1. Charakter doby a literatury - vydáno 1949, doba, kdy končí dobré vztahy mezi SSSR a Západem, které byly nutné za druhé světové války, kdy společně bojovali proti fašismu, nyní nastává doba tzv. studené války, kdy naopak Východ a Západ spolu soupeří ve všem kromě boje
-
ve spoustě zemí silný národně osvobozenecký boj → rozpad koloniální soustavy (osamostatnila se Indie, Pákistán, vzniká Izrael – do dneška nepokoje) rozvoj vědy a techniky, kosmonautiky i jaderné fyziky → výsledek soupeření východní autoři (hlavně Rusko) – patos, černobílé vidění hrdinů, pompézní scény, politická uvědomělost zobrazování 2. světové války: satirické a humoristické romány, které útočily nejenom proti nepříteli, ale i proti vlastním řadám, např.: „Hlava XXII“ západní autoři – střízlivost, nepatetičnost, vystižení psychiky → působivější psychologická studie vnitřního světa hrdinů, např.: „Sophiina volba“
Kniha – Čekání na Godota Literární směr/sloh dané knihy
Autor – Samuel Beckett Život autora + vlivy na jeho tvorbu francouzský dramatik irského původu, Nobelova cena za literaturu 1969 hlavní představitel absurdní literatury, psal anglicky a francouzsky většinu peněz za Nobelovu cenu dal chudým umělcům Další autorova tvorba z hlediska proslulosti zůstává tzv. autorem jediné hry – Čekání na Godota, další jeho díla nejsou příliš známá (např. „Šťastné dny“, „Malone umírá“) dílo „Katastrofa“ z roku 1984 o výsleších disidentů napsal Beckett speciálně pro Václava Havla Další směry a představitelé – viz Na cestě
|