Jméno:
Heslo:
Hodnocení: 9.00 / 10 (3 hlasů)
Autor: Martin Bulín
Vloženo: 25. 05.2011
Otevřeno: 63011x
  Printer Friendly Page
Tisknout

Stáhnout

Hodnotit

Komentovat
 
Rozbory knih
Vladislav Vančura - Rozmarné léto

Detailní rozbor humoristické novely Rozmarné léto národního umělce Vladislava Vančury. Vhodné k ústní části státní maturity z českého jazyka.

1. Charakteristika doby

  •  dílo vyšlo v roce 1926, bavíme se tedy o 20. - 30. letech 20. století – o meziválečném období
  • 28. 10. 1918: vznik první republiky (ČSR) → změny politické, hospodářské, sociální i náboženské
  • 1929: bolševizace KSČ: vyloučeno sedm spisovatelů (Neumann, Hora, Seifert, Vančura, Olbracht, Malířová, Majerová)
  • hospodářská krize 1929 – 33 ovlivnila politický i kulturní vývoj → reálný pocit ohrožení německým fašismem
  • demokratický systém, vysoká kulturní úroveň, zahraniční politika orientovaná na západní mocnosti, podpora mocností Dohody zajistila republice území Těšínska, jižního Slovenska, Podkarpatské Rusi. ČSR jednou z nejvyspělejších zemí Evropy (Baťa).
  • v umění se objevují snahy o nové umělecké postupy, mezi umělce, kteří se o ně snaží, patří i Vladislav Vančura, který se někdy řadí mezi takzvané avantgardní umělce (podobně jako Osvobozené (= osvobozené od tradičních postupů – avantgarda) divadlo (V+W)
    1. Každodenní život obyvatelstva

      • pocit radosti ze vzniku samostatného státu, hrdost na úspěchy, kterých český průmysl a sport dosahují (Plánička)

      • současně se ale objevují negativní pocity v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí ve 30. letech, která zasáhla i naši republiku → pocity ohrožení v souvislosti se vzrůstající fašizací Německa, obavy z rostoucí nezaměstnanosti

    2. Obecný charakter literatury

      • válečné prožitky → zvýšená vnímavost iracionální a temné stránky lidského bytí, zájem o sociální otázky

      • literatura se vznikem ČSR ztrácí vlastenecké poslání a plně rozvíjí estetickou funkci, svobodná výměna názorů, různorodost literárních směrů a stylů

      • ve 20. letech: moderní lyrika, žurnalistika – fejetony, reportáže

      • oslabení dějovosti ve prospěch estetické funkce díla

      • katolicismus, demokraté, komunismus, utopické a varovné romány (K. Čapek, J. Weiss), imaginativní, psychologická a levicově orientovaná próza

  1. Kniha – Rozmarné léto

    1. Literární druh a žánr

      • epika, próza

      • humoristická novela

    2. Témata, motivy a hlavní myšlenka

      • konfrontace všedního života ospalých Krokových Varů s neočekávaným estetickým prožitkem (kouzelník Arnoštek a krásná Anna)

      • milostná poblouznění tří stárnoucích přátel

      • obrázek manželství Antonína Dúry

    3. Kompozice, čas a prostor, vypravěč

      • děj se odehrává v malém městečku Krokovy Vary během několika dnů, kdy poklidnou atmosféru městečka zčeří návštěva atraktivní Anny a kouzelníka Arnoštka

      • důležité je počasí („Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastný“)

      • er-forma – vypravěč nezaujatý, sleduje příběh zvenku

    4. Postavy a děj

      • Antonín Důra, majitel říčních lázní

      • kanovník Roch

      • major Hugo

      • Arnoštek, potulný kouzelník

      • Anna, pomocnice Arnoštka

      • Kateřina, manželka Antonína

    5. Jazykový rozbor – slovní zásoba

      • neobvyklé metafory

      • Vančura vedle sebe klade slova zastaralá, knižní, básnická a současně hovorové obraty a rčení

