Jméno:
Heslo:
Hodnocení: 9.00 / 10 (5 hlasů)
Autor: Martin Bulín
Vloženo: 24. 05.2011
Otevřeno: 71493x
  Printer Friendly Page
Tisknout

Stáhnout

Hodnotit

Komentovat
 
Rozbory knih
Karel Jaromír Erben - Kytice

Detailní rozbor baladické sbírky Karla Jaromíra Erbena Kytice. Vhodné k ústní části státní maturity z českého jazyka.

1. Charakter doby a literatury

  • dílo vydáno 1853
  • 1830 a 1848: revoluce ve spoustě evropských zemích, u nás: Metternich a poté Bach

  • literáti se zabývají lidovou poezií, kde hledají své kořeny

  • snaží se na rozdíl od národního obrození povznést českou literaturu na vyšší úroveň

  • cíle výchovné a umělecké se dostávají do rovnováhy, umělecké začínají převažovat

  • literatura si již klade vyšší cíle než jen bavit čtenáře

  1. Kniha

    1. Literární druh a žánr

      • lyrika, sbírka 13 balad

        • čerpání ze slovanských bájí a pověstí, některé balady jsou již motivovány křesťanstvím (hrdinovi je odpuštěno, když lituje)

    2. Témata a motivy

      • ve většině balad je hlavním tématem rozpor mezi jednáním hrdiny a pradávnou morální zkušeností lidstva, především zapomenutí na lásku k dítěti

      • vztahy mezi matkou a dětmi, také mezi manželi, ...

    3. Kompozice, hlavní myšlenka

      • Erben sbíral lidovou slovesnost slovanských národů, srovnával obdobné příběhy různých národů, a tak nacházel nejstarší verzi, o které se domníval, že sahá až ke slovanské mytologii, která již byla zapomenuta

        • týka se to Erbenových pohádek, pověstí i sbírky Kytice

      • má předem promyšlené rozvržení básní, kdy zrcadlově protilehlé básně mají shodné atributy → zrcadlový odraz

      • první: Kytice; poslední: Věštkyně

        • básně, navazují na lidovou poezii, vycházejí z ústní lidové slovesnosti a zobrazují etnické kořeny českého národa

        • Kytice: vstupní báseň, etymologická – vysvětluje název květiny Mateřídouška – obsahuje přání, aby se sbírka líbila všem slovanským národům

      • druhý: Poklad; předposlední: Dceřina kletba

        • porušení základního vlivu: dcera-matka

          • Poklad: nadčasovost, i dnes se kvůli kariéře či penězům zapomíná na rodinu, děti

      • třetí: Svatební košile; 3. od konce: Vrba

        • přeměna člověka ve Vrbu, v upíra, umrlce

          • Svatební košile: motiv oblíbený u autorů této doby (E. A. Poe – Havran) – přílišné lpění na mrtvém člověku, člověk bez něj nechce žít = chyba → trest

          • Vrba: matka se vměšuje do manželství, dívka se přeměňuje do vrby - starý totemistický prvek → lidé věřili, že jejich předkové byli zvířata či rostliny (podobné s Radúz a Mahulena)

      • čtvrtá: Polednice; 4. od konce: Vodník

        • porušení základního vlivu: matka-dítě, přísné potrestání

          • Vodník: dcera je dvakrát potrestána (1. neposlechne matku, 2. poslechne matku na úkor dítěte → chyba)

          • reakce: Neruda – báseň Matka ze sbírky „Knihy veršů“ - dívka má děti s vodníkem, ale vrátí se k nim, přestože jí to zakazuje i Panna Maria

      • pátý: Zlatý kolovrat; 5. od konce: Záhořovo lože

        • hlavní postava dojde odpuštění díky svému pokání (u kolovratu to přece není pravda – je to pohádka – pozn. autora)

          • Zlatý kolovrat: pohádka, pohádkové motivy: číslo 3, kouzelné předměty, postavy, dobro vítězí nad zlem

      • šestý: Štědrý den; 6. od konce: Holoubek

        • porušení přirozenosti

          • člověk nemá chtít znát svou budoucnost

      • Lilie – dodělána dodatečně

    4. Postavy

      • postavy nepojmenované

    5. Jazykový rozbor – slovní zásoba

      • umělecké prostředky: baladická zkratka – týká se času i děje (-zhuštěný, úsporný jazyk – neslovesné věty, chybí spojky, místo sloves citoslovce => dějový spád + dramatičnost, přímá řeč

