Jméno:
Heslo:
Hodnocení: 8.00 / 10 (3 hlasů)
Autor: Martin Bulín
Vloženo: 25. 05.2011
Otevřeno: 55584x
  Printer Friendly Page
Tisknout

Stáhnout

Hodnotit

Komentovat
 
Rozbory knih
Karel Čapek - Válka s mloky

Detailní rozbor varovnéo románu Karla Čapka Válka s mloky. Vhodné k ústní části státní maturity z českého jazyka.

Charakteristika doby vzniku díla

    1. Charakter doby

      • dílo vyšlo v roce 1935-36, bavíme se tedy o 30. letech 20. století – o meziválečném období

      • 28. 10. 1918: vznik první republiky (ČSR) → změny politické, hospodářské, sociální i náboženské

      • demokratický systém, vysoká kulturní úroveň, zahraniční politika orientovaná na západní mocnosti, podpora mocností Dohody zajistila republice území Těšínska, jižního Slovenska, Podkarpatské Rusi. ČSR jednou z nejvyspělejších zemí Evropy (Baťa).

      • hospodářská krize 1929 – 33 ovlivnila politický i kulturní vývoj → reálný pocit ohrožení německým fašismem

      • i v naší republice se objevují fašistické skupiny, které nakonec napadaly Čapka za jeho díla a pravděpodobně uspíšily jeho předčasnou smrt v roce 1938

      • skupina umělců včetně Karla Čapka byla neoficiálním poradcem prezidenta Masaryka, scházeli se každý týden (pátečníci)

      1. Každodenní život obyvatelstva

        • pocit radosti ze vzniku samostatného státu, hrdost na úspěchy, kterých český průmysl a sport dosahují (Plánička)

        • současně se ale objevují negativní pocity v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí ve 30. letech, která zasáhla i naši republiku → pocity ohrožení v souvislosti se vzrůstající fašizací Německa, obavy z rostoucí nezaměstnanosti

          1. Obecný charakter literatury

            • válečné prožitky → zvýšená vnímavost iracionální a temné stránky lidského bytí, zájem o sociální otázky

            • literatura se vznikem ČSR ztrácí vlastenecké poslání a plně rozvíjí estetickou funkci, svobodná výměna názorů, různorodost literárních směrů a stylů

            • ve 20. letech: moderní lyrika, žurnalistika – fejetony, reportáže

            • oslabení dějovosti ve prospěch estetické funkce díla

            • katolicismus, demokraté, komunismus, utopické a varovné romány (K. Čapek, J. Weiss), imaginativní, psychologická a levicově orientovaná próza

             

           

         

       

  1. Kniha – Válka s mloky

    1. Literární druh a žánr

      • epika, próza

      • varovný román částečně ve formě novinových zpráv a dopisů

    2. Témata, motivy a hlavní myšlenka

      • člověk pomůže mlokům tím, že jim dá nůž, k ochraně před predátorem (žraloci)

        • nadčasovost, ekologické varování (zasahování člověka do přírody škodí)

      • mloci jsou zprvu atrakce, ale jejich množství a síla roste, nakonec požadují větší životní prostor → tvrdí, že nic nemají proti lidstvu – stejně argumentoval Hitler v Německu

      • mloci postupně ničí pevniny, lidé jsou proti nim bezmocní, protože se nesjednotí, dokud nejsou ohroženi konkrétně oni, odmítají pomoci sousední zemi (podobnost: začátek druhé světové války)

      • lidé nemohou zvítězit, protože v čele mloků je člověk – pragmatismus (co je dobré pro mě = obecně dobré)

      • na konci se mlok vynoří v Praze (- vnitrozemská oblast) → před mloky nejsme v bezpečí nikde, mloci (= fašismus) se týká všech, beznadějnost situace

    3. Kompozice, čas a prostor, vypravěč

      • celý svět

      • obraz meziválečného světa, 30. léta 20. století, pracuje zde ale s fantazií, kromě reálných prvků se objevují mloci, kteří jsou symbolem pro fašismus → vytvořil jakousi moderní bajku

      • novinové zprávy a deníkové záznamy – umožňuje vracet se v čase, přeskakovat některé časové úseky a měnit funkční styly (publicistický, prostěsdělovací, odborný, umělecký)

    4. Postavy a děj

      • kapitán Vantoch, Adrias Scheuzeri, Bondy

    5. Jazykový rozbor – slovní zásoba

      • slovní zásoba se odvíjí od toho, zda to je zrovna článek z novin, deníkový záznam nebo oficiální vypravování

    6. Zajímavosti

      • mloci jsou nejprve využíváni jako levná pracovní síla, postupně nasazováni na složitější úkoly a nakonec mají tolik vědomostí a schopností, aby zničili lidstvo – podobnost s roboty z R.U.R.

