Detailní rozbor novely Stařec a moře amerického autora tzv. ztracené generace Ernesta Hemingwaye. Vhodné k ústní části státní maturity z českého jazyka.

1. Charakter doby a literatury

• vydáno 1952, Hemingway píše v dobách mezi válkami a po 2. světové válce

• Spisovatelé, kteří prožili válku a ztratili tam veškeré své ideály, schopnost milovat, snažit se o něco v životě...

• Hemingway je nejvíce ovlivněn 1. světovou válkou – ztracená generace

• USA vládne světové ekonomice až do krachu na Newyorské burze 1929, ale u Hemingwaye jen málo nacházíme sociální motivy

• nástup fašismu ve 30. letech, španělská občanská válka 1936-39, druhá světová válka

1. Kniha – Stařec a moře

   1. Literární druh a žánr

      • moderní prozaické dílo, přesněji se jedná o dílo epické, o novelu

      • má popisnou formu a pointa se objevuje až v závěru

   2. Témata, motivy a hlavní myšlenka

      • souboj člověka sám se sebou, s pochybnostmi o sobě samém a také s negativním pohledem okolí na sebe

      • souboj starého kubánského rybáře Santiaga s životní smůlou a s velkou rybou, která možná smůlu symbolizuje

      • nezdolnost člověka, vůle, která může překonat i tělesnou slabost

   3. Kompozice, čas a prostor, vypravěč

      • lineární kompozice – od začátku do konce

      • Kubánská vesnice poblíž hlavního města Havany, děj se odehrává během tří dnů

      • er-forma, vypravěč pouze konstatuje, nevysvětluje

      • metoda ledovce – 2/3 obsahu si čtenář musí domyslet

        • povrchní čtenář může mít pocit, že příběh je o ničem: rybář uloví velkou rybu, kterou mu sežerou žraloci

        • pod tímto povrchem je však skryt příběh o lidské nezdolnosti, Santiago získává důvěru sám v sebe, nepatří ještě do starého železa, symbolicky přemůže smůlu

          • autor takto vyjádřil pocity starých lidí, kteří někdy mohou být považovány za zbytečně a záleží na nich, jestli tento pocit okolí akceptují nebo se proti němu postaví

   4. Postavy a děj

      • stařec Santiago - kubánský rybář velice pevné vůle a skromné povahy, který musí tvrdě pracovat, aby se uživil

      • chlapec Manolin - velmi obětavý, laskavý, pomocník při rybolovu, který má rád starce

   5. Jazykový rozbor

      • pro Hemingwaye je typická stručnost vyjadřování, proto často používá dialogy, které zrychlují děj a charakterizují postavy

      • Hemingway používá hodně nepřímých pojmenování, obecná označení (chlapec, moře, ryba, …)

      • text je velmi často reprodukován v první osobě a je zde hodně používáno přirovnání, personifikace a sebeoslovování

      • celkově je dílo psáno jednoduchým spisovným jazykem s občasnými španělskými výrazy

   6. Zajímavosti

      • autor za toto dílo dostal Nobelovu cenu

      • Hemingway měl ostrov Kubu velice rád, měl tam svůj dům, kde choval asi sto koček

      • na Kubu umisťuje i další své příběhy (např. „Mít a nemít“)

      • Hemingway nikdy nechtěl psát román, když už, tak proto, že se mu povídka rozrostla, aniž by chtěl

2. Autor – Ernest Hemingway

   1. Život autora + vlivy na jeho tvorbu

      • Hemingway se jako dobrovolník přihlásil do 1. světové války, bojoval v Itálii, kde byl zraněn a své zážitky využil v románu „Sbohem armádo“

      • je považován za hlavního představitele ztracené generace, jejíž pocity vypsal v románu „Fiesta“

        • skupina Američanů ovlivněných válkou se setkává na býčích zápasech ve Španělsku a z jejich rozhovorů vyplývá, že nic na světě je nedokáže zaujmout, bavit

      • ve 30. letech podniká loveckou výpravu do Afriky, píše o tom knížku „Zelené pahorky africké“

        • při návratu s ním dvakrát spadlo letadlo a on to pokaždé přežil

      • na konci 30. let se jako dobrovolník účastní občanské války ve Španělsku, kde poznává i negativní zákulisí války (politiky, generály) a píše svůj nejslavnější román „Komu zvoní hrana“

        • název je podle básně anglického barokního básníka Johna Donne Komu zvoní hrana

          • Hemingway byl ve Španělsku raněn, takže pocity Jordana v knize jsou možná autobiografické

      • za druhé světové války bojoval originálním způsobem proti Němcům, hlídal moře v Mexickém zálivu na výletní jachtě, na které měl maskované zbraně proti německým ponorkám, o tom píše knihu „Ostrovy uprostřed proudu“, a ke konci druhé světové války si vyzbrojil vlastní stočlennou armádu, se kterou se údajně jako první dostal do Paříže

