Řecká literatura
období prehistorické – 12. – 9. století pk.
období archaické – 8. – 6. století pk.
období attické (klasické) – 5. – 4. století pk.
období helenistické – 3. – 1. století pk.
souvislosti:
řecké umění a poezie
architektura
sochařství
poezie
a) lyrika:
Hésoidos – báseň Práce a dni
Sapfó – dochovaná sbírka Písně z Lesbu
Anakreón - termín Anakreontská poezie – o ženách, víně a zpěvu
- používala se v době Národního obrození
Pindaros – sborová lyrika pro přednes
Ezop - cca 400 bajek
- bajka ... žánr na rozhraní lyriky, epiky i dramatu
b) epika:
Homér - 2 eposy Ilias a Odysea
- podle tradice slepý (lidé věřili, že slepci mají věštecké schopnosti)
- byl AED, 8. – 7. století pnl. 
"Té nejkrásnější"
"Ilias"
-Íliou=Trója
-válečný epos,delší ne Odysseia
-zachycuje posledních 51 dní Trojské války
-dochází k idealizaci bohů a lidí,bohové mají lidské vlastnosti,ale nelze se proti nim vzepřít
-úloha o osudovosti(daný osud)
"Odysseia"
- počátek 7.stol.př.n.l
- obsahuje 12 000 veršů
- zaznamenává posledních 41 dnů Odysseova putování
- komplikovanější děj,zábavnější,více dialogů
- člověk je podřízen bohům
- inspirace:
- J.Marek - „Můj strýc Odysseus”
- C.Monteverdi - „Odysseův návrat do vlasti”
- J.Joyce - „Odysseus”
ATTICKÉ OBDOBÍ
- základy athénské demokracie (soud)
- vrchol řeckého dramatu
- vznik městských států
- drama- 500 př.n.l.
- městské Dionýsie (kult boha Dionýsa, který se do Řecka dostává z Blízkého východu 1300př.n.l.)
- první dramatik – Thespis - 6.stol.př.n.l.
- vytváří zárodky prvního dramatu - k improvizovanému ději
dithyrambu přidává prolog a verše, které deklamuje herec-tento
herec pak vede rozhovor s vůdcem sboru
- dithyramb-vyvinulo se z něj drama
- řecká rituální kultovní píseň,zpívaná sborem poctě bohu
- základem - improvizovaný příběh
- divadelní hry - veršované
- žánry dramatu - KOMEDIE, TRAGÉDIE (kozlí píseň)
- činohra, veselohra, fraška, revue, muzikál, absurdní drama, satyrské drama - parodie na tragédii
- na začátku drama - prolog
- na konci - epilog
- části dramatu-scéna, jednání,výstup
- důležitá role – OSUD - je nám daný,neměnný
- připomíná se pomocí věšteb,snů,..
DRAMATICI KLASICKÉHO OBDOBÍ
1)AISCHYLOS
- 500 př.n.l.
- dochováno 7 her-všechny těží z mytologie-jakmile lidé překročí jisté normy dostanou trest bohy
- v jeho hrách se objevuje rozdvojenost-př.Orestés – autor ospravedlňuje jeho čin(zabil svou matku)
a na druhou stranu ho pokládá za vraha
- dílo - „Peršané”
„Upoutaný Prométheus”
- zavádí druhého herce na scénu
2) SOFOKLÉS
- 500př.n.l., 7 tragédií
- morální volba postavy
- zavádí třetího herce na scénu
- jeho hry - větší napětí, zápletka konflikt
- „bůh ze stroje” - vyřešení konfliktu
= deus ex machina
„Antigona”
A nepřipouštím,že by zákon ten či ten,
vydaný tebou,člověkem,směl platit víc
než napsaný a nevývratný věčný řád.
Jen to jsou totiž pro mě platné zákony
a ty se nezrodily včera nebo dnes
jsou z hlubin času, do nichž nikdo nedozří
- Antigona - dcera Oidipa
- po smrti otce se vrací do Théb
- zabiti 2 její bratři Polyneikés, Eteoklés
- králem - Kreón
„Oidipus”- věštba - zabije svého otce a ožení se se svou vlastní matkou
=>oslepí se, Eteoklés a Polyneikés ho pošlou do vyhnanství
3) EURIPIDES
- 18 tragédií, 1 drama
- stejný princip jako Sofoklés
- psychologická analýza postav,zejména žen
- vášeň,emoce-pohlcují celou postvu
- zlidštění mytologických postav
- dílo:Médea,Ifigénie v Tauridě,Ifigénie v Aulidě,Hyppolytos
„Médea”
- dcera krále Aiéta
- místo - Kolchida
- plavci Argonauti,v čele Iáson-Médea mu pomohla získat zlaté rouno,ptž. do něj byla zamilovaná
- Médea zavraždila svého bratra a otce => zrádkyně vlasti
- po 10-ti letech Iáson Médeu opustil => její pomsta-zabije jejich 2 syny
4) ARISTOFANES
- dílo - Mír, Vosy, Jezdci
PRÓZA ATTICKÉHO OBDOBÍ
1) řečnická
- Isokratés, Démosthenes - bojovné řeči
2) dějepisecká
HÉREAOTOS-„otec historie”
-dílo-„Historie”- 9ti svazkové dílo - dějiny řecko-perského světa -od
dob mýtyckých 479př.n.l.
