakési extáze – prostředkem není jen jazzová hudba, tuláctví či rychlá jízda automobilem, ale rozkoš je i uměle vyvolaná narkotiky a alkoholem (s tím logicky souvisí i sexuální nevázanost)

          • sklon vyznávat praktiky Dálného východu – studium zenbudhismu – odmítavé gesto vůči myšlenkovým tradicím západní civilizace

        • beatnici jako první ukázali, že s poválečnou americkou společností není něco v pořádku → pozměnili literární a společenské vědomí té doby

        • beatnici měli bohužel také negativní dopad na velkou část mladé generace → vlna, která se nedala zastavit (dlouhé vlasy, rebelie, původní duchovní náboj se začal vytrácet)

    1. Literární druh

      • epika, spontánní próza

        • Kerouac si opatřil několik desítek metrů dlouho roli papíru, nasadil ji do psacího stroje, aby se nemusel zdržovat vyměňováním stránek ve stroji, a spontánně chrlil na papír vše, co ho napadlo... Román byl hotov za tři týdny – protože ale odmítl jakkoliv do rukopisu zasahovat a doplnit například interpunkci, musel na vydání čekat šest let.

    2. Literární žánr

      • Na cestě není tradičním románem, dalo by se hovořit o básnické reportáži ze silnice. Je to bezprostřední záznam dojmů, názorů a myšlenek, prostě pestrá mozaika detailů.

    3. Témata a motivy

      • americká materialistická společnost v kontrastu s nevázaností hlavních hrdinů

      • hrdina „tulák“, snaha o „blažený život“

      • život lidí v jednotlivých státech USA

    4. Kompozice, čas a prostor, vypravěč

      • Kniha je rozdělena do pěti částí, na konci každé z nich (kromě čtvrté) se hlavní hrdina Sal Paradise vrací ke své tetě do New Yorku. Jednotlivé části jsou rozděleny na kapitoly, které na sebe navazují.

      • Příběh se odehrává v prostředí amerických měst a silnic ve 40. - 50. letech 20. století.

      • Vypravěčem je zde hlavní hrdina Sal Paradise, který vypravuje příběh v první osobě jednotného čísla, jde tedy o tzv. ich-formu. Vypravěč detailně zachycuje jednotlivé postavy, všímá si především osamělých tuláků, stopařů a v na každém se snaží najít něco dobrého.

    5. Postavy a děj

      • Sal Paradise – vypravěč, představuje v knize autora Jacka Kerouaca, obdivovatel svého kamaráda Deana Moriartyho, člověk s neústupnou touho po cestování a poznávání nových míst i lidí

      • Dean Moriarty – mládí strávil v pasťáku za krádeže aut, jeho otec byl opilec a vězeň, Dean je nespolehlivý kluk, který nikdy nevydrží na jednom místě a nikdy nevydrží jen s jednou holkou, v průběhu knihy se vyvíjí, stává se z něj blázen

      • starouš Bull, Camilla, Marylou, Inez (- Deanovy ženy a milenky), Carlo Marks, Remi Boncoeur

      • skupinka mladých lidí, kteří jsou znuděni společenským životem a i vlastním prostředím znechucených newyorských intelektuálů, nachází svého Krista v osobě černocha Deana Moriartiho. Sal, začínající romanopisec, se s ním vydává na pouť Amerikou, toulá se od Atlantiku po Pacifik, povaluje se v zapadlých uličkách, žije životem darebáků, hovoří o Nietzschovi, Proustovi, Hemingwayovi.

      • Oba protagonisté usilují o život nikoliv „správný“, ale přinášející uspokojení. Dosahují ho zběsilým sbíráním životních zkušeností, ale také drogami, sexem a jazzem.

    6. Jazykový rozbor – slovní zásoba

      • spisovná (hovorová, neutrální slova)

      • vulgarismy

      • slang

      • zhrubělá a hanlivá slova

      • mazlivá a familiární slova

    7. Hlavní myšlenka

      • ...jediní opravdoví lidi, co znám, jsou blázni, blázni do života, ukecaní blázni, cvoci k spasení, ti, kteří chtějí mít všechno – a hned!, kteří nikdy nezívají a neříkají věci-co-se-sluší, ale hoří, hoří, hoří jako ta báječná rachejtle...“

      • ukázka zcela jiného pohledu na život, snaha předat pocit svobody

      • kritika soudobé materialistické společnosti, něco není v pořádku

    8. Zajímavosti

      • není to poprvé, kdy se v americké literatuře objevuje „hrdina“ tulák – stačí si vzpomenout na Huckleberryho Finna (Mark Twain), který utíká po řece Mississippi především proto, že se nechce nechat „zcivilizovat“.