      • zvukomalba (Vodník), přirovnání, metafory, personifikace

      • píše velice stručně, nic nepřidává, hledá nejstarší verzi, a tak vyhazuje všechna nadbytečná slova

      • v některých básních je zcela zřejmý vliv lidové poezie, např. Zlatý kolovrat („A před chalupou s koně ho, a na chalupu: klop, klop, klop!“)

    6. Hlavní myšlenka

      • dramatický konflikt, vytváří vzájemné vztahy, které jsou porušovány

      • vina: konkrétní osoba (ne společnost), která nějakým způsobem překročí hranici v mezilidských vztazích

      • nejzákladnější vztah: matka + dítě, trest neúměrný vině, muž – žena (holoubek), zasahování rodičů do manželství dětí (Vrba)

      • hlavní hrdinka: matka, žena

      • nad vším vládne osud, který nelze změnit, morální zákony lze překonat pouze láskou, pokáním a odpuštěním (prvek křesťanství)

    7. Zajímavosti

      • Inspirace:

        • hudba: Dvořák, Fibich, Novák

        • malířství: Mánes, Aleš, Zrzavý

        • literatura: Neruda, Vrchlický, Bezruč, Wolker

        • film: Brabec

        • divadlo: Semafor - parodie

  2. Autor

    1. Život autora + vlivy na jeho tvorbu

      • vyrůstá z tradice F.L.Čelakovského, narozen v Miletíně

      • studuje Gymnázium v Hradci Králové, filozofii a práva v Praze

      • v mládí se seznámil s F. Palackým (odtud zájem o historii a národopis)

      • úředník, v roce 1851 se stal archivářem města Prahy

      • po venkovských archívech sbíral lidové písně, pohádky, říkadla, pověsti (české i slovanské)

      • zakladatel moderní české balady, nemají ještě sociální podtext, ten je až u Nerudy, Bezruče, Wolkera

      • na Kytici pracoval 20 let

    2. Další autorova tvorba

      • vědecká činnost – zabývá se literárními a politickými dějinami a národopisem

      • sbírá ústní lidovou slovesnost, protože předpokládá, že lidová slovesnost je projevem nedochovaného prastarého mýtu, systému představ o světě, vztahu mezi člověkem a přírodou a lidmi navzájem = romantická koncepce

      • tento mýtus, který představoval určitý charakter národa, se Erben snažil rekonstruovat právě z ústní lidové slovesnosti. Tím se lišil od Čelakovského, se kterým se ve 30. letech střetl (spolu s Tylem a Máchou) – nejde totiž o ohlasovou poezii

      • Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních" (1805)

      • České pohádky"

        • Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Pták Ohnivák a liška Ryška, Zlatovláska, Živá voda

        • lidový jazyk, bez dialektismů

      • písně: „Písně národní v Čechách"

      • vlastenecká díla: „Mladší bratr", „Večer", „Tulák", „Na hřbitově"

      • historická díla: „Rukopis museijní letopisů Kosmových", „Ondřej Puklice ze Vstruh"

  3. Další směry a představitelé

    1. Nové umělecké směry a žánry

      • próza – historický román, povídka a novela

      • lyrika – reflexivní (úvahová) a intimní poezie

      • nový žánr – byronská básnická povídka - autorem je W. Scott × ale proslul ho Byron

        • rozsáhlý lyricko-epický nebo epický veršovaný útvar, jehož dějový základ je prostoupen lyrickými prvky, jinými slovy poema

    2. Představitelé období romantismu v české literatuře

      • Karel Hynek Mácha (1810 – 1836)

        • český básník, jeden z největších představitelů českého romantismu, zakladatel moderní české poezie, životopisci bývá popisován jako samotářský zamlklý melancholik

        • ostrá kritika tehdejší společnosti (rozvrácená rodina, bezcitnost v mezilidských vztazích, lhostejnost k osudu člověka)

        • podobnost: J.Sorel před soudem, kontrast: obraz krásné májové přírody

        • kritika náboženství a boha, který připustil nevinnou a zbytečnou smrt dvou mladých lidí

        • příběh přerůstá v tragédii obecně lidskou, marná vzpoura proti osudu

        • NICOTA ← smrt, touha X skutečnost, plynutí času X Země jako jediná jistota

        • touha po volnosti v nesvobodném světě („Dalekáť cesta má! Marné volání!!)

