Detailní rozbor tohoto souboru 13 povídek sjednocených dějem na Malé Straně v Praze od představitele májovců Jana Nerudy. Vhodné k ústní části státní maturity z českého jazyka.

1. Charakteristika doby

•  vydáno 1877

• v české společnosti končí romantismus a národní obrození, autoři se zaměřují spíše na současný svět se všemi jeho krásami i problémy

• doba po revolučním roce 1848, kdy bylo poraženo revoluční hnutí po celé Evropě (u nás generálem Windiskretzem), ministrem vnitra se stal Alexander Bach → Bachovský absolutismus, posílil tajnou policii → nedůvěra mezi lidmi

• Májovci jako první ocenili Máj Karla Hynka Máchy jako vynikající moderní dílo

1. 1. Obecný charakter literatury – témata autorů

      • 2. polovina 19. století (- i ruchovci a lumírovci) - témata

        • realismus a idealismus (Neruda a Hálek) – satirická díla (Havlíčkovy básně)

        • typické postavy, pro autory známá prostředí

        • společenské problémy (Hálek), sociální problematika (Arbes)

        • idylický život na venkově (Němcová – Babička)

        • ideální láska (Vrchlický) a příroda (Hálek)

        • národní historie (Zeyer) nebo fantazie (- záhady Arbes)

        • romány, veršované eposy

        • tvorba pro děti (Sládek) a mládež (Krásnohorská)

        • alegorie (Čechova politická lyrika)

        • almanachy (Máj, Ruch), časopisy

        • poprvé se u májovců objevuje téma dělníků (Neruda, Arbes)

       

2. Kniha – Povídky malostranské

   1. Literární směr/sloh dané knihy – hnutí mladé generace Májovci

      • 1858: almanach Máj → Májovci, další svazky v letech 1959, 60, 62

      • v polovině 60. let se sdružení rozpadá, protože se rozpadá jejich společný program a jednotlivé osobnosti se diferencují

      • je to hnutí mladé generace

      • ze starších: K. J. Erben, B. Němcová, K. Sabina, J. V. Frič

      • z mladých: J. Neruda (+ próza), V. Hálek (+ drama), K. Světlá, A. Heyduk, J. Arbes (+ sci-fi)

      • vesměs básníci, jen Světlá vyloženě prozaička

      • znaky tvorby:

        • snaží se prolomit mrtvé období

        • dávají najevo nespokojenost s politickým a kulturním životem

        • prosazují demokratické ideály

        • důraz na pravdivost

        • snaží se prosadit, kladou důraz na světovost literatury – nesnaží se napodobovat, ale chtějí využít pokrokových tendencí Evropy ke svojí práci, tvorbu

        • obviňováni z kosmopolitismu (- nápodoba vzorů) – neprávem

        • používají nová témata (- žena ve společnosti, sociálně slabí...)

        • zobrazují současnou soudobou společnost – ne historii, ale současnost

        • odmítají folklor, vedle trocheje uplatňují jamb

        • písňová lyrika, jednoduché strofy – čtyřverší, výstavba založena na paralelismu a anafoře, náročnější verše → romance

        • žánry:

          • romance, balada, povídka, novela, drama, občas román, básnická sbírka

      • vliv Karla Hynka Máchy:

        • stejné pocity jako u Máchy – rozpory mezi ideály (- zrušení cenzury, státní rovnoprávnost, zrušení germanizace, autonomní samospráva, občanská práva) a skutečností

        • rozervanost, kterou neřeší individuálně, ale v širším kontextu národním i světovém → skepse, pesimismus

   2. Literární druh a žánr

      • epika, próza

      • soubor 13 povídek sjednocených prostředím Malé Strany v Praze

   3. Témata a motivy

      • život obyčejných lidí na Malé Straně v Praze

      • vystižení mezilidských vztahů, povahových typu

      • detailní vykreslení jednotlivých postav (figurek)

   4. Kompozice, děj a hlavní myšlenka

      • osobitý život svérázných figurek, postaviček – jsou pozorovány detailně

      • realistické a kritické zobrazení vrstev, prostředí sociálních skupin

      • vnější dějovost je oslabena, posílena je charakteristika postav (jednání, chování)

      • převažují slohové postupy: popis, charakteristika, úvaha

      • Neruda překonává romantický patetický sloh se složitou syntaktickou stavbou, jeho výběr slov a větná stavba jsou blízké spíše hovorové řeči, vše směřuje ke stručnosti a úsečnosti

        • kompozice většinou promyšlená, za mistrnou je považována v povídce „U tří lilií“

          • jeden chilský básník kvůli této povídce dokonce změnil své jméno na Pablo Neruda

            • „O měkkém srdci paní Rusky“

              • typ staré ženy, která prolévá slzy na pohřbech, ale přitom pomlouvá mrtvé a i všechny lidi kolem

            • „Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno“

              • jediná humorná povídka, reaguje pravděpodobně na naivní pokusy vlasteneckých studentů z roku 1848 o svržení rakouské vlády, tyto pokusy Neruda paroduje (nemohly uspět)