      • mloci nepotřebují radost ze života, přátelství, lásku, pouze pracují pro své společenství – podobný typ lidí byl vyžadován v nacistickém Německu (později v komunistickém Československu – 50. léta)

      • zpracováno také jako komiks, připravuje se film (2013)

  2. Autor – Karel Čapek

    1. Život a tvorba autora

      • pochází z Malých Svatoňovic ve východních Čechách, narozen 1890 v rodině venkovského lékaře

      • jeho bratr starší Josef také nadaný spisovatel a malíř – velmi blízký vztah, oba měli zálibu v zahradničení

      • studoval filosofii a literaturu, za první světové války pracoval jako vychovatel u hraběte Lažanského v Chyši u Žlutic – překládá francouzské prokleté básníky – kniha „Francouzská poezie moderní doby“

        • v Chyši byl svědkem výbuchu muniční továrny v Bolevci u Plzně → možná inspirace ke knize Krakatit

      • z počátku píše knihy a divadelní hry s bratrem Josefem, později sám

      • seznámil se se známou herečkou Olgou Scheinpflugovou, pro kterou psal role → s ní se oženil a ve 30. letech podnikají cesty po Evropě, z nichž píše vynikající cestopisy:

        • Výlet do Španěl“, „Anglické listy“, „Italské obrázky“, „Cesta na sever“

      • dílo by šlo tematicky rozdělit do několika okruhů:

        • knihy s fantastickými náměty

          • obecně u Čapka platí, že na počátku je veliký vynález, který by měl zásadně změnit život celého lidstva, ale protože lidstvo k němu morálně nedospělo, vynález mu spíše ublíží

          • Krakatit“ - inspirace výbuchem v Bolevci a možná i výbuchem sopky Krakatoa v 1890 (→ název) → Čapek „předpovídá“ atomovou zbraň, z románu vyplývá morální aspekt = každý podobný vynález bude použit jako zbraň, bude zneužit politiky pro jejich moc → vědci se nebudou moci vymlouvat, že toto nechtěli

          • R.U.R.“ - ukázal, že jedna generace = vědci něco vymyslí, druhá generace = podnikatelé to začnou masově vyrábět a využívat

            • divadelní hra postavená na vynálezu umělého člověka

            • slovo „robot“ vymyslel bratr Josef (ze slovenštiny – robiť)

            • roboti zničí lidstvo, protože lidé se stanou zbytečnými (už nepracují), robotům ale také hrozí vymření, protože neznají tajemství života, objeví ho pak robotí pár → tajemství života je láska, z robotů se stanou lidé → pro člověka je důležitá práce a láska

            • Kafkovi hrdinové jsou podobni robotům – žijí bez lásky a přátelství → trestáni

          • Továrna na absolutno“ - vynález motoru, který nepotřebuje vstupní energii, dělá ale lidi v blízkosti absolutně dobrými, postupně se objevují skupinky uctívačů jednotlivých motorů, které si začnou myslet, že jsou lepší než ostatní → válka, přežije jen 7 lidí

            • alegorie na náboženství

          • Věc Makropulos“ - nesmrtelnost by člověku nepřinesla štěstí (podobnost: J. Swift – Guliverovy cesty, I. Asimov)

          • Ze života hmyzu“ - divadelní hra, alegorie na lidskou společnost, jednotlivé druhy hmyzu = typy lidí

        • povídkové knihy

          • Povídky z jedné a druhé kapsy“ (- dvě knížky) – detektivní zápletky, ale řešení vychází ze znalosti člověka, ne z akčnosti, jako je to dnes

            • např. „Básník“ - vysvětluje surrealismus – opilý básník napíše podvědomě zdánlivě nesmyslnou básničku o automobilové nehodě, a pak se ukáže, že ta báseň věrně odráží realitu: „Labutí šíje, ňadra, buben a činely“ = číslo auta

          • Kniha apokryfů“ - původně náboženské texty, které církev neuznala za pravé

            • Čapek se zamýšlí nad příběhy z bible, historie nebo z literatury a přemýšlí, jak se mohly stát dohromady (z psychologického hlediska)