      • končí sebevraždou na vrcholu slávy, když předtím dostal Nobelovu cenu

      • autobiografická kniha, kterou napsal sám o sobě, se jmenuje „Pohyblivý svátek“

        • nikdy se člověk nemůže myslet, že bude mít štěstí pořád, je jen na chvíli

3. Další směry a představitelé

   1. Autoři ztracené generace

      • pojmenování ztracená generace údajně pochází od Gertrudy Steinové, která slyšela automechanika, jak o vojácích z první světové války hovoří jako o ztracené generaci, protože je nic nezajímá

      • velmi dobře ztracenou generaci vystihuje Hemingwayova povídka „Vojákův návrat“

      • Erich Maria Remarque

        • narozen v Osnabrücku, 1916 dobrovolně narukoval do 1.světové války

        • 1928 se stal známým díky svému románu Na západní frontě klid

        • emigroval do Švýcarska, později USA

        • kolportážní román – jednoduchý děj, chce se přiblížit vkusu čtenáře, nezajímá ho umělecká stránka díla, používá zažitá vyprávěcí schémata

        • mísí sentimentální a realistní prvky s úvahami hrdinů o smyslu života

        • témata – svědectví ze zákopů, svědectví o politické situaci od 20.let 20. století do začátku Studené války

        • patří do ztracené generace – popisuje po psychické stránce mladou generaci, která se aktivně účastnila bojů a po válce se těžko zapojovala do společnosti, společnost jim nerozumí a odmítá je

          • „Všechno, co víme o životě, se omezuje na smrt“

        • „Na západní frontě klid“

          • struktura románu mozaikovitá (vkládány retrospektivní pasáže)

          • vypravěčský odstup od hrdiny (bez zaujetí, holé popisy)

        • „Cesta zpátky“

          • pokračování románu Na západní frontě klid

          • děj v epizodách, spojen jedním vypravěčem, téma svědectví o politické situaci

      • Francis Scott Fitzgerald

        • je nazýván autorem jazzového věku

        • často popisuje život tzv. zlaté mládeže USA a život americké vyšší společnosti, tj. lidí, kteří se v životě o nic nemuseli nikdy snažit, protože se už narodili jako bohatí

        • příběhy situuje většinou na jich USA

        • román „Velký Gatsby“

          • příběh zbohatlíka, který miluje ženu z vysoké společnosti, a aby se jí přiblížil, koupí si dům poblíž jejího sídla, kde pořádá obrovské megapárty pro stovky hostů, sblíží se spolu, on ji pak nechá řídit své auto a ona přejede jednu chudou ženu

          • Gatsby vezme vinu na sebe a manžel přejeté ho zastřelí, na pohřeb mu nepřijde z těch stovek hostů nikdo, ani žena, kvůli které zemřel → nepatřil do jejich společnosti, byl pouze zbohatlík

   2. Další autoři

      • USA

        • Theodore Dreisler

          • představitel sociálního proudu americké literatury

          • román „Americká tragédie“ - hlavní hrdina je podobný hrdinům Stendhalový, hlavní je pro něho také dostat se do vyšší společnosti a také používá nečestné metody – využívá ženy, jeho přítelkyně je s ním těhotná, on se v té chvíli dozví, že by se mohl oženit s dívkou z vysoké společnosti, čímž by se mu splnil sen, a svou přítelkyni zabije

          • místo amerického snu ho čeká elektrické křeslo

        • John Steinbeck

          • prostředí Kalifornie

          • sociální román „Hrozny hněvu“ o problematice zbídačování farmářů v době krize ve 30. letech, musí prodávat farmy a stávají se běženci na silnicích

          • „O myších a lidech“ - napsal jako novelu i jako drama (divadelní hru) a bylo to také zfilmováno, příběh o osamělosti lidí – tuláci George a Lenny, kteří nemají na světě nic než sebe, osamělý je černoch, se kterým si nikdo nebaví kvůli barvě kůže, osamělá je i žena farmáře, která je z města

          • „Na východ od ráje“ - román, řeší problematiku, jestli se člověk narodí dobrý a zlý a nebo jestli záleží na něm, jaký v životě bude, nakonec najdou hebrejskou bibli (původní), kde Bůh řekl člověku: „Můžeš“ a ne „Musíš“ → záleží na nás, jací budeme

        • William Saroyan

          • původem Armén, žil mezi arménskou menšinou v USA

          • lidé chápou motivy jednání druhých, takže jeden druhého neodsuzuje

          • „Léto na krásném bílém koni“ - dva kluci ukradnou sousednímu farmáři koně, aby na něm mohli jezdit a těšit se z jeho krásy, ne aby ho zpeněžili, farmář je s ním potká, dá najevo, že koně poznal, ale když mu kluci koně tajně vrátí, pochválí je, že se o ně dobře starali

          • „Tracyho tygr“ - surrealistický příběh o lásce, srovnávaný s Malým princem, tygr zde má více podob, je to skutečný tygr, černý panter, lidská odvaha, schopnost milovat, ...