Jméno:
Heslo:
Hodnocení: 9.00 / 10 (4 hlasů)
Autor: Martin Bulín
Vloženo: 25. 05.2011
Otevřeno: 32718x
  Printer Friendly Page
Tisknout

Stáhnout

Hodnotit

Komentovat
 
Rozbory knih
Arnoš Lustig - Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Detailní rozbor této psychologické novely podle skutečné události od Arnošta Lustiga. Vhodné k ústní části státní maturity z českého jazyka.

1. Charakter doby a literatury

  • 1964, Lustig jako spisovatel je typický pro literaturu 60. let a později pro exilovou literaturu 70. - 80. let
  • v 60. letech se autoři znovu s odstupem vracejí k tematice 2. světové války

  • díky politickému uvolnění (1956: na 20. sjezdu KSSS nástupce Stalina, Nikita Chruščov, poprvé veřejně odsoudil tzv. kult osobnosti → nastává politické uvolnění v Sovětském svazu i u nás, končí politické procesy, politické popravy...

  • mění se i charakter literatury, místo tzv. dělnického románu je nyní typický román filosofický nebo psychologický, hlavním hrdinou není dělník, ale intelektuál

  • pohled na 2. světovou válku už proto není schematický jako např. u Drdy, je psychologicky propracovanější

  • o této době píše např. Jan Otčenášek – „Romeo, Julie a tma“, L. Mňačko, J. Procházka („Kočár do Vídně“), L. Aškenazy, ...

  1. Kniha – Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

    1. Literární druh a žánr

      • epika, próza

      • psychologická novela podle skutečné události z roku 1943

    2. Témata, motivy a hlavní myšlenka

      • Lustigovými hrdiny jsou většinou ženy, zpočátku většinou pasivní, ale když dojde ke krizové situaci, jsou schopni se vzchopit k aktivnímu činu

      • ukázat nelidskost fašismu, která gradovala ve vyhlazovacích táborech (zde konkrétně v Osvětimi)

      • Lustig ukázal, proč většina k smrti odsouzených vězňů se nevzchopila k odporu – doufali v náhodu, ve výjimku, ve štěstí → proto zemřeli

      • Lustig ukázal, že fašismus dokázal Němce ve vyhlazovacích táborech změnit, takže pod vlivem ideologie nevnímali Židy jako lidské bytosti, nekalkulovali ani s jejich strachem, bolestmi, ani s tím, že by měli dodržet slovo jim dané

      • atmosféra strachu a nejistoty

    3. Kompozice, čas a prostor, vypravěč

      • kapitoly, které na sebe chronologicky navazují

      • odehrává se v krátkém časovém úseku během několika dnů, převážně ve vlaku a později v Osvětimi

      • er-forma

    4. Postavy a děj

      • Kateřina Horovitzová: v novele se jí nedostává sice největšího prostoru, její postava má, ale výraznou symbolickou funkci, zastupuje ‚‚ženský princip‘‘ a spojuje ho s příslušnými mýty, zejména biblickými.

      • Bedřich Brenske: vlídně se tvářící nacistický důstojník, demagog a manipulátor,

      • Herman Cohen: mluvčí skupiny zajatých bohatých židů.

      • krejčí a rabín Dajem - Důležitá pro rozvíjení děje je dvojice židovských postav z osvětimského tábora, krejčí a rabín Dajem. Objevují se ve zlomových okamžicích a pomáhají čtenáři předvídat události a přisuzovat jim správný význam.

    5. Jazykový rozbor – slovní zásoba

      • dlouhé věty většinou poklidně plynoucí, ve kterých se mísí česká a německá slova

      • slova z židovského jazyka (rabín)

      • odborné termíny z židovského náboženství (tím, že Lustig klidně, bez emocí vypravuje o těch hrůzách, je to ještě působivější)

    6. Zajímavosti

      • Lustig napsal celé dílo za jednu jedinou noc, hnal ho vztek na Němce

      • dílo je skloubeno z dvou skutečných příběhů

      • Stanislav Motl natočil film „Živý mrtvý“ - jediný přeživší člen sonderkomanda vypravuje o příběhu Kateřiny → je to pravdivý příběh

      • Lustig prošel několika vyhlazovacími tábory, poté utekl z transportu smrti → je vidět, že píše o něčem, co velice dobře zná a má morální kredit psát o tom → autobiografie

      • čtenářsky vděčná kniha, přestože jazyk není pro čtenáře úplně snadný

      • zfilmováno 1965

  2. Autor – Arnošt Lustig

    1. Život autora + vlivy na jeho tvorbu

      • z rasových důvodů vyloučen z reálky → vyučen krejčím

      • 1942 poslán do Terezína, později Osvětim a Buchenwald

      • 1945 uprchl z transportu smrti, do konce války se ukrýval v Praze

      • během holocaustu přišel téměř o celou svoji rodinu → velký vliv na jeho tvorbu

      • 1968 musel Československo opustit → Jugoslávie, Izrael → USA

      • jmenován profesorem na univerzitě ve Washingtonu

      • 1995: šéfredaktor časopisu Playboy

      • zemřel 26. února 2011 v Praze na rakovinu

    2. Další autorova tvorba

      • Dita Saxová“

        • příběh dívky, která přežila vyhlazovací tábory jako jediná z rodiny a po osvobození se ocitne ve světě, který je jí cizí, protože přátelé a známí z předválečných let jsou mrtvi a lidé kolem ní nechápou, čím prošla → je jakoby na jiné planetě

