Charakteristika doby - vydáno 1877
-
v české společnosti končí romantismus a národní obrození, autoři se zaměřují spíše na současný svět se všemi jeho krásami i problémy doba po revolučním roce 1848, kdy bylo poraženo revoluční hnutí po celé Evropě (u nás generálem Windiskretzem), ministrem vnitra se stal Alexander Bach → Bachovský absolutismus, posílil tajnou policii → nedůvěra mezi lidmi Májovci jako první ocenili Máj Karla Hynka Máchy jako vynikající moderní dílo
Obecný charakter literatury – témata autorů
Kniha – Newtonův mozek Literární směr/sloh dané knihy 1858: almanach Máj → Májovci, další svazky v letech 1959, 60, 62 v polovině 60. let se sdružení rozpadá, protože se rozpadá jejich společný program a jednotlivé osobnosti se diferencují je to hnutí mladé generace ze starších: K. J. Erben, B. Němcová, K. Sabina, J. V. Frič z mladých: J. Neruda (+ próza), V. Hálek (+ drama), K. Světlá, A. Heyduk, J. Arbes (+ sci-fi) vesměs básníci, jen Světlá vyloženě prozaička znaky tvorby: snaží se prolomit mrtvé období dávají najevo nespokojenost s politickým a kulturním životem prosazují demokratické ideály důraz na pravdivost snaží se prosadit, kladou důraz na světovost literatury – nesnaží se napodobovat, ale chtějí využít pokrokových tendencí Evropy ke svojí práci, tvorbu obviňováni z kosmopolitismu (- nápodoba vzorů) – neprávem používají nová témata (- žena ve společnosti, sociálně slabí...) zobrazují současnou soudobou společnost – ne historii, ale současnost odmítají folklor, vedle trocheje uplatňují jamb písňová lyrika, jednoduché strofy – čtyřverší, výstavba založena na paralelismu a anafoře, náročnější verše → romance žánry: romance, balada, povídka, novela, drama, občas román, básnická sbírka vliv Karla Hynka Máchy: stejné pocity jako u Máchy – rozpory mezi ideály (- zrušení cenzury, státní rovnoprávnost, zrušení germanizace, autonomní samospráva, občanská práva) a skutečností rozervanost, kterou neřeší individuálně, ale v širším kontextu národním i světovém → skepse, pesimismus Literární druh Literární žánr Témata a motivy cestování v čase názor, že člověk se morálně vyvíjí v lepšího tvora námět souvisí se sebevědomím člověka dané doby daným prudkým rozvojem vědy a techniky (zde lékařství) Kompozice, čas a prostor, vypravěč dílo rozděleno do kapitol, které na sebe chronologicky navazují krátký rozsah díla na konci nečekaná pointa – hrdina se probudí děj se odehrává v roce 1866, kdy byla bitva u Hradce Králové, hrdinovi odsekli temeno hlavy, takže mohl svůj mozek nahradit mozkem Newtona, odehrává se v Praze vypravěčem je hlavní hrdina, ich-forma Postavy a děj Jazykový rozbor – slovní zásoba Hlavní myšlenka cestování v čase a zdokonalování společnosti a morálních vlastností člověka hlavní hrdina díky cestování v čase zjistil, že dějiny lidstva jsou dějinami válek → protiválečné dílo Zajímavosti nebyl jediný, kdo použil toto téma (Wells, Twain) vypravěč svého přítele nikdy nepojmenuje, říká mu prostě přítel podobná témata: H. G. Wells - „Stroj času“, M. Twain - „Yenkee na dvoře krále Artuše“ - také o cestování v čase Autor – Jakub Arbes Život autora + vlivy na jeho tvorbu narozen 12. 6. 1840 ve Smíchově (dnešní Praha) v rodině ševcovského mistra, zemřel 8. 4. 1914 český spisovatel, význačný novinář, tvůrce romaneta, satirik, divadelní kritik a kulturní historik žák Jana Nerudy, Neruda byl jeho vzor, později přítel studia polytechniky přerušil kvůli žurnalistice → přesto se snažil uplatnit ve vědecké práci 1868: odpovědný redaktor Národních listů, 1873 odsouzen na 13 měsíců do vězení → literární činnost, umělecký úspěch – romaneto Svatý Xaverius 1877: propuštěn z Národních listů → volný literát až do smrti, 1876-79 dramaturg Prozatimního divadla, 1880-81 s M. Alešem vydává satirický časopis Šotek ke konci života problémy se slepotou věnoval se próza, témata soudobé Prahy, uplatňoval autobiografické zážitky, často používal ich-formu, uchvátily ho povídky E. A. Poea – inspirace Další autorova tvorba Romaneta „Svatý Xaverius“ 1873, vypráví o světcově obraze v malostranském kostele, spojeném s legendou o tajemství malířovy poslední vůle. Mladý Xaverius hledá tajnou mapu, kde je vyznačena cesta k pokladu. Tato mapa je skryta v obraze svatého Xaveria. Na určeném místě začne Xaverius kopat, najde však jen pár zajímavých kamenů. Jeho snaha končí požárem a zjevením svatého Xaveria. Tento příběh vypráví vypravěč, opoziční žurnalista. Po letech se znovu s Xaveriem setkává ve vídeňském vězení. Tam byl Xaverius nespravedlivě uvězněn za krádež v kostele. Než mu vypravěč stačil pomoci, Xaverius zemřel. V tomto romanetu je sloučen napínavý děj s reálnou chudobou na Malé Straně a na Smíchově. „Ďábel na skřipci“ „Šílený Job“ „Sivooký démon“, „Ukřižovaná“ „Advokát chuďasů“, „Dva barikádníci“, „Idyly utrpení a bídy“, „Lotr Gólo“, „Ethiopská lilie“ sociální romány postavy: kandidáti existence lidé z chudých rodin, kteří ač nadaní nemohou své nadání využít kvůli postavení nežijí naplno, jen existují (kvůli chudobě) „Moderní upíři“ „Kandidáti existence“ 1878, román o dvou mladých idealistech, kteří chtějí v praxi uskutečnit myšlenky utopického socialismu. Když se však jeden z nich stane majitelem továrny, zvítězí v něm kapitalista. „Štrajchpudlíci“ „Anděl míru“, „Aligátor“, „Mesiáš“, „Epikurejci“ Další směry, umění a představitelé – viz Povídky malostranské
|