            • např. „Smrt Dona Juana“ - symbol svůdníka, dojde k tomu, že vytvářel obraz svůdníka proto, aby zakryl svoji slabost (impotenci) – lidé takto překrývají svou slabost

            • Merle píše o Donu Juanovi v knize Dědictví otců, že byl homosexuál, a proto se takto choval

        • knihy s filosofickými náměty

          • noetismus – o poznatelnosti nebo nepoznatelnosti člověka

            • Čapek se domnívá, že člověk není poznatelný, protože ho poznáváme jen v určitých situacích; protože člověk se mění díky věku a zkušenostem

            • většinou se na člověka díváme podle toho, jací jsme my sami

          • Povětroň“ - 3 lidé se starají o neidentifikovatelného letce v bezvědomí a vyjdou z toho 3 naprosto jiné příběhy, protože ti tři lidé jsou různí

          • Obyčejný život“ - „Každý člověk je celý zástup lidí“

        • díla s protifašistickou tematikou

          • Válka s mloky“

          • Bílá nemoc“

            • Hra. Zemi připomínající Německo, která se připravuje na útočnou válku, zachvátí „bílá nemoc“ připomínající malomocenství. Lék má jen doktor Galén, ale nechce ho vydat, pokud Maršál nezastaví přípravy na válku. Zatím léčí jen chudé, kteří to nemohou ovlivnit.

            • Když Maršál onemocní a když zemře i jeho přítel, uvědomí si, že život je cennější než moc a je ochoten válku zastavit – když ale k němu Galén nese svůj lék, ušlape ho zfanatizovaný dav, protože odmítá křičet:“Ať žije válka“ = nenávist je snazší vyvolat, než zastavit.

            • Vystupuje zde i tzv. obyčejná rodina: děti a otec se radují z bílé nemoci, protože postihuje jen starší, takže umírají jejich nadřízení a oni rychleji postupují v kariéře = pragmatismus

          • Matka“ - 1938 – těsně před našim napadením, vybízí k boji proti zlu

            • matka postupně přijde o manžela a všechny syny, kromě jediného (nejmladšího Toniho), má schopnost mluvit se svými mrtvými → dovídá se, proč zemřeli, objevuje se zde rozdílný pohled na život u muže a u ženy (pro ženu je nejdůležitější rodina X pro muže čest, touha něco dokázat, někomu pomoci, bojovat za ideály = důvody, proč zemřeli její synové a manžel)

            • země je napadena nepřítelem, ženský hlas v rádiu vyzývá, aby šli všichni bojovat za vlast, matka ten hlas vnímá jako svého nepřítele (nechce ztratit Toniho), pak se dozví, že nepřítel bombardoval školu a střílel do prchajících dětí (to dělali fašisté ve Španělsku – reálie) → matka si uvědomuje, že proti zlu se musí bojovat, sundavá ze zdi pušku, dává ji Tonimu a říká: „Jdi!“

  3. Další směry a představitelé

    1. Umělecké směry a jejich představitelé

      • Avantgarda

        • představovala kulturní a umělecké hnutí v Evropě v 1. polovině 20. století, česká avantgarda zahrnovala proletářské umění, poetismus a surrealismus

        • Vladislav Vančura

          • imaginární literatura (básnická), zvýrazněna role vypravěče: jako by byl další postavou

          • experimentuje s jazykem, vybírá si humanistickou češtinu a jazyk 19. století, kombinuje archaismy s jadrnými výrazy (vulgárními), lidové prvky, metafory, knižní prvky, šroubovitá a složitá souvětí – jako by se vyhýbal přímočarému vyjadřování, přechodníky

          • postavy: nekomplikované, přímočaré, buď cele milují nebo cele nenávidějí – není kompromis, užívají život, hlavně: loupežníci, vrazi, bloudi (dobří ale slabomyslní)

          • Pekař Jan Marhoul“ - proletářská literatura

            • pojednává o budoucím proletáři Janu Marhoulovi – půjčoval, dával, byl bezelstný, hodný → nakonec o vše přišel = odráží situaci 20.let 20.stol.