        • když se vrátí tam, kde bydlela před válkou, domovnice jí řekne: „Tak vy jste se vrátila? No, to nevadí“

        • její kamarádka se bojí mít děti, protože byla mnohokrát svědkem, jak snadno se dětské tělíčko hodí do pece

        • Dita Saxová pak odjíždí s židovskými dětmi do Švýcarska, na hranicích je chtějí sestry Červeného kříže očkovat, děti se bojí, mají své zkušenosti, a sestry říkají: „Jestli nebudete hodné, vezmeme sem místo vás německé děti...“

        • Dita Saxová je nakonec zabezpečená finančně, jsou kolem ní lidé, kteří by ji mohli mít rádi, ale ona spáchá sebevraždu, protože zážitky z války jí nedovolí žít

        • podobné téma zpracoval W. Styron – Sophiina volba

      • Démanty noci“, „Noc a naděje“, „Transport z ráje“, „Neslušné sny“

  3. Další směry a představitelé

    1. Další představitelé

      • Jan Procházka

        • spisovatel, scénárista, prozaik, filmový dramaturg, zasáhly ho publikační zákazy

        • Kohout – „Kde je zakopán pes“ – zmínka o Procházkovi

        • hlavní hrdinové: mladí lidé konfrontováni se socialistickou morálkou a systémem té doby, chuť porvat se se životem, nemají v sobě pokrytectví, faleš, jsou čistí

        • Přestřelka“ – román z roku 1964 – Moravské prostředí, pohraničí – poč. 50. let

        • Svatá noc“ - sociální střed na vesnici

        • Kočár do Vídně“ - povídka, zfilmováno, 2.světová válka, „ne všichni, kteří bojují ve válce jsou špatní“, paradox – partyzáni Češi – horší než nepřátelé, hlavní je otázka práva zabít, téma války, motivy křesťanství, žena pohřbívá 2 muže – člověk musí být silný

        • Ucho“ - psychologické drama, hlavně mezi 2 postavami, manželi – Annou a Ludvíkem, děj sem psát nebudu, koukali jsme na film

        • Kráva“, „Městem chodí Mikuláš“, „Páni kluci“ – psáno pod pseudonymem

        • Politika pro každého“ – publicistická kniha – předkládá veřejnosti negativní vlivy o společnosti ze 2 časově odlišných úhlů

        • Už zase skáču přes kaluže“ - scénář k filmu, dal ho do českého prostředí hřebčince

      • Karel Ptáčník (narozen 1921 – totálně nasazen v Německu)

        • vychází se svých vlastních zkušeností, 1942-1945 – nucené práce v Německu

        • píše dramatická dynamická vypravování plná kontrastů

        • Ročník jedenadvacet“ – jeho nejúspěšnější dílo – o nucených pracích

          • není to „černobílé“ dílo, objevují se zde i hodní Němci a i špatní Češi

          • také téma lásky – Němka a Čech – odsuzováno oběma stranami

        • Román na hranici“ – polemizuje s Řezáčovým „Nástupem“, Ptáčník nepropadl idealizaci

        • zachycuje téma osídlování pohraničí i s negativy (chaos, brutalita)

        • Noc odchází ráno“, „Chlapák“

      • Ludvík Aškenazy

        • českopolské národnosti, bojoval pod vedením Ludvíka Svobody

        • povídky čapkovského typu, laskavě vypráví o lidech

        • drobné útvary, prózy, „Dětské etudy“, „Milenci z bedny“, „Vajíčko“ - povídka

      • Ladislav Mňačko

        • slovenský autor, po roce 1968 - exil (reformní komunista)

        • Smrt si říká Engelchen“

          • partyzánská tématika, zobrazení statků, vesnic – partyzánskou tematiku zobrazuje pravdivě, ukázal, že větší riziko nesli vesničané, kteří jim pomáhali, protože riskovali své rodiny

          • partyzáni se skryjí v lese, vesničané pobiti a upáleni, skutečný příběh: vesnice Ploština v Beskydech

          • i když píše o komunistech, dělí je na zlé a opatrné komunisty (hlavní postavy)

          • střízlivé vypravování (reportážní realismus), zfilmováno

        • Jak chutná moc“ - ze života komunistických pohlavárů, zobrazení politiky

          • ukázka, jak moc změní člověka, z hlavního hrdiny, který byl tvrdý, odvážný partyzán, udělá monstrum, které necítí slitování s žádným lidským osudem, drtí lidi kolem sebe

          • román je retrospektivní, končí pohřbem hlavního hrdiny a vypravěčem je přítel hrdiny, který je vládní fotograf

        • Opožděné reportáže“

          • ukazuje, jak to bylo skutečně s velkými stavbami socialismus – např. postaví přehradu na místě, které není vhodné → problémy, ředitel stavby ale všechno vyřeší, a když se dělají už jen dokončovací práce, je odvolán, protože není komunista a při slavnostním otvírání stavby všechnu slávu vychutnává nový komunistický ředitel

 
Powered by XOOPS 2.5 | 2008 - 2015 | © Kitt