              • tři kluci se domluví, že zničí Rakousko

                • plán: 1. dobýt pražská kasárna a získat české vojáky na svou stranu, 2. s nimi dobýt Prahu, 3. s podporou Prahy dobýt české království a zničit Rakousko

              • X → vše ztroskotalo na tom, že starý hokynář propil jejich peníze, za který měl koupit střelný prach do staré pistole → nemohli udělat první krok

            • „Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku“

              • obyvatelé Malé Strany lpí na tradici, takže když obchodník z jiné části města zřídí obchod tam, kde nikdy nebyl, nikdo k němu nechodí → to ho zničí, sebevražda

              • o pomluvě

              • povídka ukazuje i necitelnost obyvatel Malé Strany: jediný nekrolog nad mrtvým obchodníkem: „Podívejte se, jak si krásně nakouřil pěnovku.“

            • „Hastrman“ - pan Rybář

              • pan Rybář si uvědomí, že lidé, u kterých žije, ho mají rádi ne kvůli penězům, které by po něm jednou zdědili, ale kvůli němu samému → krásné zjištění

            • „Přivedla žebráka na mizinu“ - baba miliónová, pan Vojtíšek

              • o síle pomluvy, která může zničit člověka

            • „Slečna Máry“ (- „Psáno o letošních dušičkách“) - Rechner, Cibulka, Máry

              • příběh ženy, která se nedokázala rozhodnout mezi dvěma nápadníky, zůstala sama, a když zemřeli, je stále stejně nerozhodná, ke kterému z hrobů má jít na dušičky napřed

                • Máry - nerozhodný člověk, a to jí zničí život

            • „U tří lilií“

              • úvod: popis prostředí, v němž se příběh odehraje (půlnoc, bouřka, otevřené hroby a poházené lidské kosti kolem hostince)

              • zápletka: autorovi (ich-forma) se líbí jedno děvče, které v hospodě tancuje

              • vyvrcholení: děvče odvoláno domů, ale brzy se vrátí, pokračuje v tanci a autor náhodně zaslechne rozhovor, co se stalo – děvče své přítelkyni odpoví: „Ale, matka mi zrovna umřela..“ → prostředí připomínající peklo, odpovídá povaze dívky, která je krásná, ale uvnitř zlá, necitelná

              • závěr: autor si uvědomuje, jaká ta dívka je, ale odejde s ní ven do noci – neidealizuje ani sám sebe

            • „Pan Ryšánek a pan Schlegl“

              • o nepřátelství dvou mužů, kteří si v době nemoci jednoho z nich uvědomí, že jeden chybí druhému, a že jsou vlastně přátelé

            • „Doktor Kazisvět“

              • doktor, který nikdy nechtěl léčit, uzdraví mrtvého a tím dědicům zkříží plány → kazisvět

            • „Figurky“, „Svatováclavská mše“, „Večerní šplechty“, „Týden v tichém domě“

            1. Postavy, vypravěč a děj

               • autor jako vypravěč děje, komentuje ho a nebo jen pozoruje

                 • většinou er-forma, v některých povídkách (třeba „U tří lilií“) ich-forma

               • charakteristika postav posílena

                 1. Čas a prostor

                    • Malá Strana v Praze, polovina 19. století

                 2. Zajímavosti

                    • Nerudova autobiografie

                    • Nerudův skutečný otec byl možná vědec Barrand, u kterého jeho matka sloužila

                      • z toho možná vyplývá jeho ne ideální vztah s otcem

                    • některé povídky zfilmovány (Hastrman, Přivedla žebráka na mizinu, Slečna Máry, ...)

                    • 1894: J. S. Machar kritizuje Hálka za sentimentální, podbízivou lyriku a vyzdvihuje Nerudu

                     

                  

                

             

         

3. Autor – Jan Neruda

   1. Život autora + vlivy na jeho tvorbu

      • jeho čtyři největší lásky: K. Světlá, A. Holinová, T. Macháčková, A. Tichá

      • cestoval, psal do časopisů

      • pocházel z Malé Strany v Praze (ulice Ostruhová → později přejmenována na Nerudovu) z domu U Dvou slunců, kde prožil celý život → promítnutí do tvorby

      • studoval gymnázium, práva ani filosofii nedokončil

      • 1871 prohlášen za zrádce národa

   2. Další autorova tvorba

      • Neruda novinář

        • jeho texty měly i uměleckou hodnotu, výborný postřeh, jde rovnou k podstatě problému

        • dominuje realistické vnímání skutečnosti, i satira (humor)

        • působí na výchovu veřejného mínění a vkus, vážnost obsahu spojuje s lehkostí a vtipem

        • napsal přes 2000 věcí, označoval je Δ

        • nejznámější fejeton: „Kam s ním“

          • žánr: fejeton (- kratší forma, aktuální téma, humor, satira, odlehčený podtext)

