1. Charakteristika doby - dílo vyšlo v roce 1926, bavíme se tedy o 20. - 30. letech 20. století – o meziválečném období
- 28. 10. 1918: vznik první republiky (ČSR) → změny politické, hospodářské, sociální i náboženské
- 1929: bolševizace KSČ: vyloučeno sedm spisovatelů (Neumann, Hora, Seifert, Vančura, Olbracht, Malířová, Majerová)
- hospodářská krize 1929 – 33 ovlivnila politický i kulturní vývoj → reálný pocit ohrožení německým fašismem
- demokratický systém, vysoká kulturní úroveň, zahraniční politika orientovaná na západní mocnosti, podpora mocností Dohody zajistila republice území Těšínska, jižního Slovenska, Podkarpatské Rusi. ČSR jednou z nejvyspělejších zemí Evropy (Baťa).
- v umění se objevují snahy o nové umělecké postupy, mezi umělce, kteří se o ně snaží, patří i Vladislav Vančura, který se někdy řadí mezi takzvané avantgardní umělce (podobně jako Osvobozené (= osvobozené od tradičních postupů – avantgarda) divadlo (V+W)
Každodenní život obyvatelstva pocit radosti ze vzniku samostatného státu, hrdost na úspěchy, kterých český průmysl a sport dosahují (Plánička) současně se ale objevují negativní pocity v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí ve 30. letech, která zasáhla i naši republiku → pocity ohrožení v souvislosti se vzrůstající fašizací Německa, obavy z rostoucí nezaměstnanosti Obecný charakter literatury válečné prožitky → zvýšená vnímavost iracionální a temné stránky lidského bytí, zájem o sociální otázky literatura se vznikem ČSR ztrácí vlastenecké poslání a plně rozvíjí estetickou funkci, svobodná výměna názorů, různorodost literárních směrů a stylů ve 20. letech: moderní lyrika, žurnalistika – fejetony, reportáže oslabení dějovosti ve prospěch estetické funkce díla katolicismus, demokraté, komunismus, utopické a varovné romány (K. Čapek, J. Weiss), imaginativní, psychologická a levicově orientovaná próza
Kniha – Rozmarné léto Literární druh a žánr epika, próza humoristická novela Témata, motivy a hlavní myšlenka konfrontace všedního života ospalých Krokových Varů s neočekávaným estetickým prožitkem (kouzelník Arnoštek a krásná Anna) milostná poblouznění tří stárnoucích přátel obrázek manželství Antonína Dúry Kompozice, čas a prostor, vypravěč děj se odehrává v malém městečku Krokovy Vary během několika dnů, kdy poklidnou atmosféru městečka zčeří návštěva atraktivní Anny a kouzelníka Arnoštka důležité je počasí („Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastný“) er-forma – vypravěč nezaujatý, sleduje příběh zvenku Postavy a děj Antonín Důra, majitel říčních lázní kanovník Roch major Hugo Arnoštek, potulný kouzelník Anna, pomocnice Arnoštka Kateřina, manželka Antonína Jazykový rozbor – slovní zásoba neobvyklé metafory Vančura vedle sebe klade slova zastaralá, knižní, básnická a současně hovorové obraty a rčení hodně přechodníků a jmenných tvarů přídavných jmen Zajímavosti Autor – Vladislav Vančura Život autora + vlivy na jeho tvorbu narodil s v Háji ve Slezsku, často se stěhovali dětství prožil na venkově → vztah k přírodě a koním pracoval jako lékař, bratranec Jiří Mahen člen a první předseda Devětsilu, přívrženec poetismu, ve 30. letech člen Levé fronty v roce 1946 jmenován národním umělcem Další autorova tvorba imaginární literatura (básnická), zvýrazněna role vypravěče: jako by byl další postavou experimentuje s jazykem, vybírá si humanistickou češtinu a jazyk 19. století, kombinuje archaismy s jadrnými výrazy (vulgárními), lidové prvky, metafory, knižní prvky, šroubovitá a složitá souvětí – jako by se vyhýbal přímočarému vyjadřování, přechodníky postavy: nekomplikované, přímočaré, buď cele milují nebo cele nenávidějí – není kompromis, užívají život, hlavně: loupežníci, vrazi, bloudi (dobří ale slabomyslní) „Pekař Jan Marhoul“ - proletářská literatura pojednává o budoucím proletáři Janu Marhoulovi – půjčoval, dával, byl bezelstný, hodný → nakonec o vše přišel = odráží situaci 20.let 20.stol. „Pole orná a válečná“ - proletářská literatura odráží dobu před, během a po 1.světové válce hlavní postava: zemědělský dělník František Řeka, dopouští se loupeže a vraždy, nikdo se to nedozví, jde do války absurdnost, hniloba, špína války kompozice románu vyjadřuje vliv poetismu; polytematicky rozvíjený děj „Dlouhý, Široký a Bystrozraký“, „Amazonský proud“, „Hrdelní pře aneb přísloví“ „Poslední soud“ – román „Markéta Lazarová“ baladicky laděný román, básnická próza mladoboleslavský kraj v dobách loupeživého světa středověku – není to historický román (nevíme, kdy se odehrává); je podobný dobrodružnému románu tragický příběh vášnivé lásky a nenávisti 2 milostné příběhy: Markéta (vzdala se Boha pro skutečný život) a Mikoláš; Alexandra a Kristián život zobrazen jako překrásný, nezničitelný a láska je silnější než smrt oslava síly, odvahy, aktivity, vášnivé lásky, lidé velkých citů a naplno žijící = protiklad k průměrnosti současného člověka s předsudky, morálními zábranami, pokrytectvím prvky lyrismu, subjektivizace děje, metafory, argot, vulgarismy, prolínání literární mluvy vypravěče s obhroublými výrazy postav vypravěč vstupuje do děje, komentuje, schvaluje, odsuzuje, oslovuje hrdiny i čtenáře „Útěk do Budína“ - román, o vztahu Češky a Slováka „Konec starých časů“ - román, zfilmován „Tři řeky“ významný sociální román, příběh na rozhraní reality a snového podobenství hlavní postava: Jan Kostka spatřuje smysl života v aktivní účasti na proměnách světa „Obrazy z dějin národa českého“ - dva díly dokončené a třetí nedokončený Další směry a představitelé – viz Válka s mloky
|