        • básnická próza: „Pouť krkonošská" (1833-34)

          • hrdina/poutník na vrcholu Sněžky vidí zemřelé mnichy, kteří ožívají na jeden den v roce

        • historická próza: „Křivoklad" (1831)

          • je to první část nedokončeného čtyřdílného prozaického příběhu „Kat"

          • další díly měly být nazvány podle českých hradů: Valdek, Vyšehrad, Karlštejn

          • uvěznění Václava IV., jeho vztah k přemyslovskému levobočku-katu je odhalován jako tragédie obou hrdinů: král je nespokojen se svým vysokým postavením, kat po něm touží

        • Návrat", „Obrazy ze života mého" (1834)

          • tyto Obrazy obsahují „Večer na Bezdězu" a povídku „Márinka"

          • v této povídce je hrdinkou krásná dívka, žijící v neutěšeném prostředí pražské čtvrti chudoby Na Františku (= protiklad krásy a chudoby)

          • jejím otcem je žebravý houslista. Básník se s ní seznamuje za její nemoci (tuberkulosa) a po návratu z Krkonoš je už svědkem jejího pohřbu, psáno jako deník + realistické prvky

          • Obrazy ze života mého" jsou autobiografické

        • román: „Cikáni" (1835)

          • za Máchova života nevyšel, rozporuplné city, romantický děj, tragické zápletky

          • hlavní postavy nejsou skuteční cikáni, ale žijí jako vyděděnci společnosti, bez vlasti a domova, touha po spravedlnosti je přivádí ke mstě za zločiny spáchané hrabětem Valdemarem z Korku

          • starý „cikán" Giacomo pomstí svou milenku vraždou vinníka-hraběte a je popraven. Jeho chovanec v zabitém poznává pravého otce, ale i svůdce své milé-židovky Ley. Odmítá ujmout se panství po otci a odchází jako poutník do světa (je svobodný, bez pánů)

          • mladý „cikán" + Lea = Mácha + Lori

      • Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856)

        • studuje v Praze, H.Králové, kde působil Klicpera (bydlí u něho, posluhuje mu → živobytí zdarma) → láska k divadlu

        • příklad romantického sentimentálního pojetí literatury

        • časově patří do romantismu, charakterem tvorby do národního obrození (didaktatická stránka = výchova, důraz na jazyk, vlastenectví)

        • schází individualita – vytýkána lacinost, povrchnost, snaha přiblížit se požadavkům primitivního obecenstva, přehnaná snaha vychovávat

          • vytýkali mu to: K.H.Borovský, K.H.Mácha, mladá generace (→ škodlivá tvorba)

        • próza, drama, literární kritiky, poezie, novinář

        • nesouhlasil s Máchovou poezií osobního žalu, protože on sám byl optimista (věřil v lásku)

        • Próza:

        • 1. historické povídky z české minulosti, ve kterých ukazuje, jak vést národní boj současnosti

          • Statný Beneda", „Dekret kutnohorský", „Rozina Ruthardova"

        • 2. povídky ze současnosti (od poloviny 30. let)

          • hrdinové jsou mladí lidé, překonávající různé překážky pro vlastenectví

        • 3. novely a povídky z hudebního života - tragické osudy ztroskotaných umělců

          • Hudební dobrodruzi", „Pouť českých umělců", „Bláznivý houslista"

        • 4. povídky v nichž polemizuje s romantickým životním postojem (zkreslí romantický typ, aby byla vidět jeho neudržitelnost, „Rozervanec" (1840)

          • karikatura Máchy (Tyl zavrhuje Máchovu poezii, Neruda pak postavil Máchu a Tyla vedle sebe)

        • Poslední Čech" (1844)

          • povídka, pokus o novodobý český román; kolem ní polemika (Tyla napadl Havlíček a nařkl ze sentimentalismu a snahu získat šlechtu pro vlastenecké cíle)

        • poté Tyl omezuje vlastenecký charakter tvorby a prohlubuje sociální a politickou stránku děl → realismus

        • Drama:

        • 1. hry ze současného života

          • dotýká se sociálních a národních problémů české společnosti, objevují se postavy podnikatelů, továrníků, proletariát, láska mladých lidí