          • styl: publicistický, stylové postupy: vyprávěcí, úvahový, popisný

          • hlavní myšlenka: kritika společnosti ve způsobu likvidování odpadu

          • jazykové prostředky: metafory, metonymie, střídání času, přirovnání, personifikace

          • stylistické prostředky: obrácený slovosled, epiteton, paradox, kontrast, oslovení čtenáře, ironie

          • kompozice: seznámení, navození problémů, problém (vzestupné řešení), vyřešení

          • jazyk: spisovný > nespisovný (- dialekty), zastaralá slova, deminutiva (- zdrobněliny), řečnické otázky, autorská řeč

        • fejetonistická povídka „Trhani“

          • sociální podtext, osudy dělníků při stavbě železnice

          • zařazena do sbírky „Žerty hravé i dravé“ - sbírka fejetonů

        • „Studie krátké i kratší“ - sbírka fejetonů

        • „Obrazy z ciziny“, „Menší cesty“ - cestopisné fejetony

        • další fejetonisté: K. Čapek, Ludvík Vaculík

      • Neruda prozaik

        • „Arabesky“

          • soubor črt, povídek 50. a 60. let, kde vykresluje pražská prostředí, typičtí pražáci

      • Neruda básník

        • „Hřbitovní kvítí“ (1858)

          • střídavý verš, trochej, ponurá, smutná nálada

          • sociální podtext, beznaděj – „časy zaživa pohřbených“ (- Bachův absolutismus)

          • kontrast, protiklad (Hřbitovní x kvítí)

          • odhaluje sociální bídu, motivy: smrt, sociální bída, nesvoboda

          • navazuje na Máchu – světobol, první básnická sbírka 1858

          • pohřbená naděje, boj o přežití

          • odrazem atmosféry ve společnosti, jejímž synonymem je A. Bach

          • absence kladného přístupu k životu

          • drsnost a neuhlazenost básnického projevu → stručný, střízlivý

        • „Knihy veršů“ (1868)

          • „Kniha veršů výpravných“

            • epická sbírka, sociální balady: „Dědova mísa“, „Před fortnou milosrdných“

            • sociální balada: místo osudu zdůrazňuje sociální podmínky (x Erben), křivda, sociální bezpráví, chudoba, může se to změnit

          • „Kniha veršů lyrických a smíšených“

            • hodně věnováno otci, matičce a Anně Holinové

          • „Kniha veršů časových a příležitých“

            • časy zaživa pohřbených, smutek, deziluze, samota

            • spojuje soukromý osud s údělem básníka – podřídil život službě národu

            • refrén vyznívá už optimisticky (60. léta – pád Bachova absolutismu)

        • „Písmě kosmické“

          • optimismus, víra v pokrok lidstva, rozvoj vědy

          • motiv kosmu, vesmíru (vznikají romány J. Verna)

          • konfrontuje vztahy lidí a národů s řádem vesmíru

          • personifikace, deminutiva (- zdrobněliny), blízké lidové písni, daktylo-trochejský verš

          • motivy: vesmír, mateřská láska, patos – my – plurál, technický pokrok

          • mimo jiné: „A mluví člověk“

        • „Balady a romance“ - smazává definici mezi nimi

          • „Romance o Karlu IV.“

            • trpělivost, nesoudit na první pohled, „koukni se zblízka“ – český lid

        • „Prosté motivy“ - intimní zpověď stárnoucího básníka

          • čtyři oddíly (- roční období) – běh lidského života, smíření

        • „Zpěvy páteční“

          • elegické verše (- žalozpěvy) o těžkém údělu a utrpení národa, také vzkříšení

          • utrpení o Velkém pátku (Kristus)

4. Další směry, umění a představitelé

   1. Nové či uplatňované umělecké směry a žánry

      • Romaneto – nový žánr

        • autor J. Arbes, název vymyslel J. Neruda

        • próza, něco mezi povídkou a románem (rozsahově), děj se soustřeďuje na záhadu, která je zdrojem napětí a která je na konci příběhu vyřešena logicky na základě technických a přírodních věd

        • černé scenérie, mystika, náboženské motivy, hrdinové výstřední

        • inspirace: E. A. Poe, J. Verne, J. Hoffman

        • někdy i autobiografičnost a utopické myšlenky

      • Fejeton

        • kratší forma, aktuální téma, humor, satira, odlehčený podtext, Jan Neruda

      • Arabeska

        • nevelký žánr, jednoduchá stavba, nekomplikovaný děj, lehce ironický pohled na drobné události a postavy, všední prostředí, vyhrocená pointa

      • Novela

        • kratší/střední žánr, hodně zaměňována s povídkou, jeden poutavý příběh podaný dramaticky, sevřeně, bez popisů, bez epizod, překvapivý závěr

      • Povídka

        • rozsahem podobná novele, jednoduchá fabule (- příhoda, o které se vypravuje, souhrn událostí, zpracovávána až po přečtení díla čtenářem a vytváří se tak proti

Další představitelé: Hálek, Světlá, Arbes, Heyduk