1. Charakter doby - 60. léta 20. století, doba uvolnění politické situace, navazují se kulturní a hospodářské styky se Západem, je utlumena studená válka
-
prezident Antonín Novotný, objevují se snahy reformních komunistů vytvořit tzv. socialismus s lidskou tváří (tržní socialismus) – umožnění i soukromého podnikání snaha o politické uvolnění byla přerušena 21. 8. 1968 vpádem vojsk Varšavské smlouvy (Sovětský svaz, Maďarsko, NDR, Polsko), protože SSSR si uvědomoval, že se chce ČSR vymanit z politické moci SSSR symboly politických reforem byli politici Alexander Dubček, Čestmír Císař, Josef Smrkovský (velitel povstalců v květnovém povstání 1945 v Praze) proti ruským vojskům se podepisovala petice Dva tisíce slov – Ludvík Vaculík reformní proces přerušen, v čele komunisté poslušní Sovětského svazu (Vasil Bilak)
Charakter literatury pro literaturu je typické, že se již nepíše dělnický román, naopak hrdinou se stává většinou intelektuál místo dělníka a píší se především psychologické a filosofické romány počátkem 60. let se objevuje vlna románů vracejících se ke druhé světové válce (Škvorecký, Otčenášek, Kohout, Hrabal) po 21. 8. 1968 je mnoho autorů této doby nuceno emigrovat v 70. - 80. letech se literatura rozděluje na 3 skupiny – exilová, samizdatová a oficiální oficiální: témata venkova, lásky, lékařská prostředí, historické knihy → aby to nebylo politicky napadnutelné a nebo to jsou autoři, kteří chválí socialismus exilová: hodně autorů píše memoárovou literaturu, příběhy své persekuce u nás, emigrace, těžkých začátků v cizině... samizdatová: sam izdáju = sám vydávám, autoři, kteří neemigrovali, ale jejich texty nesměly vycházet, tak si je lidé sami namnožovali (i některé texty Hrabala) underground: umělci, kteří žijí na dně společnosti a krásu hledají v obyčejných věcech, někdy i v ošklivosti (např. oprýskaná zeď), protestují proti komunismu, někteří kupodivu po pádu komunismu protestují proti současným vládám (Egon Bondy, Ivan Magor Jirous)
Kniha - Zbabělci Literární druh a žánr Témata, motivy a hlavní myšlenka povstání proti Němcům na konci druhé světové války vykreslení charakteru lidí, kteří se tohoto povstání zúčastnili často srovnáváno s Drdovou „Němou barikádou“, který vykresluje povstalce jako hrdiny, zatímco Škvorecký velmi realisticky ukazuje, že v čele povstání byli lidé, kteří si potřebovali zlepšit image do budoucích let, protože za války s Němci vycházeli přátelsky proto byl jeho román přijat kritikou i čtenáři dost negativně, mohl vyjít až 10 po napsání (napsán 1949, vyšel 58) a brzy po vydání byl stažen z prodeje Kompozice, čas a prostor, vypravěč děj se odehrává běh 7 květnových dnů (4. - 11. 5.), kompozice je chronologická jednotlivé kapitoly jsou nazvány podle dnů, kde se děj odehrává (např. Pátek 4. 5. 1945) Kostelec – imaginární maloměsto, pravděpodobně má prvky autorova rodného města Náchoda ich-forma: vypravěčem je mladý Danny Smiřický (19 let), který inklinuje k dobrodružným příběhům z USA a se svým idealizovanými hrdiny – kowboji, ve které on sám sebe stylizuje srovnává chování a jednání obyvatel Kostelce v době nebezpečí a v době kdy nebezpečí nehrozí z tohoto srovnání vychází většinou obyvatel Kostelce negativně, v době kdy nebezpečí není, lidé vyvěšují prapory a řeční, když se přiblíží Němci, schovají se a přesvědčují sebe i ostatní, že riskovat život je nesmysl → Zbabělci autor se nedívá takhle kriticky na všechny povstalce, dobře si uvědomuje, že mezi nimi byli i lidé skutečně stateční rozdílnost těchto dvou typu lidí se objevuje i v jejich vztahu k zajatým Němcům (popravy....) Postavy a děj Jazykový rozbor – slovní zásoba hodně německých výrazů, což lze chápat jako způsob, jak přiblížit čtenáři dobu, ve které se příběh odehrává (všichni se povinně učili německy, úřední jazyk) anglické výrazy – hezké slovní obraty, autor si užívá používání anglických výrazů, Danny někdy dokonce přemýšlí anglicky (stylizace do Američana) kratší souvětí, ironie hodně přímé řeči - dialogů Vliv díla Autor – Josef Škvorecký Život autora + vlivy na jeho tvorbu pochází z Náchoda ve východních Čechách (v knihách Kostelec) v mládí měl rád jazz, stejně jako jeho hrdina Daniel Smiřický po studiu filosofie pracuje jako redaktor a spisovatel