Jméno:
Heslo:
Hodnocení: 5.00 / 10 (1 hlas)
Autor: Honza Kozel
Vloženo: 20. 03.2011
Otevřeno: 13428x
  Printer Friendly Page
Tisknout

Stáhnout

Hodnotit

Komentovat
 
Český jazyk
Směry přelomu 19. a 20. století ve světě
  • Situace celé Evropy, znaky
  • Moderní básnické směry - symbolismus, dekadence, secese, impresionismus
  • Prokletí básníci 19. století - Charles Baudelaire, Stephane Mallarme, Jean Arthur Rimbaud, Paul Verlaine, Maurice Maeterlinck, Rainer Maria Rilke, August Strinberg, Oscar Wilde, D. S. Merežkovskij

Situace celé Evropy

- koncem 19. století vzrůstá životní úroveň evropského obyvatelstva, současně se ale projevují známky duchovní krize

- kapitalistická spolčenost v honbě za ziskem přivedla sama sebe do stavu, když ostrá konkurence a prohlubující se sociální rozdíly vedly k samotné destrukci společnosti ( zrychlená dynamika vývoje, narušení starých rodových i morálních vazeb, všeobecný pocit krize, odvahu lidí projevit svou nespokojenost)

- smýšlení intelektualů ovlivnila pesimistická filozofie Artura Schopenhauera, na niž navázal Friedrich Hietzsche (ideál tzv. nadčlověka), novinkou byla i psychoanalýza Sigmunda Freunda

 => to vše se stává půdou pro založení nových politických stran a skupin i pro všeobecnou radikalizaci s odporem ke společnosti

=> roste počet dělníků v továrnách, o svá práva se hlásily ženy (feminismus), pokračuje urbanizace a industrializace, technické novinky (kinematografie), zvyšuje se vzdělanost, lide emigrují z Evropy hlavně do USA x stinnou stránkou vývoje byl nacimus, kolonialismus, imperialismus -> rozdělení Evropy na 2 tábory

         - TROJSPOLEK (Německo, R-U, Itálie)

         - TROJDOHODA (Francie, Británie, Rusko)

- překotně se střídají nové výtvarné směry a tendence

- symbolismus, impresionismus, realismus, naturalismus, secese, dekadence

x boje a rozpory mezi dělníky

- všechno se zrychluje, nové vynálezy, objevy

- koloniální výboje např. Maroko – Francie španělsko

x Německo

- nepokoje na Balkán -> WW 1

- Afrika a Velká Británie => Kapsko -> Búrská válka

- židovství – protižidovská programy (Alfred Dreifus), projevy nacionalismu -> židovská emigrace

- doba nebyla optimistická ->strach->moderní básníky postihují prvky deziluze a strachu

+ nové jazykové prostředky

ZNAKY

- umělecké směry – impresionismus, symbolismus, dekadence

- formují se od 2. pol 19. století ve Francii a současně s nimi i realismus a naturalismus

- nová generace básníků    - odvracela se od společenských problémů k subjektivismu s důrazem na jedinečnost prožitku, svobodný a bohemský přístup

- vymezovala se vůči pozitivismu, parnasismu, naturalis.

- kritka: pozitivismus – vykládá skutečnost rozumově a čitově neutrálně x snaha o XX

             parnasismus – dokonalost formy, nadřazování obsahu umění pro umění

                                                                                     (lartpourlartismus)  

 

Moderní básnické směry

- rodily se ve Francii

 Symbolismus

- pro zachycení užívá vazeb mezi vnější realitou a vnitřním světem vnímatele - SYMBOL

- symbol je je volen tak aby v náznaku odhalovat tajemství nitra věcí a jevů a vsugeroval je vnímateli

- např. bílá – nevinnost, touha – moudrost, lilie – vylučnost

- nepopisovali skutečnost přímo, nýbrř se soustředili na způsob, jak ji evokovat prostřednictvím symbolů a náznaků

- vznikl jako reakce na naturalismus i v literatuře a impresionismus v malířství a na realismus vůbec

- přináší do literatury nové atributy: obrazotvornost, metafora, podobenství, asociace, kterými poskytuje spojitosti dosud nevyjádřené