-1. zpracování dějin světa
THUKYDIDÉS - „otec vědeckého dějepisu”
- historiografie-vědecký dějepis
- objektivnost
- dílo-„Dějiny Peloponéské války”
- vrchol historiografické literatury
3) filosofická
PLATON - filozof,žák Sokrata
- vlastní filozofická škola
- jeho žákem byl Aristoteles
- idealistická filozofie
- díla - Ústava ,Zákony
ARISTOTELES - vlastní škola,učitel Alexandra Makedonského
- kritizuje Platonův idealistický systém
- díla – Rétorika, Poetika
„Poetika”-1)vysvětlení všech řeckých tragédií
-2)zásada 3 jednot v dramatu-místa,času a děje
=> na jednom místě,průběh 24 hodin,jedna hlavní linie
-3)zaznamenává kompoziční výstavbu dramatu
Expozice - seznámení,úvod
Kolize - rozvíjení děje,lepší poznání postav
Krize - konflikt
Peripetie - nevyhnutelný konflikt
Katastrofa - vyřešení
- s poetikou souvisí dílo Umberta Eca (2.pol.20.stol)
- dílo - „Jméno růže” - reaguje na 1.část v poetice, kt. se jmenuje o smíchu
- smích ve středověku, věc velmi nebezpečná
bohové
Zeus – vládce všech bohů, Hera – Diova žena, strážkyně domovů, Poseidon – moře, Afrodita – láska, Hefaistos – manžel Aforidty, syn Diův, Hádes – podsvětí, Áres – války, Athéna – moudrost, Apollon – slunce, Artemis – lov, Hermes – posel bohů
Římská literatura
UMĚNÍ
byli to perfektní technici
stavěly se divadla, amfiteátry, koloseum, thermy – lázně, cirky – stadiony, Pantheon(z dutých cihel), vítězné oblouky, fóra - náměstí
sochařství
- reliéfy – plastické výzdoby vystupující ze zdi
malířství
- fresky – malby do vlhké omítky
DRAMA
- hrají se spíše komedie
Plautus - fraškovité, vtipné, komické hry ze života
- „Aulularia“ – (komedie o hrnci)-hl.postava-Euklis,peníze jsou smyslem života -reaguje Moliére – Lakomec (hl. postava Harpagon)
- „Pseudolus” – o otrokovi
- „Chlubný voják”
Terencius - bere náměty z vyšších vrstev
- dílo Kleštěnec-komedie
Seneca - píše tragedie
- navazuje na něj francouzské i španělské drama
- hodně dochovaná díla
VRCHOLNÉ OBDOBÍ
- 1. století př. K. vrchol literatury
próza
Caesar – "Zápisky o válce galské"
poezie
Carus – básnická sbírka „O přírodě“
Catullus – zakladatel milostné poezie
Publius Ovidius Naso - působí na dvoře císaře Augusta
- byl vyhnán, není jasné proč (patrně kvůli dílu Umění milovat)
- otevřené až pobuřující
- vyhnanství v Tomidě – město v dnešním Rumunsku
- tvorba:
1) milostná lyrika – "Umění milovat"
2) žalozpěvy – i dílo "Žalozpěvy" - z vyhnanství, píše o stesku
- orig. název Tristis Libris
- reaguje J. S. Machar – "Tritium Vindobona"
Vindobona-Vídeň
3) mytologie – "Proměny" - metamorfózy
- 250 řeckých a římských bájí a v každé nějaká proměna
- dílo končí proměnou Caesara v kometu
Filemon a Baucis
- z díla proměny
- byly to dva starci, jenž jako jediní pohostili neznámé hosty,
kteří se následně představili jako bohové Zeus a Hermes
- za pohostinnost byli odměněni chrámem a splněním přání –
přejí si zemřít spolu, je jim vyhověno => proměna v dub a lípu
"Pygmalion"
- název podle sochaře žijícího na Kypru
- uplácal si sochu ženy, do které se zamiloval
- prosí bohyni Afroditu, aby mu jí oživila
- proměna sochy v ženu
- reaguje G. B. Shaw svojí stejnojmennou komedií
Publius Vergilius Maro - velký cestovatel, cestoval za poznáním
- životní dílo "Aeneis"
- rozsáhlá básnická sbírka – epos
- má „jen“ 10 000 veršů
- vytvořeno na přání císaře Augusta
- dílo má stejnojmenného hrdinu, kt prožívá podobná
dobrodružství jako Odysseus
- hrdina odchází po pádu Troje a hledá novou vlast,
nalézá v ústí řeky Tibery a zakládá město Lavinium
- římský národní epos, stal se vzorem pozdější
středověké rytířské eposy
- v renesanci se inspiruje D. Alighieri dílem Božská komedie - hrdinu prochází částmi Peklo a Očistec právě Vergilius
- další díla: Zpěvy pastýřské, Zpěvy rolnické. Tristan a Isolda, Píseň o Nibelunzích, Píseň o Rollandovi - tvrdohlavý a bláznivý hrdina
Horatius - básník a Vergiliův přítel
- měl hlavní význam ve vývoji básnických teorií
- dílo "Ars Poetika"
- „umění básnické“
- uzákoňuje zde básnické normy
Petronius – dílo "Satyricon"
- kombinace prózy a verše
- paroduje všechny vrstvy římské společnosti