          • Rozmarné léto“

            • humoreska = kratší povídka, epicky více rozvedená anekdota; poetismus

          • Pole orná a válečná“ - proletářská literatura

            • odráží dobu před, během a po 1.světové válce

            • hlavní postava: zemědělský dělník František Řeka, dopouští se loupeže a vraždy, nikdo se to nedozví, jde do války

            • absurdnost, hniloba, špína války

            • kompozice románu vyjadřuje vliv poetismu; polytematicky rozvíjený děj

          • Dlouhý, Široký a Bystrozraký“

          • Amazonský proud“

          • Hrdelní pře aneb přísloví“

            • základem je detektivní příběh, celé to stojí na jazykovém experimentu = přísloví

          • Poslední soud“ – román

            • věnuje se Podkarpatské rusi (jako K. Čapek a I. Olbracht) a konfrontuje ji s moderním světem

          • Markéta Lazarová“

            • baladicky laděný román, básnická próza

            • mladoboleslavský kraj v dobách loupeživého světa středověku – není to historický román (nevíme, kdy se odehrává); je podobný dobrodružnému románu

            • tragický příběh vášnivé lásky a nenávisti

            • 2 milostné příběhy: Markéta (vzdala se Boha pro skutečný život) a Mikoláš; Alexandra a Kristián

            • život zobrazen jako překrásný, nezničitelný a láska je silnější než smrt

            • oslava síly, odvahy, aktivity, vášnivé lásky, lidé velkých citů a naplno žijící = protiklad k průměrnosti současného člověka s předsudky, morálními zábranami, pokrytectvím

            • prvky lyrismu, subjektivizace děje, metafory, argot, vulgarismy, prolínání literární mluvy vypravěče s obhroublými výrazy postav

            • vypravěč vstupuje do děje, komentuje, schvaluje, odsuzuje, oslovuje hrdiny i čtenáře

          • Útěk do Budína“ - román, o vztahu Češky a Slováka

          • Konec starých časů“ - román, zfilmován

            • o osudech ruského běžence hraběte Megalrogova (něco mezi baronem Prášilem a donem Quiotem), srovnává ho se zkaženým maloměšťáckým prostředím

          • Tři řeky“

            • významný sociální román, příběh na rozhraní reality a snového podobenství

            • hlavní postava: Jan Kostka spatřuje smysl života v aktivní účasti na proměnách světa

          • Obrazy z dějin národa českého“ - dva díly dokončené a třetí nedokončený

      • legionářská literatura – autoři, kteří psali o legiích, nebo se jich zúčastnili

        • Josef Kopta

          • vlastní zážitky z ruských legií – autobiografie

          • Třetí rota“ – románová trilogie

            • sleduje osudy československých legií, počátky ruské revoluce, konec carismu

        • Rudolf Medek

          • hodností generál, díla do 30.let (poté fašistická ideologie)

          • Anabáze“ – pantologie

            • posledních 20 měsíců existence legií

          • Plukovník Švec“ - drama

            • založeno na skutečné události

            • smrt velitele vojenské jednotky, vnitřní svár (-sebevražda)

        • Jaroslav Hašek

          • bohém, anarchista, mystifikátor (lhář)

          • měl obchod se psi, založil svoji vlastní stranu = Strana mírného pokroku v mezích zákona

          • také působil v legiích – odchází, musí se skrývat, stíhání legionářů – vstoupil do rudé armády – nakonec se usazuje v Lipnici

          • Dějiny Strany mírného pokroku v mezích zákona“ – o jeho kandidování

          • sbírky povídek: „Trampoty pana Tenkráta“,„Můj ochod se psi a jiné humoresky“,„Dva tucty povídek“, „Tři muži se žralokem“

          • Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky“ (1912) – už se objevuje postava prosťáčka

          • Dobrý voják Švejk v zajetí“ – přepracování, v Rusku

          • Osudy dobrého vojáka Švejka“ (1920-23)

            • válečná groteska (satira), válečný román

            • Švejk: idiot X velký chytrák – dokázal vždy vybruslit, ale zároveň zkritizovat = nový literární typ

            • švejkovina = negace zodpovědnosti…později = nesmysly

            • kritizuje nesmyslnost války, zesměšnění pořádků v R-U

      • o první světové válce psali:

        • František Langer – „Jízdní hlídka“ – drama

        • Vladislav Vančura – „Pole orná a válečná“ – román

        • Ivan Olbracht – „Podivné přátelství herce Jesenia“ – román

        • Fráňa Šrámek – „Žasnoucí voják“ – povídky

        • Václav Kaplický – „Gornostaj“ – román

        • Stanislav Kostka Neumann – „Válčení civilistovo“ – román

        • Jaroslav Kratochvíl – „Prameny“ – dvoudílný román

        • Jaromír John – „Večery na slamníku“ - povídky

      •  

 
Powered by XOOPS 2.5 | 2008 - 2017 | © Kitt