          • Pražský flamendr", „Paličova dcera", „Bankrotář", „Chudý kejklíř", „Fidlovačka" aneb žádný hněv a žádná rvačka - ševcovská cechovní slavnost; nástroj na uhlazovaní kůže

          • popularita díky písni slepého houslisty Mareše (zpíval ji Karel Strakatý), která se po zhudebnění F.R.Škroupem stala hymnou

        • 2. dramatické báchorky

          • lidovost, komičnost, pohádkové náměty, v pohádkovém rouše se střetávají dobré a zlé síly, nadpřirozené bytosti, ale těžiště tématu je obraz venkovského života

          • morálka lidová vítězí nad všemi zlými silami (např. Strakonický dudák)

          • Strakonický dudák" - Švanda, Vocilka, Kalafuna a Dorotka

          • Tvrdohlavá žena", „Jiříkovo vidění", „Lesní panna"

        • 3. historické hry

        • Kutnohorští havíři"

          • první sociální drama v naší literatuře, výzva k boji proti panskému vykořisťování

        • Jan Hus" - Husovo úsilí dobrat se pravdy a příklad osobního hrdinství a zásadovosti

        • Žižka z Trocnova", „Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové"

          • zápas křesťanství s pohanstvím v Čechách a vztah k Němcům se promítá do povah knížecích bratrů

        • Staré Město a Malá Strana"

      • Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859) – píše komedie

      • Josef Jaroslav Langr – próza „Den v Kocourkově"

      • Božena Němcová (1818 – 1862) - vlastní jméno: Barbora Panklová

        • autorka venkovních povídek, pohádkových sbírek, črt z lidského života, považována za první skutečnou ženu-spisovatelku, považována za zakladatelku novodobé české prózy

        • největší vliv na její výchovu měla babička Magdaléna Novotná

        • Obrazy z okolí domažlického"

        • měla schopnost vyprávět o všednosti denního života a v ní objevovat lidskou velikost člověka obětavého, dělného, milujícího

        • básně: „Slavné ráno", „Ženám českým", „Moje vlast"

        • pohádky: „Národní báchorky a pověsti"

          • nešlo jí o národopisnou dokumentaci, ale o umělecké zpracování, objevuje se český venkov, absolutní spravedlnost, vítězí láska, dobro

        • Slovenské pohádky a pověsti"

        • cestopisy: „Z Uher", „Kraje a lesy na Slovensku"

        • povídky: „Domácí nemoc", „Dlouhá noc", „Divá Bára", „Pan učitel“

          • Karla" - hlavní postavou je žena, právo žen na rovnoprávnost

          • Baruška", „Dobrý člověk" - hlavní postava forman Hájek

          • Chudí lidé" - hlavní hrdina poctivec Jakub Kalina

          • v posledních třech dílech chybí souvislá dějová fabule, pouze vypravěč zprostředkovává výjevy ze života hrdinova, základem je jedna centrální postava, člověk ušlechtilý, obětavý, citový

          • Chyže pod horami" - banální zápletka, spojení Čechů a Slováků, lidí a přírody

          • děj je soustředěn kolem dvou mladých lidí, Bohuše Sokola a Katušky, kteří se vezmou, tím si Bohuš proti sobě popudí lepší pražskou společnost

          • Pohorská vesnice" - koncipováno jako tezový román (má líčit skutečnost, zaujímat k ní stanovisko a ukázat řešení probémů), podle Němcové nejzávažnější její dílo

          • V zámku a v podzámčí" (1858) - realistická povídka, ve které je velice dobře vylíčen obraz života venkovanů, staví do protikladu život panstva (paní Skočdopolová dává psíku Jolimu vybraná jídla, přepych X chudí lidé umírají hlady) a chudého lidu, dílo má sociální ráz (kritický realismus)

          • Babička" (1855) - rozsáhlá povídka, psána v době duševního otřesu ze smrti nejstaršího syna, dílo psáno metodou obrazů, které jsou pospojovány ústřední postavou autorčiny babičky, hlavní dějová osnova se skládá ze 2 pásem:

            1. život na Starém bělidle, kde babička tráví svá poslední léta u své dcery a zetě (zvyky, tradice, sepětí s přírodou, lidová moudrost)

            2. od

 
Powered by XOOPS 2.5 | 2008 - 2017 | © Kitt