      • Kerouac prý přepsal pouze poslední metr strojopisu, a to jen proto, že mu jej sežvýkal pes 

    1. Vliv díla

      • z beatnického způsobu života se stala v USA jakási módní vlna, snobství obrácené naruby – cestovní kanceláře organizovaly zájezdy do San Francisca, aby si turisté mohli prohlédnout opravdové „beatniky“

      • beatnikům jsou vytýkány diletanství, křečovité hledání vzrušení za každou cenu, nebezpečné zahrávání s drogami a nepoctivá hra na chudobu

      • Norman Mailer: „beatnici = únik z reality, „zmrzačení svatí“, skončí v blázinci“

      • odstartování vlny drogové nevázanosti (60. léta hippies) – násilí, sobectví, rozklad člověka, mozky spálené psychedelickými drogami = dědictví beat generation

  1. Autor – Jack Kerouac

    1. Život autora + vlivy na jeho tvorbu

      • narozen 1922 v Lowellu, ve státě Massachusetts, zemřel 1969 v St. Petersburgu na Floridě

      • asi nejpopulárnější mluvčí „beat generation“, prozaik a tulák

      • v 17 letech se rozhodl stát se spisovatelem, údajně měl francouzské předky

      • ač vynikající student na univerzitě se dobrovolně přihlásil do amerického válečného námořnictva → propustili ho jako schizoidní osobnost

      • na konci 40. let se vydal napříč Amerikou, střídal různá povolání (česač bavlny, požární hlídač, …)

      • na jedné své výpravě se setkal s hipsterským hrdinou Nealem Cassadym – předloha pro literární postavu Deana Moriartyho

    2. Další autorova tvorba

      • začíná tradičním románem „Maloměsto a velkoměsto“

      • dílo lze rozdělit na cyklus „románů ze silnice“

        • zachycuje newyorskou a sanfranciskou bohému a Kerouacovy toulky po Americe i Evropě

        • „Na cestě“, „Dharmoví tuláci“, „Podzemníci“, „Vize Codyho“, „Tristessa“, „Andělé hory Desolation“, „Osamělý poutník“, „Satori v Paříži“

      • a na „lowellský cyklus“ - oživuje svět Kerouacova rodného městečka

        • „Doktor Sax“, „Maggie Cassidy“, „Geraldovy vize“, „Duluozova marnivost“

      • Kerouacovo dílo uzavírá poetická novelka „Mag“ (1972)

  2. Další směry a představitelé

    1. Nové umělecké směry a žánry

      • neorealismus (zejména v Itálii)

        • návrat k realistické tradici umění (pravdivé vylíčení poválečné Itálie se všemi jejími protiklady)

        • pozornost je soustředěna na každodenní život obyčejných lidí

        • důraz je kladen na dokumentárnost a hodnověrnost

        • Alberto Moravia (deníky, memoáry)

      • existencionalismus (od 40. let 20. století, zejména ve Francii)

        • tento směr se zabývá bytím člověka v soudobém světě, který je opuštěný, osamocený

        • život je starost – člověk je odsouzen ke svobodě, tuto svobodu prožívá ve vyhrocených situacích a zjišťuje, že svoboda je boj (bere za sebe zodpovědnost), motivy smrti

        • Albert Camus, Jean Paul Sartre

          • magický realismus (kořeny zvláště v latinskoamerické literatuře)

            • prolínání dvou světů:

              • vlastní vyprávění spisovatele

              • svět fantazijní, mytologický, snový

            • během vyprávění je hranice mezi těmito světy neuchopitelná

            • témata: morální hodnoty, láska, nespravedlnost, násilí

            • Gabriel García Márquez

          • socialistický realismus (zejména v zemích socialistického tábora)

          • postmodernismus (60. léta 20. století)

            • útočí proti avantgardním a moderním tendencím, které se zaměřují jen na formu díla

            • v knihách spatřujeme dvojúrovňovost vnímání díla = knihu můžou číst méně nároční čtenáři (děj), ale i nároční (struktura)

            • každou knihu můžeme vyložit různými interpretacemi

            • mystifikace = navádění čtenáře

            • Umberto Eco, Milan Kundera, Kurt Vonnegut, Vladimir Nabokov, Woody Allen

              • rozhněvaní mladí muži“ (v Anglii)