po roce 1969 emigruje do Kanady, kde působí jako univerzitní profesor v Torontu po 1989 se občas vrací do Čech Další autorova tvorba prvotina: román „Zbabělci“ (1958) časově mu předchází román „Prima sezóna“, který se odehrává za druhé světové války a navazuje „Konec nylonového věku“, který se odehrává po roce 1948 a tematicky na něj poté navazuje Škvoreckého nejznámější kniha „Tankový prapor“ (zfilmováno) – naše armáda v 50. letech – podobně jako Černí baroni od M. Švandrlíka „Legenda Emöke“ - příběh začínající lásky redaktor a maďarské dívky, v lázních, láska je přervaná necitlivým komunistou učitelem „Lvíče“ - román, vydán 1969 ještě v Praze jako jeho poslední kniha ukazuje poměry v komunistickém vydavatelství, kde se všichni bojí, aby nevydali něco, kde by byla zmínka proti komunistům a v tomto prostředí je příběh tajemné dívky, do které se zamiluje hlavní hrdina, na konci vražda hlavního redaktora, která zůstane neobjasněna a hrdina zjistí, že to spáchala ta dívka, protože redaktor byl manželem její sestry, se kterou se kvůli židovskému původu za války rozvedl a ta sestra kvůli tomu zemřela „Scherzo capriccioso: Veselý sen o Dvořákovi“ - píše o skladateli Antonínu Dvořákovi, z USA Další směry a představitelé Nové umělecké směry a žánry Další představitelé Pavel Kohout v 50. letech věřil v socialismus, psal budovatelskou poezii v 60. letech se s komunisty rozchází, nesmí vydávat objevuje se v knize „Báječná léta pod psa“ od Viewegha podepsal Chartu 77, emigroval do Rakouska → dvojjazyčný autor o svém pronásledování tajnou policií před emigrací napsal knihu „Kde je zakopán pes“ dva významy: co je u nás špatného (rčení) + STB mu posypalo zahradu jedem, takže se otrávila všechna zvířata, která tam žila, i jeho jezevčík, který tam je někde zakopán „Katyně“ - o tom, jak totalitní režim učí lidi bezcitnosti když si lidé zvykají na násilí, tak jim to pak nepřijde jako něco nenormálního, hrdinkou je krásná blondýnka, která se nedostane na střední školu, a tak začne studovat střední školu s maturitou na katy „Jitřní hodina vrahů“ - o sadistickým vrahovi žen, kterého hledají německý a český detektiv, do toho přijde květnové povstání 1945 a vrah, který zabíjí i Němce, se stává hrdinou a německý detektiv – slušný člověk – je lynčován, popraven davem Milan Kundera představitel exilové tvorby, prozaik, dramatik a básník jeden z nejzajímavějších a nejpřekládanějších evropských romanopisců, získal mnohá mezinárodní ocenění 2009 se objevil novinový článek, ve kterém byl nařčen, že v 50. letech udal agenta ze Západu, původně dvojjazyčný, teď píše už jen francouzsky, nekomunikuje s nikým z ČR od roku 1975 žije ve Francii – učil na univerzitách Rennes, Sorbonna a na pedagogické škole L’école normale superieure zpočátku začal psát poezii („Majitelé klíčů“), ale popularitu si získal povídkovou knihou „Směšné lásky“ – soubor 10 povídek z 60. let vrací se k erotickému tématu, zabývá se odlidštěnými milostnými vztahy – chladnokrevná kalkulace ráz tragikomický až tragický – člověku se vymknou věci z rukou (př. Falešný autostop: nevinná hra – vymkne se z rukou – zničí vztah) ironie, sarkasmus, humor, je mu vyčítáno, že je antifeministický zabývá se teorií románu: „Umění románu“ – vznik, podstata a teorie románu postmodernista – útočí proti experimentální próze, ale i proti klasickému románu (hlavní role příběh) hledá cestu, která by spojila oba typy dohromady → meditativní romány – vkládá do nich úvahy, vysvětluje hlavní myšlenku, pracuje se čtenářem „Žert“, „Kniha smíchu a zapomnění“, „Nesmrtelnost“, „Jakub a jeho pán“, „Nesnesitelná lehkost bytí“ Eva Kantůrková Ludvík Vaculík autor textu „Dva tisíce slov“ „Sekera“ - poprvé ukazuje českou vesnici ne jako místo idylické, ale jako místo velkých nespravedlností a rozporů mezi lidmi „Morčata“ - ukazuje dobu, ve které žije a lidé v ní přirovnává k morčatům, tvorům bezmocným Vladimír Škutina populární televizní redaktor, proslavil se pořadem „Tak už jsem tady s tím vápnem, pane Werich“ - rozhovory s Janem Werichem později ve vězení za urážku prezidenta Novotného a napsal první knihu ze socialistického vězení u nás - „Prezidentův vězeň“ za prezidenta Husáka podobné, také ve vězení, píše knihu „Na hradě plném bláznů“
|