- pojem symbolismus – další odnože – prokletí básníci, dekadence které se prolínají a dost těžko je rozeznat

- sumbolismsus: celá moderní poezice (někdy se i tak označuje)

- důraz se klade na práci se slovy a jejich spojování v celky => neobvyklé významové vazby, zvukomalba, důraz na zachycení vnitřních emocí -> přiblížení poezii hudbě – vznik volného verše, umožnil nové způsoby vyjádření emocí a vjemů, nebyly svazovány písně danou rytmickou strukturou verše

- pokusy o syntézu – smíšení vjemu z různých smyslových oblastí – účel byl, aby vjem XXX

- představitelé:

     - Paul Verlaine, Charles Baeudelaire, Jean – Arthur Rimbaud, Stephan Mallarme

     - Antonín Sova, Karel Hlaváček, Otokar Března, Viktror Dyk, Fráňa Šrámek, S. K. Neumann 

 

Dekadence

= úpadek

- pocity umělců kteří jsou znechucení XXX a pokryteckou společností, odvracejí se od ní, mají svůj svět

-> vytváří životní názor umělců

- tvorba: pesimistické nálady, morbidita, pooity zmaru, erotická prřesycenost, mysticismus, narcismus, bohémství, alkohol, nevázaný sex, tuláctví, výstřednost

->vyjádření úzkosti a deprese té doby

- zakladatel dekadence Charles Baudelair vnesl do poezie princip spojitostí vjemů a představ i nevšední rytmus a emocionalitu

- dekadence dala vznik moderní psychologické próze a expresionismu a vyjadřuje temné stránky vnitřních prožitků člověka

- dekadence a symbolismsu se prolínají, pracují se symbolem = dekadentem

- autoři využívají lartpourlartismu – v umění hladaní jen krásů, umění pro umění, kromě ideálu krásy neuznávají další 

- důraz na přehnaný subjektivismus, teálný svět považován za druhotný

- zaměřovala se na rozbor osobních prožitků (např. halucinace, neurotické fantazie, sny prostupující do reality)

- ??? zprostředkovaných extrémů vytišovanými smysly „vyjímečného jedince“-> stylizoval se do pózy aristokrata, rytíře,proroka, světákaa opovrhoval společností

- v obecné rovině je pojedm dekadence úpadek

->únavy z konce století, nejistoty a rozčarování jedinců v přítomné době

- představitelé:

      - Stephan Mallarme, Paul Verlaine, Oscar Wilde, Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Zvonic

 

Secese

- 1907 vrchol secese – sklon k typizace dram. žánrů

- hnutí moderní umělecké literatury, které reaguje na staríobrozenecké projevy, chtěli se odprostit od historickch tradic – Muchovy obrazy

- ornamentálnost, linárnost, přírodní motivy, barevné plochy bez světla a stínu

- zasáhla i do architektury + šperky, nábytekm, móda, bytové doplňky

- v literatuře prolínání baladičnosti, pohádky, erotiky

představitelé: (+ Březina, Hlaváček, Sova)

český: Antonín Mucha (b paříži a USA)

rakouský: Gustav Klimt

Impresionismus

- poprvé roku 1874 na výstavě ve Francii, Monetův obraz Imprese (východ slunce)

- důraz na subjektivní prožitek (vjem) přírodních jevů a přoměn krajinyImpresionismus

- výrazový prsotředek hlavně lyrika (ale ovlivňována prózou a dramatem)
- L’Impresion = dojem, nálada => soustředění na zachycení jednoho okamžiku na atmosféře, pravdivost chvíle

- zvláštnost chvíle -> světlem ->světlo a stíh hraje velkou roli

- technika krátkých tahů štětce které vytváří velkou barevnou skvrnu (nemají pevné obrysy, obličej)

- náměty: příroda, venkov, lidé v přírodě

- ne ostré tvary (černá a bílá -> redukovány na minimum)

