1. Charakteristika doby - vydáno 1877
-
v české společnosti končí romantismus a národní obrození, autoři se zaměřují spíše na současný svět se všemi jeho krásami i problémy doba po revolučním roce 1848, kdy bylo poraženo revoluční hnutí po celé Evropě (u nás generálem Windiskretzem), ministrem vnitra se stal Alexander Bach → Bachovský absolutismus, posílil tajnou policii → nedůvěra mezi lidmi Májovci jako první ocenili Máj Karla Hynka Máchy jako vynikající moderní dílo
Obecný charakter literatury – témata autorů
Kniha – Povídky malostranské Literární směr/sloh dané knihy – hnutí mladé generace Májovci 1858: almanach Máj → Májovci, další svazky v letech 1959, 60, 62 v polovině 60. let se sdružení rozpadá, protože se rozpadá jejich společný program a jednotlivé osobnosti se diferencují je to hnutí mladé generace ze starších: K. J. Erben, B. Němcová, K. Sabina, J. V. Frič z mladých: J. Neruda (+ próza), V. Hálek (+ drama), K. Světlá, A. Heyduk, J. Arbes (+ sci-fi) vesměs básníci, jen Světlá vyloženě prozaička znaky tvorby: snaží se prolomit mrtvé období dávají najevo nespokojenost s politickým a kulturním životem prosazují demokratické ideály důraz na pravdivost snaží se prosadit, kladou důraz na světovost literatury – nesnaží se napodobovat, ale chtějí využít pokrokových tendencí Evropy ke svojí práci, tvorbu obviňováni z kosmopolitismu (- nápodoba vzorů) – neprávem používají nová témata (- žena ve společnosti, sociálně slabí...) zobrazují současnou soudobou společnost – ne historii, ale současnost odmítají folklor, vedle trocheje uplatňují jamb písňová lyrika, jednoduché strofy – čtyřverší, výstavba založena na paralelismu a anafoře, náročnější verše → romance žánry: romance, balada, povídka, novela, drama, občas román, básnická sbírka vliv Karla Hynka Máchy: stejné pocity jako u Máchy – rozpory mezi ideály (- zrušení cenzury, státní rovnoprávnost, zrušení germanizace, autonomní samospráva, občanská práva) a skutečností rozervanost, kterou neřeší individuálně, ale v širším kontextu národním i světovém → skepse, pesimismus Literární druh a žánr Témata a motivy život obyčejných lidí na Malé Straně v Praze vystižení mezilidských vztahů, povahových typu detailní vykreslení jednotlivých postav (figurek) Kompozice, děj a hlavní myšlenka osobitý život svérázných figurek, postaviček – jsou pozorovány detailně realistické a kritické zobrazení vrstev, prostředí sociálních skupin vnější dějovost je oslabena, posílena je charakteristika postav (jednání, chování) převažují slohové postupy: popis, charakteristika, úvaha Neruda překonává romantický patetický sloh se složitou syntaktickou stavbou, jeho výběr slov a větná stavba jsou blízké spíše hovorové řeči, vše směřuje ke stručnosti a úsečnosti Autor – Jan Neruda Život autora + vlivy na jeho tvorbu jeho čtyři největší lásky: K. Světlá, A. Holinová, T. Macháčková, A. Tichá cestoval, psal do časopisů pocházel z Malé Strany v Praze (ulice Ostruhová → později přejmenována na Nerudovu) z domu U Dvou slunců, kde prožil celý život → promítnutí do tvorby studoval gymnázium, práva ani filosofii nedokončil 1871 prohlášen za zrádce národa Další autorova tvorba Neruda novinář jeho texty měly i uměleckou hodnotu, výborný postřeh, jde rovnou k podstatě problému dominuje realistické vnímání skutečnosti, i satira (humor) působí na výchovu veřejného mínění a vkus, vážnost obsahu spojuje s lehkostí a vtipem napsal přes 2000 věcí, označoval je Δ nejznámější fejeton: „Kam s ním“ žánr: fejeton (- kratší forma, aktuální téma, humor, satira, odlehčený podtext) styl: publicistický, stylové postupy: vyprávěcí, úvahový, popisný hlavní myšlenka: kritika společnosti ve způsobu likvidování odpadu jazykové prostředky: metafory, metonymie, střídání času, přirovnání, personifikace stylistické prostředky: obrácený slovosled, epiteton, paradox, kontrast, oslovení čtenáře, ironie kompozice: seznámení, navození problémů, problém (vzestupné řešení), vyřešení jazyk: spisovný > nespisovný (- dialekty), zastaralá slova, deminutiva (- zdrobněliny), řečnické otázky, autorská řeč fejetonistická povídka „Trhani“ sociální podtext, osudy dělníků při stavbě železnice zařazena do sbírky „Žerty hravé i dravé“ - sbírka fejetonů „Studie krátké i kratší“ - sbírka fejetonů „Obrazy z ciziny“, „Menší cesty“ - cestopisné fejetony další fejetonisté: K. Čapek, Ludvík Vaculík Neruda prozaik Neruda básník Další směry, umění a představitelé Nové či uplatňované umělecké směry a žánry Romaneto – nový žánr autor J. Arbes, název vymyslel J. Neruda próza, něco mezi povídkou a románem (rozsahově), děj se soustřeďuje na záhadu, která je zdrojem napětí a která je na konci příběhu vyřešena logicky na základě technických a přírodních věd černé scenérie, mystika, náboženské motivy, hrdinové výstřední inspirace: E. A. Poe, J. Verne, J. Hoffman někdy i autobiografičnost a utopické myšlenky Fejeton kratší forma, aktuální téma, humor, satira, odlehčený podtext, Jan Neruda Arabeska nevelký žánr, jednoduchá stavba, nekomplikovaný děj, lehce ironický pohled na drobné události a postavy, všední prostředí, vyhrocená pointa Novela kratší/střední žánr, hodně zaměňována s povídkou, jeden poutavý příběh podaný dramaticky, sevřeně, bez popisů, bez epizod, překvapivý závěr Povídka rozsahem podobná novele, jednoduchá fabule (- příhoda, o které se vypravuje, souhrn událostí, zpracovávána až po přečtení díla čtenářem a vytváří se tak proti
Další představitelé: Hálek, Světlá, Arbes, Heyduk
|