      • hodně přechodníků a jmenných tvarů přídavných jmen

    6. Zajímavosti

      • zfilmováno (režisér Menzel – současně hraje kouzelníka Arnoštka)

  2. Autor – Vladislav Vančura

    1. Život autora + vlivy na jeho tvorbu

      • narodil s v Háji ve Slezsku, často se stěhovali

      • dětství prožil na venkově → vztah k přírodě a koním

      • pracoval jako lékař, bratranec Jiří Mahen

      • člen a první předseda Devětsilu, přívrženec poetismu, ve 30. letech člen Levé fronty

      • v roce 1946 jmenován národním umělcem

    2. Další autorova tvorba

      • imaginární literatura (básnická), zvýrazněna role vypravěče: jako by byl další postavou

      • experimentuje s jazykem, vybírá si humanistickou češtinu a jazyk 19. století, kombinuje archaismy s jadrnými výrazy (vulgárními), lidové prvky, metafory, knižní prvky, šroubovitá a složitá souvětí – jako by se vyhýbal přímočarému vyjadřování, přechodníky

      • postavy: nekomplikované, přímočaré, buď cele milují nebo cele nenávidějí – není kompromis, užívají život, hlavně: loupežníci, vrazi, bloudi (dobří ale slabomyslní)

      • „Pekař Jan Marhoul“ - proletářská literatura

        • pojednává o budoucím proletáři Janu Marhoulovi – půjčoval, dával, byl bezelstný, hodný → nakonec o vše přišel = odráží situaci 20.let 20.stol.

      • „Pole orná a válečná“ - proletářská literatura

        • odráží dobu před, během a po 1.světové válce

        • hlavní postava: zemědělský dělník František Řeka, dopouští se loupeže a vraždy, nikdo se to nedozví, jde do války

        • absurdnost, hniloba, špína války

        • kompozice románu vyjadřuje vliv poetismu; polytematicky rozvíjený děj

      • „Dlouhý, Široký a Bystrozraký“, „Amazonský proud“, „Hrdelní pře aneb přísloví“

        • základem je detektivní příběh, celé to stojí na jazykovém experimentu = přísloví

      • „Poslední soud“ – román

        • věnuje se Podkarpatské rusi (jako K. Čapek a I. Olbracht) a konfrontuje ji s moderním světem

      • „Markéta Lazarová“

        • baladicky laděný román, básnická próza

        • mladoboleslavský kraj v dobách loupeživého světa středověku – není to historický román (nevíme, kdy se odehrává); je podobný dobrodružnému románu

        • tragický příběh vášnivé lásky a nenávisti

        • 2 milostné příběhy: Markéta (vzdala se Boha pro skutečný život) a Mikoláš; Alexandra a Kristián

        • život zobrazen jako překrásný, nezničitelný a láska je silnější než smrt

        • oslava síly, odvahy, aktivity, vášnivé lásky, lidé velkých citů a naplno žijící = protiklad k průměrnosti současného člověka s předsudky, morálními zábranami, pokrytectvím

        • prvky lyrismu, subjektivizace děje, metafory, argot, vulgarismy, prolínání literární mluvy vypravěče s obhroublými výrazy postav

        • vypravěč vstupuje do děje, komentuje, schvaluje, odsuzuje, oslovuje hrdiny i čtenáře

      • „Útěk do Budína“ - román, o vztahu Češky a Slováka

      • „Konec starých časů“ - román, zfilmován

        • o osudech ruského běžence hraběte Megalrogova (něco mezi baronem Prášilem a donem Quiotem), srovnává ho se zkaženým maloměšťáckým prostředím

      • „Tři řeky“

        • významný sociální román, příběh na rozhraní reality a snového podobenství

        • hlavní postava: Jan Kostka spatřuje smysl života v aktivní účasti na proměnách světa

      • „Obrazy z dějin národa českého“ - dva díly dokončené a třetí nedokončený

  3. Další směry a představitelé – viz Válka s mloky

 
Powered by XOOPS 2.5 | 2008 - 2015 | © Kitt