- základní barvy – červená, modrá, žlut

- doplňkové barvy – fialová, oranžová, světle zelená

- typický žánr báseň v próze

- krátký prozaický útvar zdůrazňující lyrismus a fantazii, nepoužívá verš

- autor je básník ne prozaik

- postrádá pevný syžet a rozvíjí jen 1 téma

Ch. Baudelaire – Malé básně v próze

František Halas – Já se tam vrátím

                            = nejkrásnější báseň v próze

- představitelé:

     - Claude Monet, Edgar Manet, Elfréd Sisley, Pissarro, Antonín Slavíček, Edgar Degas, A. Renoir

- sochaři: Jan Štursa, A. Rodin

- hudba: J. Suk, Novák, A Skruabin, Claude Debussy

- pracuje s náznakem, básník nemá skutčenost pojmenovat pouze jíi sugerovat

- mnohoznačnost a XXX

- na poetiku symbolismu měli vliv dva sonety

Bodlaire – Souvztažnost a Rimbaud – Samohlásky

význam impresionismu, symbolismu a dekacence obecně

- obrátili pozornost vnímetele od popisu pocitu jevů a viditelné reality do nitra

- čtenář může zkoumat vlastní nitro a motivace svého jednání

-> hrou se stavy rozšířiliy tyto směry možností vyučití jazyka a obohatit vyjadřovací schopnosti člověka v moderní době 

- objektivní popis jevů => pokusy básníků pronikonout pod povrch skutečnosti a dohalit hlubší smyslá náhodilých jevů a vztahy mezi nimi

- hlavní námět lyr. básní impresionistů byla krajina s jejími proměnami, důraz na eufonii, barevné asociace, vystižení nálady básnického subjektu př. vnímání krajiny

- prvky impresionistického zachycení dojmů, vnitřních stavů a nálad hrdinů pronikaly také do prózy i dramatu

=> impresionistická metoda se uplatnila i v literární kritice

- přibližovali čtenáři vlastní přožitek z četby daného díla

 

Prokletí básníci 19. století

- bohémský, svůj originální zůpsob života, 1. ve Francii

- alkohol např. absinth -> svoboda

- pobuřovali společnost, nebyli pochopeni

- stali se inspirací pro další básníky

- nezaměřovali se na vnitřní život

- touží po svobodě a nezávislosti jedince

- zakladatel názvu „prokletí básníci“ byl Paul Verlaine

- sem řadíme: Paul Verlaine, J. A. Rimbaud, Ch. Baudelaire

Charles Baudelaire

- přechůdce symbolismu a dekadenceCharles Baudelaire

- nechal se inspirovat romantismem

- v námětech s krásou a ošlivostí lze najít prvky barokní poezie

- inspiroval V. Huga

- tvorba ovlivnila Verlaina, Mellarmeho, Rimabauda

- překladatelé J. Vrchlícký, V. Nezval, F. Hrubín, V. Holan

- znaky jeho tvorby - používá nevšední symboly a metafory k vyjádření vjemu

                            - provokuje svojí otevřeností někdy až cynismem

                            - snaží se využívat všech smyslů a dojmů

                            - ispiraci pro svoje obrazy nalézá ve vjemech dráždících smysly

                                                                  (zvuk, vůně...)

                            - obecné pojetí krásy a ošklivosti, dobra a zla, lásky a nenávisti

                            - píše 12 slabičným XXX ve formě sonetu

- dílo: Vztahy

- sonet, zvuky, předměty...

Květy zla

         - sbírka, básnický prostředek oxymorón

         - věnován T. Gautierovim (příznivci lartpourlartismu)

         - 6 oddílů s různými tematickými okruhy

         1. Splín a ideál

                   - pracuje s motivem – znaky, povznesl se nad všední život k ideálním

         2. Pařížské obrazy – s Vínem mají stejný motiv, hledání východiska z

         3. Víno                    životní nudy

         6. Smrt

         - např. báseň Zdechlina

                            - na základě znechucení měšťáckou morálkou

                            - obrací pozornost k morbidnímu námětům, ale jsou tu i umělecké hodnoty

                            - provokují otevřenosta pobuřující cynismus

                            - syrový obraz rozkladu hmoty mrtvé dívky

                            - zvukomalba – 1. sloka – „a“ eufonie 4.sloka nelibozvučná slova

                            - život zobrazen v krajních rovinnách, vysmívá se znuděné realitě

                            - hudebnost, vytváří kult ošklivé kráse (vsugeruje pocity)