                • nepřizpůsobiví (nonconformismus) – proti konvencím, zavedenému pořádku, proti společenské hierarchii (establishment)

                • svoboda vyjadřování, ostrá kritika, vulgarismy, erotické výrazy

                • hlavní hrdina = čerstvý absolvent univerzity, který v žádném případě nechce nastoupit kariéru úspěšného mladého muže (proti karierismu, falši), nakonec se dostane ještě výše díky sňatku s dívkou z vyšší společnosti

                • Kingsley Amis (Šťastný Jim), John Osborne, John Wain, John Braine

              • beatnici“ (v Americe)charakteristika výše

                • žánr „nový román“ (Francie, 50.léta 20. století)

                  • antiromán, objektivní román

                  • vyjadřuje odmítavý postoj ke klasickému realistickému románu balzakovského typu, protože klasický román nedokáže vyjádřit nové jevy v 2. polovině 20 stol.

                  • útočí proti ději a postavě, chybí časová, příčinná chronologie, chybí vypravěč, jedna situace – více postav = více úhlů pohledu, některé postavy vyjadřovány pouze zájmeny

                  • motivy bloudění, detektivní

                  • experimentování s jazykem

                  • inspirace: Kafka, Proust, Dostojevski

                    • angažovaná literatura (téměř ve všech světových literaturách)

                      • absurdní literatura (40. – 50. léta 20. stol.)

                        • prvky existencialismu, typická zejména pro drama

                        • absurdita = životní pocit bezmocného člověka

                        • lidský život postrádá smysl, neexistuje schopnost komunikace, vládne pocit odcizení, člověk v mezní situaci, chybí souvislý děj, nemá smysl hledat v rozhovorech smysl

                        • Alfred Jarry, Samuel Beckett, Eugène Ionesco, Václav Havel, Edward Albee

                          • experimentální próza, populární literatura, fikce, dokument

                          1. Další představitelé

                            • Francie

                              • Jean-Paul Sartre (1905 – 1980)

                                • existencialismus, žena S. de Beauvoir – intelektuální aktivita

                                • „Zeď“, „Bytí a nicota“, „Slova“

                              • Albert Camus (1913 – 1960)

                                • „Cizinec“ (Alžírsko)

                              • Alain Robbe-Grillet (* 1922)

                                • „Žárlivost“

                              • Samuel Beckett (1906 – 1989)

                                • absurdní drama („Čekání na Godota“)

                                • prózy blízké novému románu („Novely a texty pro nic“)

                              • C. Simon, M. Durasová, N. Sarrautová, B. Vian, G. Simenon

                            • Itálie – zasažena vlnou neorealismu

                              • Alberto Moravia (1907 – 1990)

                                • „Římanka“, „Horalka“

                              • Cesare Pavese (1908 – 1950)

                                • častý motiv sebevražda, „Ďábel na kopcích“

                              • Italo Calvino (1923 – 1985)

                                • fantastické pohádkové prvky → filosofické teze

                                • příběhy jsou metaforami či alegoriemi o hledání lidské svobody

                                • „Neexistující rytíř“, „Rozpůlený vikomt“, „Baron na stromě“

                              • Umberto Eco (* 1932)

                                • postmodernismus („Jméno růže“)

                                • „Foucaultovo kyvadlo“

                            • Sovětský svaz – Rusko – potřeba reflektovat uplynulé období ve své zemi

                              • Boris Pasternak (1890 – 1960)

                                • „Doktor Živago“

                              • Alexandr Solženicyn (* 1918)

                                • „Jeden den Ivana Děnisoviče“ - autentické autorovy zážitky

                                • emigrace do USA, „Rakovina“, „Souostroví Gulag“

                              • Čingiz Ajtmatov (* 1928)

                                • „Džamila“, „Stanice Bouřná“, „Popraviště“

                              • bratři Strugacký, Nabokov, Bulgakov („Mistr a Markétka“)

                            • Anglicky psaná literatura

                              • Graham Green (1904 - 1991)

                                • politický thriller, špionážní román

                                • „Tichý Američan“, „Náš člověk v Havaně“

                              • George Orwell (1903 – 1950)

                                • „Farma zvířat“ - bajka, „1984“ - antiutopická vize

                              • Rozhněvaní mladí muži

                                • John Wain (1925 – 1994),  

 
Powered by XOOPS 2.5 | 2008 - 2017 | © Kitt