                            - hl. kredem je nemožnost člvoěka dosáhnout štěstí a harmonie, krásu nelze najít v neexixtujícím dobru, protoji musíme dobýt ze zla -> květy zla

 

Stephane Mallarme

- francouzský básník, autor symbolistní poezieStephane Mallarme

- inspirován Poem, Baudelairem, parnasismem

- práce s mnohoznačnosti slov

- považován za symbolistu

- metoda proudu asociací, vyhýbat se přímému pojmenování jevů
XXX

- jím inspirování A. Jarry, A. Gide, P. Valery, Debussy

         - skladba Předehra k faunovu odpoledni

 

Jean – Arthur Rimbaud

- francouzský prokletý básník

- velmi „zajímavý“ debil

- r. 1871 přijal pozvání P. Verlaina do Paříže – Verlaine okouzlen básněmi i jím samým (90% homosexualita)Jean Arthur Rimbaud

- toulali se spolu Evropou, ale měli i spory

- vášnivý vztah (polemiky)

- V ho postřelil při hádce a jde do vězení

- Rimbaud se toulá sám -> rakovina mu způsobila amputaci nohy

- básně napsal mezi 15 – 20 lety

- buřič, hledal nové cesty pro vyjádření vnitřních prožitků, jeho vrcholné dílo vzniklo v období 4 let

- v jeho básních je výrazná citová bezprostřednost

- poezie pro něj nebyla cesta k poznání, nýbrž k vnitřnímu očištění

- tvorba - nevšední obrazotvornost, umění synestezie (Samohlásky) v překladu barevné slyšení, kdy samohláska evokuje určitou barvu => barevné slyšení

           - využívá volného verše – vznik a vývoj moderního básnictví

- 3 období    1) idealizace, hledání, příroda

                            Spáč v úvalu

                            - 1 z nejpůsobivějších reakcí na Prusko – Ruskou a válku vůbec

                            - šokuje syrovou pointou

                            - očima lyrického subjektu vstupujeme do jarní rozkvetlé krajiny

                                                        - impresionisticky líčená příroda

                            - tato idila je narušena záběrem na mortvého vojáka („a dvěma ranami má prostřelený bok“) -> ke smrti dojdeme až v poslední sloce

                   2) Odsuzuje měšťanství, cynismus, záměrná provokace, diskriminace

                            Opilý Koráb

                            - ze sbírky Verše. lyrická snová báseň, vytvořená v jeho 17

                            - 25 čtyřvešovaných strof, psaná alexandrinem

                            - důkaz bohaté fantazie a obrazotvornosti básníka

                            - symbolem kolem něhož se vrství významy jekoráb, který se vydává na bezstarostnou pouť po řekách a mořích

                            - vjíždí do vln snů a představ, čímž sám básník uniká z reality

                            - koráb-symbol lyr. subjektu (vypravěč básně netotžný s autorem

                            - nechává se unášet svou fantazii a obrazotvorností

                            - částečně autobiografické rysy 4. sloka (Já...)

                            - autor volně vrství obrazy

                            - místy až prvky dekadence

                   3) Volný verš

                            - nechal se inspirovat Hugem

                            - protináboženské básně

                            - nechali se inspirovat Baudelaire, Poe

 

dílo. Samohlásky

         - dochází k propojení zvuk. podoby samohlásek s barevnou zrakovou asociací

         - synestezie; inspirace V. Nezval – báseň Abececda

 

Paul Verlaine

- francouzský básník a prozaikPaul Verlaine

- lyrická citově bezprostřední poezie

- ovlivněn parnasismem (vychází z lartpourlartismu, čistá poezie, zaměření na ni)

- silně ovlivněn J. A. Rimbaudem – pod vlivem jeho poetiky se propracovával k merodickému volnému verši plného smyslových prožitků a snovosti

- v počátcích navazoval na Baudelaira ale později se sám stal inspirací dekadentů např. Mellarmeho

- překládáli ho: Vrchlický, K. Čapek, F. Hrubín

sbírka Písně beze slov

dílo    Básnické umění

         - programní básnický symbol, verš pro něj znamená hudebnost a rytmus

         - hudebnost podřídil práci s materiálem, vyvolává náladu

sbírka Saturnské básně

         - intimní dojmy, city vztahující se k lidem a přírodě

         - hudebnost verše a impresionistické nálady

 

Maurice Maeterlinck

- francouzsky píšící belgický autorMaurice Maeterlinck

- esejista, nositel NC za literaturu

- dramatik, zejména symbolista

- propagátor egotismus – kult já

- belgický autormysticky symbolistických dramat, nositel Nobelovy ceny (1911)

- inspirace: C. Debussy – opera Pelleas a Melisanda; M. Ducas

sbírka Skleníky

         - symbol básně, lyrická filozoficky symbolistní drama

         - analyzuje temné stránky lidské psychologie

         - psychologické pojetí dramatu je statické, děj až druhořadý

         - upřednostńuje dialogy se skrytým významem slov

         - neodehrává se na konkrétním místě (jen někdy)

         - doba také neni určena

         - všechno symbolizuje stav lidské duše

         - hrdinovy duševní stavy – úzkost, běs, chmurnost -> nedokáže ovlivnit

dramata: Slepci

             Adriana a Modrovous

             Modrý pták – drama a zároveň i muzikál

 

Ranier Maria Rilke

- spojen s Čechami, studoval tuRainer Maria Rilke

- věnoval báseň např. Vrchlickému

- nechal se inspirovat českou slovesnotí a minulostí

- čeština ho ovlivnila jazykově

- inspirace F. Halas, Jan Zrahradníček, Jiří Orten, V. Holan (překlady)

- píše hlavn v symbolech -> symbolismsu

- mytologické náměty a tématika

 

August Strinberg

- švédský symbolista a realistaAugust Strinberg

- naturalista prozaik dramatik a básník

- švédský autor myslických symbolistních dramat

- považován z zakladatele absurdního dramatu

hra: Tanec smrti 

 

Oscar Wilde

- anglický autor symbolických próz a moderních pohádekOscar Wilde

- dramatik a básních propagující dekadenci a nezávislost umělce ve vztahu k realitě

- díla se vyznačují lehkosí a smyslem pro komiku

- kontroverzní prozaická tvorba

- řadí se do anglické dekadence a symbolismu

dílo Šťastný princ a jiné pohádky

         - moderní pohádka

         - kontrasty smrt x život (dekadentní znak

                          bohatsvtí x chudoba

                         zlato prince vs. soc úroveň některých lidí

                          krása vnitřní x vnější X REALITA

         - palác zapomění (zapomíná na ostantní, na realitu)

         - vnitřní krása – snaží se pomoci ostatním x radní – ti pomáhají jen sami sobě

         => důlažitější je vnitřní krása

         => krása je pomíjivá

         => psychická krása je pouze relativní

         => vlaštovka i princ chtějí pomoci i když vědí že umřou

      Slavík a růže

         - hlavní myšlenka ukázat rozpory ve spolešnosti, ukázat ji cestu (vzor)

                                   lidé vnímají vnější krásu a ne vnitřní

                                   povrchnost radních

                                   autorův soucit s chudáky

         - dekadentní rysy    - povrchní společnost

                                      - symbolika

                                      - deprivace (ponurost, zoufalství)

                                      - subjektivismus

                                      - smrt

                                      - snovost

                                      - rozpor mezi 2 protichůdnými stavy

- znaky pohádek:    - moderní pohádky

                            - ne vždy vítězí dobro a ne vždy je zlo potrestáno

                            - zlo je souzeno autorovým výsměškem a ironií

                            - inspiroval se H. CH. Andersenem

                            - fantasie

                            - proplétání reálného a pohádkového světa s romantikou

 

Dimitrij Sergejevič Merežkovskij

-  nábožensky založený ruský autor s tvorbou v duchu symbolismu 

 
Powered by XOOPS 2.5 | 2008 - 2017 | © Kitt